sobota 21. března 2020

Sovičky

Na blogu Tak trochu vyzobaná slunečnice jsem narazila na zajímavou výzvu. Nebylo třeba dlouhého rozmýšlení, abych se zapojila. Moje takříkajíc nahodilá sbírka není sice moc velká, ale je to moje srdeční záležitost. Sovičky. Některé jsem dostala, některé jsem si koupila sama.

Celé to začalo mou háčkovanou letkou soviček pro holky z Ženského klubu,
máme 2x ročně klubová setkání, kde si vyměňujeme malé pozornosti.
Hned se rozletěly, ani jedna nezůstala.
Dělají radost a to je dobře.


V obýváku se usadily dvě soviččí svíčky,
pozornosti k dárkům, co jsem dostala


Když kliknete na tuhle nádhernou sovu z vosku,
dozvíte se, odkud ji mám.
Moc si jí vážím.


Šla jsem do kuchyňských potřeb a takhle to dopadlo.
Obě dvě kachle jsem si prostě musela koupit
Kulatou mám v obýváku.
Hranatou v pokojíčku.



A pak jsem dostla k narozeninám dva hrnečky se stejně vytvořeným motivem sov.
Oba dva mám v práci.
V jednom si dělám kafíčko,
v druhém mám propisky, fixy a nůžky,
po razítku druhé nezbytnosti sestřiček...

Porcelánová sovička, drobnůstka k narozeninám, se usadila mezi hrnečky z cest.


Tahle dřevěná sovička našla své místo kousek vedle,
hlídá manželovy skleněné půllitry z cest.
Odkud přiletěla nevím, dostala jsem ji.


Toto bude asi výr, rošťárna mu kouká z očí.
Usadil se vedle sovičky u krýglů.
A mám takový pocit, že ji dostal manžel.


Kamarádka Lenka, spolužačka ze základky mi dala k narozeninám tuto velkou sovu.
Je lehulinká, jako z papíru.


Tuhle mi dovezla jen tak pro radost synova sličná slečna.


Jednou mi přišel takový tlustý dopis od kamarádky Janky
V něm krom krásného psaní i dvě sovičky.
Jedna má svůj domov na kabelce.





Druhou sovičku, vlastně spíš její hlavičku, nosím na krku.
Přiletěly jen tak pro radost
Mám je moc ráda, stejně jako Janku.


Měla jsem narozeniny.
Peťulka a Matty mi dali tuhle zástěru.
Přímo v práci.



Musela jsem ji hned obléct a vyfotit se s nimi.
Hned se mi ten den začínal líp.


Zástěra je pořád v dobrém stavu, ale tahle chňapka už dosloužila.
Používá ji hlavně můj muž.
Co myslíte, vyhodím ji?


Tak a to je celá moje sbírka soviček.
Mám je moc ráda.




úterý 17. března 2020

Moje dovolená

Zvala jsem si dovolenou, protože mi kamarádka Zdenička naježila pod stromeček lístky na Vaška Neckáře. V tom samém týdnu mě čekala preventivní prohlídka na zubním. Za pár dnů nato jsem byla objednaná na kontrolu k internistovi i s odběry krve (ty jsem si nechala udělat týden předem) no a ke konci své dovolené mě čekal muzikál Galileo. Asi je vám všem jasno, že vůbec nic, až na ty odběry krve, se nekonalo. České dráhy i Leo expres mi vrátil jízdné, ještě budu usilovat o peníze za nocleh v Praze, bohužel jsem nechtíc zvolila agenturu místo hotelu a odklikla jsem nevratnou rezervaci...

Mám tedy dovolenou. Měla bych být v práci, protože jsem zdravotní sestra. Podle nařízení vlády bych měla dovolenou přerušit a nastoupit do práce. V pondělí brzy ráno jsem žhavila telefon a psala své nadřízené, co mám dělat. Obratem mi odpověeěla, že mám dál čerpat svou loňskou dovolenou, ale zároveň být připravena, že kdyby něco, tak se mi ozve.
Chtěla jsem se tedy pustit do šití roušek, podle návodu z FB sítě. Prohrabala jsem jednu z taburetek a našla balněnou látku, co jsem kdysi v pravěku měla na šití polštářků a kapsářů pro kluky do školy...

Dostala jsem se do fáze sešití dvojité roušky.
Při prožehlení sešité části najednou mašina začala sama šít.
Zkontrolovala jsem pedál, ale ona po spuštění opět začala sama, beze mě, šít.
A bylo to v háji zeleném...

Pak zazvonil zvonek. Čekala jsem zásilku. Před 3 týdny mi učarovala jedna moc hezká kabelka. Tak jsem si ji předplatila a Česká pošta mi ji včera přivezla až do domu...
Je to koženka s látkou nahoře.
Už se těším, až ji provětrám.
Zatím ji chráním před virem...


Pokochala jsem se s kabelkou a znovu vlezla na FB. Byl plný návodů, jak na roušky. U spousty z nich bylo napsáno, že je povolené je šířit dál. Pár jsem jich pořádně prohlídla...
Tímto způsobem jsem si dnes ráno udělala roušku a šla do drogerie a taky vyzvednout si léky na tlak.

Tohle se mi moc líbilo.
V Hradci Králové vyrostl přes noc rouškovník.
Těm švadlenkám Madlenkám by měli pozlatit ruce.


A protože háčkuji, oslovila mě i tahleta rouška...
Není to moje výroba.
Je ze 100% bavlny, takže je možné ji vyvařit
Ta paní, co ji uháčkoval, si dovnitř vložila netkanou textilii...


Stačí nechat uschnout i vlhčený kapesník a pár stehy ho přichytit.

Tohle je její rukou psaný návod.


A tenhle návod letěl napříč FB.
Křížek je krátký sloupek
Velké tiskací I je dlouhý sloupek
Jednou přeškrtlé I je dvakrát nahozený dlouhý sloupek.

Tohle našel na FB můj muž.


A takovéhle roušky mi vyrobila kamarádka Jana,
když jsem si postěžovala, že mi odešla mašina.
Dala mi je dneska dopoledne, jela do práce, sama měla roušku, já taky.
Ušila mi 4, i pro manžela, syna jeho sličnou slečnu.


A takhle se připravolala do práce jedna moc prima sestřička.


Tak tohle mě dnes dopoledne rozesmálo...
Paní na FB psala, že to mělo okamžitý účinek a ony dámy se rozešly..



No a tahle výzva zdravotníků se dotkla mého srdíčka.



Foto jsem si půjčila z FB
Text dole jsem zkopíroval tak jak byl...
Přátelé, když to "pípne" musime si co nejrychleji obléci infekční set. Je to kombinéza, speciální návleky na boty, dvoje rukavice, respirátor, brýle a všechny přechody se utěsnění páskou. Komunikační techniku zabalíme do zvláštních sáčků. Jsme připraveni vyrazit. Když skončí naše péče o pacienta, tak se jedeme dekontaminovat. Otevřeme všechny skříňky v sanitce, rozložíme použitou techniku a dáme dezinfekční přístroj který provádí dekontaminování sanitky. My se jdeme ze všeho svléknout a dezinfikovat. Oblečeme si čistou uniformu, přebereme novou sanitku a jsme připraveni začít celý proces znovu, protože to je naše práce... Je pro vás opravdu tak těžké a únavné vzít si když jdete ven roušku? Děkujeme 😉

Takhle hezky po kupě mi to nabídl FB.
Jen bych dodala, že úplně každá, i minimální ochrana, má svůj smysl.


Naprosto všichni bychom měli dodržovat nařízení vlády.
Vycházet ven jen do práce, na nákup, do lékárny.
Pokud jdeme ven, jenom s rouškou, byť nedostatečnbou, rukavicemi a pokud možno i brýlemi.
Vynechat společenské návštěvy v rodině i mimo ni.
Zabezpečit starší lidi tak, aby nemuseli do obchodů.
Být ohleduplní k druhým lidem,
nabídnout pomoc...
Uvědomit si, že hujerství typu já to zvládnu bez všech opatření,
mě se nemůže nic stát,
může někomu velice vážně ohrozit život.







čtvrtek 12. března 2020

Egypt - nakupujeme dárečky

Středa 12.6.
Dnes jsme poslední celý den u vody. Ráno byl zase aqua erobik. Vtipných hlášek při špatném překladu z angličtiny bylo opět spousta. Samotné cvičení bylo spíš skupinové a taky soutěživé...kdy vydrží dýl, kdo udělá víc...prostě velice nenáročné tělesné cviky proložené lavinami smíchu a veselí.
Po oběde jsme si dali Tequila sunrise drink a vydali se na nákupy.
Ne, nebylo to v této restauraci, tam až podvečerních hodin bylo prázdno.
Drželi poctivou siestu...


Pemzu nabízel snad úplně každý obchůdek
Honzíka tam nejspíš mají opravdu rádi


Obchůdky


Ty obrovské dřevěné kočky se mi strašně líbily.
V našem malém bytečku na ně bohužel není místo


Nádherné lampičky, co říkáte?


Typicky Egyptské výjevy na papyru


Papyry to byly velké a malby kásně barevné


A tyhle navíc ve tmě svítily


Tahle kočka teda ale byla parádní
Je to papyrus v rámečku připravený rovnou na zeď



Dárečky hezky pohromadě. Udělali jsme obchodníkovi s tričkama slušnou tržbu, dostali jsme po smlouvání ještě slevu. Bohužel nebral platební karty, jen hotovost. Domluvili jsme se, že si trička vyzvedneme až cestou z večeře. Vůbec mu to nevadilo. Když jsme odcházeli, ptal se kdy letíme domů. Můj muž řekl, že zítra, to má narozeniny (to jako já) A ten prodavač mi dal jako dátek nádhernou lehulinkou šálu. Byla jsem z toho naměkko...



Tohle je moje tričko.
Je na něm spousta tvorů, které dohromady tvoří potápěče.
Krab, želva, rejnok, delfín, barakuda,žralok, žralok kladivoun, rak a víc nevím.
Našli jste ještě nějakého toho živočicha?



Tahle rybička si dokonale podmanila mého muže, tudíž tričko je jeho.
Je to perutýn.



Klukům a sličné slečně jsme dovezli variace na tohle tričko.


Nedala jsem pokoj, dokud jsem si nevybrala magnetku na plynový kotel.
Ledničku totiž máme vestavěnou.
Chtěla jsem skarabea, ale ten nebyl na magnetce ani v jednom obchodu.


Černý čaj pro kamarádku



No a tohle jsou směsi čajů pro babičku.
Vonělo to velmi silně, když to bylo dohromady nachystané do kufru...