čtvrtek 22. května 2014

OP Prostějov

Hodně se teď píše v místním tisku o tom, že město chce odkoupit pozemky bývalého věhlasného podniku OP Prostějov. Docela mě to nadzvedlo ze židle. Bývala to výrobna oděvů vyhlášená svou kvalitou po celé Evropě. Po roce 1989 postupně přicházel úpadek firmy. Kam se poděla prestiž OP? Nejspíš se ztratila cestou na soukromé účty. Byl někdo postižený za krach firmy? Pravděpodobně to bylo jako ve většině pohádek - byl(o), nebyl(o)...
V OP Prostějov pracovali oba moji rodiče. Táta jako servisák pro závod 14. Máma jako šička ve 3. patře závodu 12. Pracovala v pásové výrobě, na konci procesu - všívala raglánové rukávy pánského kabátu a byla v tom dost dobrá. Paní, která za ní všívala límce, měla co dělat, aby nebyla od mámy zaházená. Obě patřily k nejlepším na dílně. Když jsem byla na zdravce, zařídila mi máma brigádu u ní na dílně. Na celý měsíc. Nejprve jsem rozžehlovala podšívky zadního dílu pánského saka a později i předšívala podšívku dovnitř. Tehdy jsem si poprvé uvědomila, jak náročná je práce v pásové výrobě. Byla jsem placená haléřovými položkamai a abych si vůbec něco málo vydělala, musela jsem pořádně máknout.
Když měla máma odpolední, tak jsme s tátou pro ni občas v pátek přijeli autem - trabantem. Těch lidí, co prošlo hlavní bránou na konci směny(tenkrát vůbec netušili, že z většiny z nich budou za pár let nezapněstnaní). Přesně jsem věděla, že máma vyjde dvorem zprava a projde 1. nebo 2. dveřmi, pod nápisem "jov". U každých dveří stála ostraha a kontrolovala tašky, jestli v nich někdo "nezapomenul" třeba nitě, látku nebo dokonce střih. Za ten prý byl okamžitý vyhazov, i za totality.
Ale OP se dokázalo o své zaměstnance postarat i mimo pracovní dobu. Jezdili jsme s našima o dovolené na rekreace po celé Československé republice. A děti měli "pionýrské tábory". Pobyt na 3 týdny byl sice dlouhý, ale program byl fantastický. Hrozně jsem se na tábor vždycky těšila. Staly jsme se s Magdou neruzlučné dvojice i mimo prázdniny. Časem se naše cesty rozešly, ale je na co vzpomínat. Svo lásku k táborům jsem úspěšně předala i oboum klukům. Jezdili jako děti, teď jsou z nich vedoucí.
Je škoda, že výroba v OP Prostějov úplně skončila. O práci tehdy přišla spousta žen. Když se pořádaly výprodeje skladových zásob, koupil si manžel oblek. Věděl, že tento bude opravdu kvalitní. Jaká značka je dnes zárukou kvality?

21 komentářů:

  1. Žádná značka dnes není zárukou kvality. A takových skvělých podniků jako byl ten Tvůj byly v naší republice hodně a jsou ztraceny v tunelech. Vozí se k nám výrobky vzniklé z otrocké práce dětí z třetího světa, proto se jim nedá konkurovat...
    Krásný článek.

    OdpovědětVymazat
  2. [1]:Máš pravdu, kvalita není to co dřív a takových vytunelovaných podniků je u nás bohužel hodně. Dřív se říkalo zlaté české ručičky a dnes?

    OdpovědětVymazat
  3. [2]: Něco jiného je slyšet o rozkradených a zničených českých firmách v televizi a něco jiného si o tom přečíst něco takhle osobního, jako jsi napsala Ty. Docela mě to dostalo.

    OdpovědětVymazat
  4. Ono to totiž není tak jednoduché. Všechny firmy nebyly vykradené (i když mnohé ano). Některé prostě jen nedokázaly obstát. Ne proto, že by v nich nepracovali šikovní lidé. Ale protože jejich výrobky nekupuje dostatek zákazníků. Lidé raději kupují levný čínský šunt a pak často i oni sami nadávají, jak jdou podniky u nás ke dnu. To mě umí hodně rozpumpovat a nadzvihnout. Já jsem zvyklý každý svůj nákup posuzovat i podle toho, komu tím dávám vydělat. A myslím, že až něco podobného bude dělat většina lidí, o kvalitní české podniky nebudeme muset mít strach.

    OdpovědětVymazat
  5. " Kde jsem ? ... jsem zmaten a rozčilený
    ... vidím  támhle... dvě kráčí ženy :" Prosím vás,... prosím ... jsem v Prostějově ??... víte co řekly ?? ... nemám slova !
    když říct to mám ... musím to vytečkovat !"" Kdos zařval : " Co kdybys  to  ,,vypípal ,,   "" Prý ... jsem vprdeli ... "  muž zasípal" Co skuhrá pod vousy, nevíme stejně !"Ano! řek to tak nezřetelně,
    že lidé sic byli tím rozčileni,
    však sprosťáren byli ušetřeni !

    OdpovědětVymazat
  6. Všetko sa to mení a to čo malo kvalitu upadlo a radšej sa zameriava na dovoz než na vlastnú výrobu. Pritom sa nájde toľko šikovných a zručných ľudí... ale už tým magnátom ani len toto nestačí... chcú mať všetko hneď a je im jedno, že keď predajú tričko, ty ho operieš v práčke, lebo však z obchodu si priamo na seba hneď niečo neoblečieš, tak po vypratí ho môžeš akurát tak vyhodiť... dôvod? Také tenké, nekvalitné, že sa potrhalo počas prania, aj keď sa nemalo o čo potrhať...
    Je mi to ľúto, ale bohužiaľ táto doba je zlá........

    OdpovědětVymazat
  7. [4]:Jenže na tuhle pravdu přijdou někteří lidé až s  křížkem po funuse. Ono je mnohdy opravdu jednodušší koupit si věc za levný peníz...

    OdpovědětVymazat
  8. [6]:V tomhle ohledu je tato doba opravdu zlá. Chtěli jsme svobodu, peníze a moc, ale neumíme s nimi zacházet. Nezbývá než doufat, že bude líp

    OdpovědětVymazat
  9. OP Prostějov mělo opravdu kvalitu, ale když je hodně pobertů zkrachuje. Chtěla jsem si vyfotit další část demolice, ale nebyl čas, snad o víkendu. Když jsme tam stáli a fotili ty ruiny bylo nám smutno. Značka je prodaná a vše ostatní taky, a pracovní místa jsou fuč    . No život jde dál, zdraví Maryša

    OdpovědětVymazat
  10. [9]: Je to smutné, ale je to tak...

    OdpovědětVymazat
  11. Renatko, taky mne to mrzí, ještě nedávno u nás prodávali jejich zaměstnanci jejich výrobky. No, je to škoda a mám taky vztek. Jinak moje maminka dělala taky u pásové výroby, zase obuv ve Svitu, který měl pobočku v Hrušovanech u Brna, kde jsme bydleli. Tatínek tam také pracoval, ale u kopyt, ale maminka byla také moc šikovná. Určitě by byly s tvojí maminkou správná dvojka.

    OdpovědětVymazat
  12. Jsem tady poprvé a hned takový článek . Opravdu dobře napsaný, ale v člověku se pere vztek i lítost zároveň. OP Prostějov to byla značka, známka kvality. Jak jednoduché tohle všechno zničit, je to všude, třeba Slezan Frýdek - Místek, kde bylo i hodně pracovních příležitostí. A nejsou to jen továrny,sklárny,  třeba lázně Darkov, ty staré původní... kdo to tam znal a zajede tam, je to k pláči. Asi se něco musí stát, i když se toho nedožiju.

    OdpovědětVymazat
  13. Taky mne to udivuje. Ráda jsem od nich nakupovala. Je to smutné, co více říci.

    OdpovědětVymazat
  14. Vážená paní Renato,
    Velice mne zaujal Váš článek "OP Prostějov".
    Děkuji za něj,především z nostalgie...
    Je docela možné, že jsme se na pionýrském táboře někdy potkali Velice rád jsem i já na něj jezdil.Do Prešova, nebo na Malé Hradisko-na to nikdy nezapomenu!Pamatuji si, jak nám s bráchou táta nesl kufry ke vchodu k OP na autobus.Tenkrát se zrovna stavěla dálnice.
    Mamka pracovala také celá léta v OP, často jsme za ní ke vchodu k OP chodívali.Včerejší odstřel jsem prožíval se smutkem, ale musím přiznat, že taky v pořádném vzteku!Ruší se fabrika za fabrikou a tuneláři se vesele smějí.OP patřilo a bez pochyby patří a bude patřit i nadále k Prostějovu.Když jsem zhlédl uchované záběry ze stavby, bylo mi včera při pohledu na hromady sutin doslova do breku-a to jsem chlap.To, co pracně naši dědové v potu tváře vybudovali, dnešní kapitalisté ničí!Na stavbě bylo odpracováno 82000 brigádnických hodin, rozpočet byl přes 150mil.a stavba se provedla o nejméně 10mil.levněji.Dnes je tomu naopak-rozpočty se na kdejakou stavbu stále v průběhu navyšují...Myslím si, že OP se dalo zachránit,ale někdo patrně nechtěl
    Právě jsem se dozvěděl, že u vchodu do OP hoří svíčky, nebydlím v PV ale věřte, že jakmile do Prostějova pojedu, první moje cesta povede k Oděvnímu Průmyslu a i já svíčku zapálím.Mějte se, milá paní Renato moc hezky a ještě jednou moc děkuji za článek.Radek.

    OdpovědětVymazat
  15. [14]: Napsal jste přesně to, co cítím i já.  OP to jsou stovky příběhů lidí, kteří zde pracovali. Jejichž děti jezdili jako my na pionýrské tábory, které měly daleko do komunistické propagandy. Bylo nám tam moc hezky, když jsme třeba v jídelně soutěžili o táborového zlatého slavíka. Jednoho jsem ukořistila i já Máte 100% pravdu i v tom, jak si dnešní podnikatelé nedokáží vážit práce našich předků. Raději pohodlně zbourají kvalitní stavbu, než by si lámali hlavu s přestavbou. Možná to nešlo jinak, jenže proč tedy nezbourali i hlavní vchod, původně administrativní budovu? Ani já jsem nebyla u demolice. Nejdřív mě to mrzelo, ale když mi u pouhého videa hodně zvlhly oči, řekla jsem si, že to tak asi mělo být.

    OdpovědětVymazat
  16. [11]: Kdo ví, možná že jo Možná by si padly do oka

    OdpovědětVymazat
  17. [12]:Napadla mě písnička od Daniela Landy,Tradice

    OdpovědětVymazat
  18. [13]: Dostali mě ve zprávách na Nově, prý pád OP způsobil dovoz levných oděvů z Vietnamu...

    OdpovědětVymazat
  19. online pujcky bez registru klecany

    OdpovědětVymazat
  20. půjčka pro klienta v insolvenci

    OdpovědětVymazat
  21. Case studies from . $ $ . . . . * ) . . . . . > . . " ! & . . - . = @ . http://essay-for-your-day.gq/65/ Charming ) ) # ? Do you get homework in college ) > ) + * % . + < " = ! . * = * . , . . . . *

    OdpovědětVymazat

Děkuji vám za milou návštěvu ❤