Tohle jsem já, když mi bylo pět let.
Psal se rok 1975 a stalo se toho strašně moc.
***
Cvičila jsem na spartakiádě. Nebylo to sice na strahově, jen v sousední vesnici, ale dodnes si pamatuju ten úžasný pocit, hrdosti, když nám tleskalo celé fotbalové hřiště. Cihličky byly z polystyrénu a moc dlouho nevydržely.
Ale ten cvičební úbor jsem strašně dlouho nosila na běhání "po dědině". Rostl se mnou.
***
Steve Harris založil toho roku metalovu kapelu Iron Maiden. Tehdy jsem samozřejmě vůbec o metalu neměla ani páru. Tento hudební styl mě oslovil až o hezkých pár let později. Zpívala jsem si s mámou úplně jiné pecky:
***
Roku 1975 byla uvedena česká premiéra filmu Kmotr, natočeného na motivy stejnojmenného románu Maria Puzza. Světovou premiéru měl film v roce1972. Hodně se tenkrát o filmu mluvilo a já jsem nechápala, co všichni na tom "kmocháčkovi", jak jsem si ho najivně dětsky přejmenovala, mají...
S několika letým zpožděním jsem nejprve přečetla knihu
a potom se s rodiči dívala i na televizní zpracování včetně pokračování.
***
V roce 1975 se narodil jediný syn Johna Lennona a Yoko Ono
***
Ono se toho v tom roce stalo mnohem víc.
Samozřejmě.
Tohle však byly okamžiky, které jsem i jako pětileté trdlo dokázala vnímat.
Plodný byl ten tok, kdy ti bylo pět. To za mne to tak plodné hned po válce nebylo. Ale taky to stálo zato.
OdpovědětVymazatNo naozaj sa toho udialo v tom roku... je až mrazivé, kam sa to všetko posunulo a aký je tento svet zrazu iný. Ale ako Ježurka nado mnou napísala. Naozaj si toho dosť pamätáš, keď si mala päť. Mimochodom, bola si pekné a zlaté dievčatko :)
OdpovědětVymazat[2]: Ó děkuji, ale čo bolo to bolo...
OdpovědětVymazat[1]:Vůbec si nedokážu představit, jaké to muselo být po válce a ve válku už vůbec ne...
OdpovědětVymazatJo, pěkné vzpomínky, tohle bych si mohla pamatovat. Když se řekne 1975, první na co si vzpomenu, je bohužel, smrt a pohřeb mé milované babičky. A vzápětí odjezd do ciziny.
OdpovědětVymazatPěkně napsáno. Zatím mne nenapadlo sepisovat, co kdy bylo v mém dětství.
OdpovědětVymazat