Vánoční dárek

Mladá žena leží v posteli a pozoruje hodiny. Unavená vteřinová ručička se pomaličku lenivě přesouvá od čísla k číslu.

Čas se rozplývá v nekonečnu.

Uplynula teprve necelá hodina od večeře. Čas se tu vleče podle denního harmonogramu: ranní hygiena, snídaně, vizity, oběd, večeře a tím vším neúprosně táhnoucí se chemoterapie.

Domů ji nepustí, s tím už se smířila. Nezbývá než zkusit statečně a bez dalšího návalu slziček zvládnout vánoce na onkologii. Nakonec, není to tady tak strašné. Personál je příjemný. Starají se o ni i zdravotní bratři - sestřičky muži. Na pokoji má televizi s USB vstupem. Jen je tu sama. Druhá postel je od včerejška prázdná.

Ale chodí za ní každý den návštěvy. Vlastně skoro každý den. Onkologie se postupně pro některé z nich stala strašákem. Kdo by se rád díval na utrpení kolem sebe? Naštěstí zdravé jádro několika málo přátel zůstalo.

Někdo klepe. Rázně a hezky hlasitě. To bude sestřička, hádá správně Martina. Žena ve stejnokroji vejde na pokoj, zapne televizi a vloží do ní flešku s filmem. Je to muzikál Mamma Mia. Překvapená Martina se uvelebí v posteli, posune stojan s infuzí chemoterapie víc vlevo aby líp viděla a přitom se snaží dostat ze smějící se setřičky, jak ví, že tento muzikál má ráda. Když po chvíli sestřička odejde, Martina si potichu zpívá spolu s Meryl Streepovou písničky skupiny ABBA. Má velkou radost s tohoto malého předvánočního dárečku. Vůbec si neuvědomuje svoji únavu a po necelé hodině usíná.

Do snu se jí vloudila vzpomínka na dětské vánoce. Sedí u stolu s maminkou, tatínkem a babičkou. K večeři mají smaženého kapra s bramborovým salátem, ale ona má před sebou obalované rybí prsty s bramborovou kaší. Bramborový salát pořád nesnáší, stačí jeho vůně a stahuje se jí žaludek. Další vzpomínka vložená do snu patří oranžovému dětskému kolu značky Pionýr. Stálo v ložnici rodičů, vedle vánočního stromečku. Ježíšek vyslyšel její přání. Střih a šťastný sen vystřídá smutek během pohřbu maminky. Zemřela příliš mladá. Opět střih, ve snu ji někdo volá. Slyší svoje jméno znovu a znovu. Jde za hlasem. Najednou před ní stojí maminka s tátou a natahují k ní své ruce. Za nimi září krásné světlo.

Slyší své jméno. Otevírá oči. Nad ní stojí sestříčka a vítá ji do nového, Štědrého dne. Usmívá se. I Martina se na ni usměje. Ráda vrací darovanou radost. Dnes chemoterapie skončí. Začne proces uzdravování.

Martina vlastně dostala ten nejkrásnější vánoční dárek na světě.

Naději na další život.