Květy v poušti

Tak tuhle knížku jsem přečetla během dvou dnů. Hodně týdnů před státnicemi. Trochu mi připomínala pohádku O pyšné princezně. Příběh jedné rozmazlené dívky Arabelly, která v rozmatu vystoupila z vlaku, přitom si pohmoždila kotník a už do něj nestihla nastoupit. Ocitla se v poušti a jen díky domorodým stopařům se dostala do městečka Marree. Ujali se jí Maggie a Tony, manželé vedoucí místní hotel. Ubytovali ji spolu s dalšími dvěmi muži, fotografem Jonathanem a zlatokopem Stuartem. Pyšná a panovačná Arabella si nejprve znepřátelí spustu místních lidí. Ale postupem času se naučí nejen vařit a hospodařit, zamiluje si dokonce do té doby nenáviděné velbloudy. Když se náhodou při požáru dovídá, jak moc je hotel zadlužený, uspořádá velkou dobročinnou akci na jeho záchranu. Přitom stále touží po setkání s milovanými rodiči. Ti jsou díky neprůjezdné vlakové trati uvězněni v městě Alece Springs. Oprava pražců se protáhne a oni vůbec nemají tušení, jestli jejich jediná dcera žije, nebo jak tvrdí místní obyvatelé hned první dny v poušti zemřela. Setkají se ještě? Podaří se napravené Arabelle zachránit hotel? Kdo získá její srdce? Jonathan, který ji neustále pomáhá, nebo Stuart, který jí dá první polibek?
I když je to vlastně takový románek ala červená knihovna, moc se mi líbil. Arabella mi připomínala princeznu Krasomilu. Z pyšné, panovačné a pohodlné slečinky se postupně stávala příjemná osůbka. Dokázala nesobecky pečovat o velbloudě Uri. Uvědomila si, jak hloupá a nesoběstačná byla. Zazvonil zvonec a pohádky je konec.

Zdroj obrázku