Já a safari aneb ženu ani slonem neutaháš

Tohle není obyčejný příběh s nějakou zápletkou. Je to spíš něco na způsob deníku. Autorka Ludmila Vítovcová vypráví své zážitky z cesty po Africe. Přijala manželovu nabídku a vydala se s ním na safari do Keni - savanou i pobřežím Indického oceánu. V úvodu s nadhledem popisuje přísnou hierarchii Africké domácnosti, kterou se v soukromí snažila přizpůsobit k českému modelu, ale které se na veřejnosti musela podřídit. Během jejich safari byla doslova očarovaná krásou divoké přírody, na jejímž okraji se pohybovali. Barvitě popisuje africkou zvířenu i květenu.

Já a safari...

Ne že by se mi knížka nelíbila. Četla se docela dobře. Ale...trochu mě zklamala. Čekala jsem dobrodružství a ono je to spíš poklidně vyprávění. Už na začátku mě odrazovaly úvodníky ke kapitolám. Na začátku každé z 9 kapitol autorka popisuje o čem vyprávění pojednává. Po jejich souhrnném přečtení v podstatě víte o čem budete číst. Chyběly mi tam fotky. Nebo alespoň víc ilustrací, je jich tam hodně málo.

I přes tohle všechno se mi kniha vcelku líbila.

Cyklosobota

V týdnu jsem jezdila na domeček do zahrady abych mohla o vyjímečně volném víkendu vyrazit s mužíčkem na kolo. Naoko jsem se ještě v sobotu ráno nechala trošku přemlouvat. Počasí mělo být a také bylo nádherné. Natrénováno na rotopedu bylo, tak hurá na opravdické kolo. Krátce po 9. hodině jsem vyrazili. Kam? Směr Hačky, Kozí farma, Javoříčko (a možná i Bouzov).

Všechny mapky jsem upravila ze stránek Mapy.cz

Do Haček to šlo docela dobře. Kopců bylo spousty, ale čerstvého nadšení ještě víc.

Na okraji Haček je krásný dřevěný mlýn.

Tahle přestavba větrného mlýnu byla dokončena z roku 1923.

Mlýn sloužil ke šrotování a výrobě krup.

Dál se jelo do Javoříčka. Samozřejmě oklikou přes Kozí farmu.

Kozy ani ovce se fotit nechtěly.

Ale tahle krásná kravka přišla na moje zavolání až k plotu.

Hezky mi zapózovala i z profilu.

Tak jsem jí poděkovala a šla za mužem ochutnat vynikající sýry.

A tohle je mapka cesty zpět s profilem celé trasy.

Že to bude cesta čirého utrpení jsem začala tušit už před Kozí farmou.

Předem byla tedy zamítnuta krátká zajížďka na hrad Bouzov.

V Javoříčku jsme zjistili, že z teplé polévky nebude nic.

Všechno se tam na sezónu teprve chystalo.

Nový areál pro děti umístěný v dřevěném trupu lodi je krůček před dokončením.

Ještě upravit cestičky, osadit květinové záhony a je hotovo.

Uprostřed vesnice je malý rybník. Na jeho okraji stojí vodník s vodnicí.

Byla jsem vděčná, že mě na ně muž upozornil.

Další důvod, proč slézt z kola.

Krize byla obrovská.

Kousek od vodnického páru stojí dva méďové s rybkou.

Jak jsem už řekla, cesta domů bylo peklo. Ještě víc, než pořádně osezená zadnice byly záda. Bolest v křížích byla chvilkama tak nesnesitelná, že jsem musela cestou z kopce sesednout a jít kousek pěšky. Pár metrů nad Javoříčkem jsem si přestala hrát na hrdinku a slupla dva vcelku silné prášky od bolesti. Ještě že zpět to bylo vesměs z kopce a že prášky trochu moje nezbedná záda otupily. V Čechách pod Kosířem jsme si dali večeři. Na 30 minut jsme seděli na měkoučkých židlích. Jak se bouřila naše pozadí při dosedu na cyklistické sedlo raděj nebudu popisovat. Tolik sprostých slov během pár vteřin by jistě vydalo na světový rekord. Domů jsme dojeli unavení, ale spokojení. Můj cyklometr ukázal 105,9 najetých kilometrů. Po odečtu 1,2 km (musela jsem zajet pro novou baterku do cyklometru) zůstává za sobotu 104,7 km. To je docela slušný výkon. Je fakt, že jsme si párkrát malinko zajeli, ale to už k cestování jaksi patří.

"Kolmo" do Javoříčka a pak až na Bouzov jsme se s manželem a oběma dětma na sedátku vydali už před X lety. To jsme ještě byli mladí a neklidní. Tehdy nás překvapil můj táta. Vlakem se svezl do Konice a v Javoříčku na nás počkal. Nevěřili jsme klukům, když tvrdili, že "dedy" je na lavičce a vedle sebe má kolo...

Revoluce v naší ledničce

Dnes půjdu na menší nákup. Musím doplnit zásoby. Otevřela jsem lednici. Uvnitř je jiná sladba potravin, než vloni. Jogurty už nekupuji light, čokoládové nebo levnější, ale víc dbám na kvalitu. Trvanlivé mléko z větší části nahradilo mléko čerstvé. Přibylo hodně ovoce a ještě víc zeleniny. Uzeniny vybírám jen ty kvalitní. Když vybírám šunku, tak s 90% masa. Klobásy pro muže a syna beru jen od řezníka. Potravní řetězce mají smůlu. Moje dřív oblíbené párečky zmizely z ledničky úplně.

No, ale některé potraviny zůstaly stejné, třeba manželova zásobička piva. Jsou v něm přece životu nezbytné vitamíny skupiny B a zdraví podporující chmel... A taky nějaká ta kapka rumu a domácí slivovice je tam taky. Co kdyby se mu udělalo špatně od žaludku, nebo dostal průjem? :-) :-) :-)

Tyto potraviny způsobily revoluci v naší lednici.

Převzaly moc nad ostatními :-)

Co způsobilo revoluci v naší ledničce? Můj pohled na váhu. Při 160 cm jsem měla úctyhodných 81 kg. Řekla jsem si a dost! Prolezla jsem internet křížem krážem a postavila se své obezitě na odpor. Zpočátku šla kla dolů poměrně pravidelně. Co týden, to 0,5 kg. Potom se to ale zastavilo. No a teď už to zase pomalým tempem jde dolů. Minulý týden mi váha rozsvítila číslo 74. Jsem zvědavá, kolik ukáže příště. Mým snem je číslo 60. Ze začátku jsem pravidelně cvičila. Ale jak se venku oteplilo, začla jsem to flákat. Jednu chvíli se mě zmocnila taková zlá paní - jarní shniloba. Vůbec nic se mi nechtělo dělat. Maximálně tak sedět a plést nebo háčkovat u televize. Teď se zase vymlouvám na domeček. Už mám poprvé posekanou trávu v předzahrádce, u společného chodníku mi rostou tři druhy sklaničkového "mechu", obrazil na podzim totálně ostříhaný keřík a vyrašily "nějaké" květiny. V zahradě jsem ostříhala popínavé víno. Kolem "kadlátek" vyrostly maličké proutky. To abych si dala letos pozor na popadané ovoce. Kdybych je vloni vysbírala, mohla jsem si letos ušetřit spoustu práce s likvidací mladých rostlinek z nich vzešlých. Chybama se člověk učí... I díky práci na zahradě vydám nějakou tu kalorii. Ale sportováním to jde mnohem líp.

Tohle se mi urodilo :-)

Nedržím žádnou dietu. Jen jím pravidelně. Chystám si svačinky i do práce. Do mého jídelníčku přibylo daleko víc ovoce a tím se mi dorovnaly chutě na sladké. Když mě přece jen honí mlsná, dám si kvalitní müsli tyčinku nebo Be Be sušenku. Na pití si dopřeju čistou vodu. Zažene žízeň daleko líp, než moje kdysi oblíbené sirupy. Voda nebo neslazená minerálka mi chutná daleko víc. V naší ledničce přibyl jeden druh potravin, který se tam dřív vyskytoval jen sporadicky. Zelenina. Na večeři si klidně dám vícezrnnou housku se sýrem a k tomu červenou papriku. Pokud mi zůstane od oběda kousek masa, přidám trochu přílohy, kopec zeleniny a večeře je na světě. Když mě muž viděl poprve chroupat zeleninu, málem mu vypadly oči z důlků. Já a zelenina, to nikdy nešlo k sobě. No, už to jde :-)

Myslím, že naše lednička může být víc než spokojená. Potravinovou revoluci přežila bez úhony. Teď chladí vesměs zdravé potraviny. Občas, když se rozsvítí její světýlko, mám pocit, že se mi tak trochu směje. Jakoby se smála a říkala:"Vidíš, vidíš, kdyby tohle povstání vypuklo už před lety, nemusela ses dnes stydět za své pomaličku mizející špeky....."

Smutný sraz

Už je to nějaký ten pátek, co jsme opustili pomyslné brány základní školy. Konkrétně 30 let. Vloni byl sraz a docela se vydařil. Kromě pár notorických nechodičů tam chyběl pouze jediný spolužák, Tonda. Bohužel už nikdy nepřijde. Jel tehdy ze zábavy na kole domů a srazilo ho auto. Své 25. narozeniny už nikdy neoslavil. Letos už za pár týdnů uplyne 20 let od jeho pohřbu.

Moji kluci vědí, že když se jde na hřbitov, jedna svíčka je vždy i pro Tondu.

V listopadu jsme se stejně nečekaně rozloučili s dalším spolužákem, kamarádem Jendou. Opět byl v hlavní roli nebezpečný úraz. Otec dvou malých dětí svůj boj o život prohrál. Rozloučení s ním bylo strašně smutné a velice velice emotivní. Zrovna dnes by Jenda oslavil 45 let. Ve škole to byl prima kamarád. Seděl za mnou a nikdy nezkazil žádnou legraci. Na mojí slavobráně, se s mým tátou docela slušně opil. Tátova otázka:"Jeníčku, kde máš botičku?" u nás doma doslova zlidověla. Jenda v rauši totiž odhodil svou botu přes slinici do malého políčka. Když jsme se rozhodovali, jaké jméno dát našemu prvnímu potomkovi, u holčičky jsme se shodli na Haničce. U případného chlapečka jsem si trvala na Jendovi. Sice se mu říkalo a stále říká Honzík, ale to nic nemění na tom, že vzorem mi byl spolužák Jenda.

Jendo...

Tenhle sraz byl domlouvaný hodně na rychlo. Podařilo se a sešlo se nás docela dost. Šli jsme dát na hrob kytku a zapálit svíčky. Cestou kolem školy jsem se rozhodla ji vyfotit. Mobilem to není žádná sláva. Některé fotky se vcelku podařily:

Tohle je naše základka a my.

Vchod s pamětní deskou Josefa Františka.

Dřív se o něm jen šeptalo, dnes má svoji základní školu.

Po poslední úpravě byl odstaněn zdobný portál, proč, to netuším.

Pamětní deska Josefu Františkovi.

Farní schodiště bývalo nedobrovolným svědkem našich školních lásek,

prvních schůzek a prvních nesmělých polibků...

Cesta na hřbitov se za ta léta vůbec nezměnila...

Bylo to smutné setkání. Jenomže život to nejsou jen veselé dny.

Radost střídá smutek.

Snažme se proto, aby těch usměvavých dnů bylo co nejvíce.

Legrační slovník

Říká se, že smích léčí a prodlužuje život. Pojďme se tedy spolu malinko zasmát :-)

Vzpomínáte na to jak se řekne... Je to už docela dávno, co nějaká veselá dušička přišla na tyhle srandovní výrazy:

Mája a Vilík s přáteli v maďarštině

Včela --- seremeď

Vosa --- neseremeď

Čmelák --- neseremeď turbo

Sršeň --- neseremeď turbo agresor

Kůň a jiná zvířátka

Kamzík:

terénkoza (maďarsky)

koza turystyczna (cz čti jako č - polsky)

Kůň --- samochod kopytowy (polsky)

Ježek --- kaktus pochodowy (polsky)

Blecha --- gangster koszulowy (sz čti jako š - polsky)

Profese

Uklízečka --- hádroszmátra (maďarky)

Vrátný --- čumako (japonsky)

Dělník --- mako jako pako (japonsky)

Mistr --- jako mako (japonsky)

Prodavačka --- šidilidi (japonsky)

Sekretářka

kafévárosz (maďarsky)

omako (japonsky)

Policajt --- Don Debillo (italsky)

Tajný policajt --- Don Debillo inkognito (italsky)

Výrobce stanů --- nacochata (japonsky)

Náměstek ředitele - kámosz kuléválosz (maďarsky)

Ředitel

kuléválosz (maďarsky)

nemako (japonsky)

Důchodce --- usztván lety (maďarsky)

Lidičky

Pornoherec ---- mahojakotyč (japonsky)

Prostitutka --- majijakojamu (japonsky)

Gay

šuka hošiky (japonsky)

labužnik prdelowy (polsky)

Otec homosexuála --- papagaj (???)

Impotent --- naomakmeki (japonsky)

Indián - impotent --- Mlčící pero

Potápěč --- čumizgumi (japonsky)

Vynálezce slipů - fučiminakule (japonsky)

Mimino --- čumizfusaku (japonsky)

Manželka --- akaši takaši mojaši (japonsky)

Tchýně --- baba przebytečna (polsky)

Co se nevešlo...

Hřbitov --- tuhoszkemping (maďarsky)

Rakev --- vegetbedna (???)

Rozbitá silnice - D1 --- samajama (japonsky)

Rychlík --- szalena maszina (polsky)

Vodovodní kohoutek --- czuraczek zazděny (polsky)

Potrat --- ádióembryó (italsky)

Prezervativ --- galosza na kamosza (polsky)

Miluj mě --- oprimatuto a vydrima festo (italsky)

Znáte další?

Napište!