Výlet jako dárek

Ráno jsem se vyloupla z postele o trošku později. Byl pátek a ještě k tomu 13. Nasypala jsem lupínky do mléka a začetla se do románu Hermafrodit. Ona je to spíš obrovská sága, ale moc dobře se ta dost tlustá kniha čte. Přemýšlela jsem, co udělám k obědu. Šla jsem se poradit za mužem sedícím u PC. Převezl mě svým rozesmátým: "Obleč se a jedem." Ještě mi dal na výběr mezi Šantovkou a Vaňkovkou. Vyhrála to Šantovka v Olomouci. Cestou mi na mobil přišlo pár esemesek k narozkám. Ta od kamaráda Š. mě pobavila tak, že jsem ji musela přečíst i manželovi.

Ze byc ti mel poprat k narozkam?TAK JOOO TEDA! Stastne a vesele narozeniny!:-D ps:a rovnou i vanoce pokud bych zapomnel :-)

Zaparkovali jsme a vklouzli dovnitř nákupního centra. Manžel si se smál v elektru mému odmítnutí kupovat mluvící osobní váhu s tím, že nebudu poslouchat jak mi ta věcička přikazuje abych "nežrala", zhubla nebo dokonce z ní slezla, protože jsem přes váhu:-) Jedna chytrá váha se mu tam ale docela líbila. Možná by to mohl být dátek na vánoce.
Docela dost se nám tam líbila výstava kočárků. Moc mě mrzí, že jsem to nanafotila. Některé exempláře byly opravdu na tu dobu propracované.
V malé pekárně jsme si dali na chuť vynikající ořechové hřebeny s dobroučkým kafíčkem.

Potom jsme opustili klimatizované prostory Šantovky a vydali se na město. Měli jsme totiž hlad a blížila se doba oběda.

Muž našel dobrou hospůdku s dobrým jídlem. Moje lasaně a jeho fazole s masem ala mexiko nám chutnaly. Spokojení s plnými břichy jsme vyrazili na Horní a Dolní náměstí.

Štěstí se mě drželo, dnes byl uvnitř slavného Sloupu Nesvětější Trojice mladík a docela zajímavě nám o tomto skvostu UNESCO povídal.

Dalším objektem pro můj mobil se stal Orloj.

Zatímco já se snažila tu nádheru nafotit...

...muž se nudil na lavičce...

Zpátky jsem řídila já, aby si mužíček mohl dát po obědě pivko. Když jsme vyjížděli z Olomouce, přišla mi na mobil esemeska od syna. Poznám to podle zvuku zprávy. Manžel mi ji musel přečíst:

Děkuju za vsechno, cos pro me udelala,

ze jsi me jako malinkyhoprebalovala

a kdyz jsem brecel, v noci jsi nespala.

Dekuju, maminko, ze pro me tu vzdycky jses

a preju ti, at si ty narozeniny uzijes.

Byla od Honzy, jezdí domů strašně málo a touhle zprávičkou mě málem rozplakal. Co na tom, že ji opsal z netu, hlavní je, že tentokrát nezapomněl a napsal.

Výlet se vydařil. Počasí bylo tak akorát. Měl jen jednu malou chybičku. Měla jsem ten den noční službu.

Ale ještě jedno překvápko na mě čekalo právě cestou do práce

Autíčko rádia Orion, které mám naladěné doma v kuchyni si jen tak stálo u naší nemocnice.

To nešlo nevyfotit