Už v obchodě mi nebylo dobře. Doma pak teploměr ukázal skoro 39 stupňů. Zavolala jsem do práce, že tu dnešní noční asi nedám. Holky mě ubezpečily, že mám v klidu zůstat doma a zítra se ozvat co a jak. Horečka skoro vůbec neklesla. V úterý ráno, mě manžel zavezl na stěr do Olomoucké FN, tam jsem to jako zaměstnanec měla bez čekání, stačila jen elektronická žádanka od praktika. Ve středu 9.12. po obědě mi přišel výsledek. Pozitivní. Manžel sice odjel na odpolední, ale vzápětí se vrátil. I on byl na stěrech a taky mu vyšly pozitivní.
*** *** ***
Oběma nám volala hygiena a ujistila se, že jsme pochopili všechna jejich doporučení. Kdyby něco, nesmíme nikam chodit, ale zavolat buď praktikovi o e-recept, který nám někdo z okolí vyzvedne nebo zavolat RZP (rychlou).
*** *** ***
Muž byl zpočátku bez příznaků. Já měla pořád horečky. Aby mi to nebylo líto, tak se o pár dnů později připojil a teplotovali jsme spolu. A taky kašlali. Tentokrát vedl manžel. Když ani po týdnu polykání pilulek moje horečky neklesaly pod 38,5 stupňů a kašel se i po využívání celé lahvičky sirupu nelepšil, zavolala jsem v pondělí obvodnímu. Ten mi řekl, ať volám rychlou. Manžel je tedy vytočil a vylíčil jim můj stav, že jsem 9. den v horečkách a kašlu a že jsem hrozně zesláblá a dělá mi potíže i dojít na záchod. Chtěli mě na ucho, aby mi vynadali, proč jim jako volám, když mám covid tak je to normální stav. Rozbrečela jsem se. Dali mi dali několikaminutové kázání o tom, jak mám srážet teplotu a jak užívat sirupy proti kašli. A zavěsili. Až jsem se vybrečela, znovu jsem zavolala obvodnímu, vylíčila mu to a natvrdo si řekla o ATB a něco proti kašli. Dostala jsem Klacid a Erdomed.
*** *** ***
Ani ve středu 16.12. horečky neustupovaly a kašel se nezmírnil. Dojít do kuchyně a uvařit si čaj bylo jako vylézt na osmitisícovku. Paralen a brufen jsem polykala v maxidávkách. Horečka se mě držela jako klíště. Těsně před 11 večer jsem se vzbudila a bylo mi strašně. Teploměr ukázal 39,8 stupňů. Vzbudila jsem manžela a on opět zavolal rychlou. Řekl jim, že mám horečku v kuse od 6.12. a oni tentokrát opravdu přijeli. Ale bez lékaře. Zeptali se, jestli jsem dušná, změřili saturaci (prokrvení), byla dobrá (96) a pak mi dali přednášku, že pokud nejsem dušná....Tak jsem se ozvala, že mám od 6.12. v kuse horečky... Chtěli, abych se tedy změřila a teploměr ukázal 40,7 stupňů. Chraptivým hlasem jsem jim řekla, že prostě chci být převezena do nemocnice. Bez řečí mi vyhověli. Já na cestu ještě spolkla brufen.
Když mi sestřičky přepichovaly kanylu, protože opravdu hodně bolela, musely si zavolat posilu z ARA. Ta řekla, že zařídí centrálu, protože prý mám denně odběry (z centrály se dají brát odběry přímo přes hadičku, není nutný žádný další vpich). Ale byly to jen plané řeči. Zato její kanyla byla píchnutá velice dobře. Vydržela až do propuštění. Každý den jsem do ní dostávala kromě kapaček ráno a večer Dexamed. To je steroid a glukokortikoid v jednom, mnohem silnější než hydrokortizon. Má imunosupresivní účinky.
*** *** ***
Každý den jsem volala domů a moje obavy o manžela postupně narůstaly. V neděli jsem se zeptala, kdyby mě asi tak pustili domů. Od pátku jsem byla bez teplot a trochu se mi ulevilo. Ani kašel nebyl tak hrozný. Řekli mi, že v úterý 22. 12. na velké vizitě bude velká předvánoční čistka oddělení. V pondělí jsem se pro jistotu zeptala taky a byl mi nabídnutý reverz. Je to propuštění na vlastní žádost. Podepsala jsem ho. Měla jsem totiž hodně velký strach o svého muže. Stejně by mě druhý den pustili.
*** *** ***
Vyšla jsem z pokoje na chodbu a málem se mi podlomila kolena. S velkou námahou jsem došla k autu a nechala se synovou sličnou slečnou dovézt domů. Manžel mě přímo vyděsil. Hodně zhubl (už to zase nabírá) a zestárl. Sotva se ploužil. A ten jeho kašel, to byla hrůza. Ale rychlou zavolat odmítl, bál se, že dostane akorát tak přednášku. Jeho obvodní doktorka mu pořád dokola říkala jenom, je to covid, musíte vydržet, žádné léky mu nepředepsala. Skoro nic nejedl, sotva se napil.
*** *** ***
První nákupy nám udělal syn a taky kamarádka Zdenča. Nechala jsem si nakoupit hotovky. Manžel jedl piškoty a pil ředěné ovocné šťávy. Na Štědrý den jsem měla rajskou s hovězím a knedlíkem. Půlku na oběd, půlku na večeři. Další nákupy nám obstaral Rohlík. Objednat takový obyčejný rohlík bylo peklo. Ten den byl dostupný jen kus za 4,90 Kč. To je na můj vkus dost drahý špás. Taky se mi povedlo neuhlídat košík a pár položek mi někdo vykoupil. Ale nakonec se druhý den zadařilo a nákup mi donesli až k bytu.
*** *** ***
Manželův stav se zhoršil, kašlal až se dusil. Zvedla jsem telefon a zavolala rychlou. Když se operátorka potřebovala ujistit, že neodmítne převoz do nemocnice, neprotestoval, jen mu tekly slzy. Přijela opět posádka jen se sestrou. Opět začali s kázáním, že tohle je prostě covid... Tak jsem je utnula a vylíčila jim manželův stav po měsíci bez léčení. Poslechli i jeho plíce a řekli, že jsou čisté. Změřili saturaci a tvrdili, že 90 je v pořádku. Ozvala jsem se, že to není v pořádku, že je to na hraně. Oni nevěděli, že jsem zdravotní sestra. A zase chtěl začít o covidu... Tak jsem se už zoufale zeptala, jestli by manžela nemohl konečně vyšetřit nějaký lékař, udělat RTG plic a konečně nasadit nějakou léčbu. Odvezli ho. Odebrali mu krev a s podezřením na trombózu a eventuelní plicní embolii udělali speciální CT plic. Embolie se nepotvrdila. Ale po prodělaném zápalu plic (bez léčby!) má plíce poškozené z 50-60 %. Nechali mu vykapat několik menších kapaček, nasadili lék na kašel a dali doporučení na plicní covid ambulanci. A propustili domů. Dostal další léky, které konečně zabraly. Občas ještě zakašle, je hodně unavený, ale hooodně se mu i mě ulevilo. Ten tísnivý pocit, když ho odvezli, ten ve mě zůstane už napořád. Vůbec jsem neměla chuť na jídlo, jen jsem seděla a hleděla do blba.
*** *** ***
Já už byla i na kontrolních odběrech u praktika. Dokonce mám i vycházky, abych se mohla připravit na ten rachot, až nastoupím do práce. Po telefonátu s naší vrchní se budu vracet na covid IPCHO. Kdy? Nevím. Dnes se na to ještě necítím. Asi od února. Nejsem infekční, takže můžu chodit nakupovat. Není to žádná sláva, nemít nákupní vozík o který se můžu opřít, tak nevím... Ale je každý den o fous líp. Jen schody ještě nedávám. To jsem zadýchaná jak stoletá bába.
*** *** ***
Mám teď spoustu času. Hodně čtu. Už mám přelouskanou celou ságu knih Harry Potter.
*** *** ***
Už týden a kousek zase háčkuju. 
Ahoj Reny, četla jsem to jedním dechem. Věděla jsem o tobě a měla o tebe strach, ale stále jsem věřila, že se z toho dostaneš. Ty jsi silná osobnost a máš už ledacos za sebou. Je to strašné, ale asi musíš být trpělivá.Jen mě zaráží, že rychlá odmítala převoz do nemocnice při tak vážném stavu?
OdpovědětVymazatJani, nejsem ani zdaleka jediná, kdo má s covid rychlou takové zkušenosti. Pokud ti vyloženě nejde o život, nejsou příjemní.
VymazatUž jsme se z toho nejhoršího vylízali a začínáme oba dva vystrkovat růžky :-)
Renatko,jsem docela v šoku jak jste museli bojovat o vyšetření a vůbec o zdravotní péči. Přeji úspěšne zotavování. Fukčarinka
OdpovědětVymazatJak jsem už říkala Jance, víc lidí v mém okolí má podobně hořkou zkušenost.
VymazatReni, tak to jsou zážitky! Je moc dobře, že jsi to všechno popsala a mělo by si to přečíst co nejvíce lidí. Je jich stále mnoho, co tu nemoc podceňují. Měli jste velké štěstí, že jste to všechno přežili. Snad nebudou žádné následky. Přeji tobě i tvému manželovi jenom to dobré. Hela
OdpovědětVymazatJá budu nejspíš bez trvalých následků, ale manžel bude mít poškozené plíce. Přesto jsme opravdu vyvázli docela dobře.
VymazatJsem rád, že se to nakonec v dobré obrací. Tahle virová potvora když se rozvášní, špatně se zastavuje.
OdpovědětVymazatTo máš pravdu, když je jak rozjetý vlak, špatně se tahá za záchrannou brzdu...
VymazatObčas sem zajdu,ale dnes musím přidat komentík. Já jsem se složila 27.října s horečkou a mdlobou, tak jsem zavolala do ordinace, kde sestra prohlásila, že proti covidu ani chřipce léky nejsou, jen kdyby bylo hůř mám si zavolat ryhlou.Manžel zůstal se mnou doma a třetí den, kdy mi ani střídavě po paralenu ibalginu horečka dolů nešla, zavolal na záchranku. Chtěli k telefonu mě, já jim řekla, že kromě horečky a slabosti nic jiného nemám, tak doporučili zábaly, což udrželo teplotu na 38 st. a výš už to nešlo. No a z postele jsem vstala až 16.listopadu slabá jak moucha. Tak jsem se ještě plácala do prosince.Takže byl to covid, nebo jen pořádná chřipka, kdoví.
OdpovědětVymazatTaky sis to docela slušně vybrala. Nejspíš to byl covid. Pokud horečky trvají víc než 5 dnů, měl by být člověk vyšetřen lékařem a nasazena léčba. Většinou je to obrana těla na infekci...Covid necovid...
VymazatRenátko, mně z té četby mrazí. Co mně šokuje, je chování posádky rychlé. Diskutovat s člověkem, kterému je zle a potřebuje pomoci, dávat mu přednášky... ach jo. Hlavní a důležité je to, že jste se z toho s manželem oba dostali. I když to ještě není na vyskakování si, přežili jste.
OdpovědětVymazatDržím palce vám oběma, aby už bylo líp 💓🍀👍
Oba dva jsme rádi, že jsme to zvládli. Teď mám jiné problémy. Rozpadly se mi boty a teče mi do nich. A úplně se mi rozjel zip na jediné zimní bundě. Jenže obchody jsou zavřené. Co teď? Ještě, že vietnamci kašlou na vládu a mají k dispozici celý svůj sortiment... :-)
VymazatRenatko, jak píše Alenka, hlavně, že jste se z covidu oba dostali. Hlavně nikam nechvátej ať jsi úplně v pořádku. Co mě překvapilo, že jste se museli prosit o ošetření. My jsme byli s mužem oba pozitivní na covid, on měl lehké příznaky, já bez příznaků. Oba jsme asi měli štěstí, že virová nálož nebyla tak velká. A oběma nám obvodní lékaři řekli, že v případě zhoršení máme volat rychlou. Což jsme naštěstí nemuseli.
OdpovědětVymazatDržím pěsti ať jste oba v pořádku pokud možno bez následků.
Nechvátám, neboj, jsem na sebe opatrná. Do práce se vrátím až v únoru. A manžel ještě o hezkých pár týdnů později...
VymazatTak to je silný příběh. Tahle svinská nemoc si vybírá podle naprosto neznámého vzorce. Hlavní je, že jste jakž takž v pořádku. V mém okolí zatím nikdo, koho osobně znám, neměl tak těžký průběh, ale tohle peklo hned tak nezkončí.
OdpovědětVymazatTak se drž.
V našem okolí, dokonce i v rodině, je těch covidových nemocných s příznaky zatraceně hodně.
VymazatNějak se nám tu ten hajzlíček covídek rozmnožil....
Renatko, jsem ráda, že jste se z toho s manželem dostali, i když na velké juchání to určitě ještě není. Také mě překvapila reakce ze záchranky, po tolika dnech s vysokou horečkou je potřeba udělat vyšetření lékařem. Vím, že toho mají moc, ale takový přístup bych rozhodně nečekala. Raději do práce moc nepospíchej, tvoje práce je náročná a rychlým nástupem by sis mohla ublížit. Práce počká, zdraví máme jenom jedno. Opatrujte se, zdravím.
OdpovědětVymazatEvi, taky jsem byla tou rychlou rozčarovaná. Když už nám teklo do bot, dokázala jsem si prosadit převoz, jsem přece zdravotník. Ale spousta lidí se bojí, nemají tu odvahu říct svůj názor před záchranářem. A to je hodně špatně.
VymazatDo práce nespěchám, konečné slovo bude mít obvoďák.
Když jsem dočetla až do konce chce se mi skoro křičet. Jsi vlastně zdravotní sestra v první linii a když tě pak ten prevít covid dostihne a lomcuje s tebou plnou silou, tak s tebou zacházejí jako s někým, kdo je otravuje. Nedivím se, že si se bezmocí rozbrečela. Tohle by měli číst všichni ti odpírači vládních opatření. Renatko, nespěchej do práce, pořádně si odpočiň. Držím palce vám oběma. Být nemocná a vědět, že manžel doma sám také zápasí s nemocí je velká psychická zátěž. Líbí se mi ty tanky, které dostal syn na misi. Parádní papučky. Můj syn je také voják z povolání, Měl jet kdysi dávno do Kosova, už byl i na soustředění s ostatními před odjezdem, ale neudělal psychotesty. A brácha byl rok na mírové misi v Angole, ale to už je hodně hodně dávno.
OdpovědětVymazatChtěla jsem ho tam, daleko od domova, trochu rozveselit. A myslím, že se mi to těma tankama povedlo. Na střední škole v Moravské Třebové měli vedle "buezplacu" taky jednoho T 34.
VymazatTa mise je mírová, je to takové společné cvičení armád států NATO. Už mi přijede v únoru domů. Těším se na toho svého vojáčka :-)
Určitě jsi ho rozveselila. Dovedu si představit, jak se těšíš, až se vrátí. :)
VymazatTak to je tedy čtení, při kterém mrazí. Hlavně, že jste to nakonec s manželem zvládli. Renatko, napiš mi Tvůj email na můj Aliwien@seznam.cz, napíšu Ti, kde koupíš moje knížky a jak postupovat, když bys chtěla knížku vydat.
OdpovědětVymazatTaky si občas pomyslím, že jsme vlastně měli oba dva obrovské štěstí a jsem za to moc ráda.
VymazatDěkuji moc za pomoc. Pošlu ti to hned. :-)
Renatko, je to děsivé. Na druhou stranu tvůj příběh dost potvrzuje můj stále přetrvávající dojem, že sám covid není až tak nebezpečný, jako to, že kvůli němu se zanedbávají jiné zdravotní obtíže.
OdpovědětVymazatRychlou mi manžel volal 2x v životě, ještě v dobách kdy svět byl normální. Hrozně jsem se bála, že mi vynadají, že je obtěžuju malichernostmi, ale naštěstí byli vždycky milí a starostliví. Jsem moc ráda, že jste to oba zvládli.
PS: Mimochodem, to podceňování neustupujících horeček je asi dost běžné i normálně. Švagr kvůli tomu před pár lety přišel o střevo - taky horečkoval skoro měsíc a nikdo to neřešil. Až omdlel a švagrová mu zavolala rychlou, tak ho najednou začali vyšetřovat, chtěli cca za týden operovat, jenže mezitím se přidaly další komplikace, kvůli kterým se musela operace odložit...
VymazatMáš pravdu v obou odpovědích. To, že stojí plánované operace je strašné. Jenže když není dostatek personálu, není jiná možnost. Proč je málo personálu? Uvedu příklad na sestrách.
VymazatPaní srazilo auto, hrozí vnitřní krvácení, je tedy operovaná akutně, bez odběrů na covid. Leží na traumatologickém oddělení. Po třech dnech začne mít horečky a kašle. Udělá se stěr na covid a má ho tam. Takže musí být přeložena na jiné oddělení s covid režimem, protože hospitalizace je stále nutná.
Takže máme jedno normální trauma oddělení a jedno covid oddělení, kde jsou chirurgičtí pacienti... Normálně by tam leželi třeba tři, čtyři dny, ale protože je covid, musejí tam být 10 dnů karantény. Tím se plní covid oddělení.
Tady Renatko, to je hrozně těžký průběh, jsem z toho celá zpocená a se slzami v očích. Opravdu jste si užili oba dva a ty tomu hnusu ještě říkáš Covídek. Ten přístup všech zdravotníků není vůbec stejný, natož dobrý. To tedy koukám. Je moc líto, jak to bylo těžké, ale věřím, že už máš všechno za sebou. Přítel dcery byl také pozitivní, ale byl za 14 fit, to je hrozný, jak je to rozdílné a jeden neví, jak to komu dopadne. Moc ti držím palečky a zdravím.
OdpovědětVymazatU každého je průběh jiný. A je jedno, jestli je předtím úplně zdravý, nebo patří do rizikové skupiny. Říkám to pořád, covídek je pěkný hajzlíček
VymazatRenuško, jsem ráda, že jsi se z toho vylízala! Držím pěsti, ať jste oba brzy fit a bez následků!
OdpovědětVymazatJani, od února se chystám do práce. Už se pomalu začínám těšit.
VymazatRenatko, tomu věřím, taky se těším, až půjdu do práce. Ráda bych se tě ještě zeptala, jestli je možné mít Covid, i když je test negativní? Jak moc jsou testy nespolehlivé? Zápasím s tím už třetí týden - v nemocnici jsem skončila s totálním kolapsem a takovým vertigem, že jsem nemohla stát na nohou, zvracením. Po vyšetření nízký obsahem draslíku a soli v krvi, tlak 190/120, bolest na hrudi, jako by mi tam někdo šlapal kanadama. Zhubla jsem několik kilo.
VymazatSakra, zase se mi to publikovalo dřív, než jsem dopsala :D. EKG i CT v pořádku, všechny možné známé příčiny vertiga vyloučeny, žádný blbý pohyb, uši i oči v pořádku. Nikdo nic neví, nevysvětlí, neporadí, člověk se cítí na obtíž, protože mu to dávají zdravotníci jaksepatří najevo :(, ale to ty moc dobře víš, když jsem četla tvoji zkušenost, bylo mi z toho fakt smutno.
VymazatTo je děs Jani. A ty tvoje zkušenosti se zdravotníky jsou taky hodně smutné. To mě moc mrzí. A teď se pokusím odpovědět na tvé dotazy.
VymazatAno, testy nejsou 100% spolehlivé. Lékaři z plicní kliniky FN OLomouc pořádali webinář a v něm řekli, že pacient s covidovými příznaky, zápalem plic....byl podle PCR testů negativní. Stát se to opravdu může. Je také důležité, jak se test provede. Mají se dělat dva stěry jednou štětičkou, první z krku, opravdu hluboko, až se ti navalí a druhý z nosu, taky hluboko. Stěr by měl být totiž provedený z nosohltanu. Ne pouze z nosu nebo pouze z krku. Pokud PCR test u osoby s příznaky vyjde negativní, měl by se udělat antigenní test.
Proč? Pro tohle: „Oproti PCR testům jsou antigenní testy výrazně rychlejší a levnější. Výsledek je k dispozici asi za čtvrt hodiny, maximálně do 30 minut. Antigenní test pátrá po bílkovině z povrchu koronaviru, zatímco PCR test hledá genetickou informaci, odběr vzorků je nicméně stejný. Spolehlivost antigenního testu ovlivňuje například koncentrace viru či doba od začátku nemoci.
A ještě k tvému pobytu v nemocnici. Málo draslíku je nebezpečné pro srdeční svalovinu. Měla bys dostat infuze s kaliem. Ten tlak ti vyskočil právě díky nízké hladině draslíku, srdíčko muselo vyvinout větší námahu.
Jani, držím pěsti, abys byla brzy v pořádku. Měla jsem jít od února do práce, ale doktor si mě pozval ještě na jednu kontrolu. Tak uvidím.
Renatko, moc ti děkuji za vyčerpávající odpověď. Sama si myslím, že to Covid nebyl, jen ten tlak mi pořád skáče záhadně nahoru a dolů, ale s tím už se nějak poperu. I tobě přeji hodně zdraví a ať jsi brzy v pohodě :).
VymazatTak to tedy nebylo hezké počteníčko. Hlavně, že se už s manželem cítít relativně OK.
OdpovědětVymazatHanka
Renatko,bulím tady u toho jako malá holka,moc přeji,aby jste oba byli v pořádku.Já jsem prodělala covid hned začátkem února,ale menšího rázu,neunesly mě nohy,špatně se mě dýchalo,nejedla-nešlo to,zhubla jsem za 3 týdny 10kg ale když jsem byla u doktorky,tak ta hned volala sanitku a paní ,,doktorka,,z Ukrajiny mě dala po vyšetření čípky na průjem,já jsem jí řekla,že žádný nemám,ale hodně mě u toho zlobil vysoký tlak a děsná zima,protože já nevím co je to horečka,ale zimnice se nou lomcovala pořádně..pomohl mě hodně brufen a kapky na kašel a hlavně citronová šťáva z jednoho citronu a 2 PL medu-polévkové lžíce...tři týdny jsem nestála za nic a ještě dneska občas pokašlávám....Ty čípky jsme ani nevyzvedly,ty si mohla nechat...Reatko drž se a hlavně se hodně opatruj...Miluš
OdpovědětVymazat