Silvestrovská pusa.

Bylo mi hrozně. Zase jsme se pohádali. My se snad snad už neumíme ani normálně bavit. Jen na sebe křičíme. To měl být svazek na celý život. Ještě že mě nebije. To bych asi nezvládla a sbalila bych kufry. No nic, raděj jsem se podívala, co se děje na internetu. Koukla jsem na týden starý inzerát na seznamu. Třeba mi někdo odpověděl. Pár komentářů se tam našlo. Žena asi tak v mém věku si chtěla pokecat. A jeden muž by si rád psal. Prý nejlíp sms. Osobní kontakt jsem hned v začátku odmítla. Nechci svému muži zahýbat. Jen se chvílemi cítím strašně sama. S tím cizím chlapem se mi povídalo docela dobře. Aniž bych mu řekla (napsala) cokoliv o své identitě, bavíme se o dost osobních věcech. Začalo to mejly, jeden týden napsala já, druhý mi on odpověděl. Po pár měsících jsem si vyměnili telefonní čísla. Volá jen on. Svěřuje se mi se svými starostmi, i přesto, že je ženatý, má poměr a chce slyšet co já na to. Říkáme si navzájem co si myslíme. Žádné ohleduplné řeči, ale hezky natvrdo vyslovíme svůj názor na to či ono jednání toho druhého. Jednou jsem měla takový nutkavý pocit, poslat mu sms. Dlouho jsem váhala, ale pak jsem ji odeslala. On mi za chvilku volal zpět. Pár minut před tím, než mu zapípala moje zpráva mobilu, měl chuť rozjet se autem proti stromu. Už byl téměř rozhodnutý, když mu přišla moje zpráva. Prudce zabrzdil, přečetl sms a zavolal mi. Telepatie? Možná. Hodně jsme si povídali o svých dětech. Co kdo udělal špatně a jak se to právě na nich odrazilo. Obvykle volal k večeru. Tehdy se trefil, když jsem měla napuštěnou vanu. Eukalyptová koupel mi měla trochu protáhnout nos a uvolnit dutiny. Voda byla příjemně teplá, zakryla jsem se pěnou a pouštěla si na mobilu svoje písničky. Měl výbornou náladu, jako už dlouho ne. Ptal se mě na kamaráda Š. Utahoval si ze mě. Prý jsem se do něj zamilovala. Zlobila jsem se na něj. Chtěla jsem hovor ukončit, ale on dělal další narážky na Š. Nakonec jsem se opravdu naštvala a zavěsila. Přišla mi sms, že za pravdu se každý bije. Za nějaký čas pochopil, že neměl pravdu, já a Š jsme velmi dobří kamarádi, možná i přátelé, ale láska mezi námi není a nebyla. Postupně jeho volání řídla. Ale pokaždé, když jsem byla ve srabu, jsem se na něj mohla obrátit a on mě opravdu podpořil. I když jen po telefonu. Na silvestra před pár lety jsem mu napsala. To už jsme o sobě věděli spoustu věcí, i kde žijeme. Ten večer mi zase bylo smutno. Chtěla jsem vidět ohňostroj, jenže můj muž tvrdil, že mu není dobře, ať jdu sama. Naštvaná a smutná jsem šla a cestou poslala sms. Odpověď na sebe nenechala čekat. Ohňostroj byl nádherný, podmalovaný hudbou. Jenže já se nemohla dočkat, až skončí. Jak se náměstí začalo vylidňovat, začali jsme se hledat. Pak na mě někdo oslovil. Stál naproti mě. Objal mě. Dal mi pusu, normální, žádné líbání se. Bylo to moc hezké ale krátké setkání.

Domů jsem přišla v povznesené náladě. Muž spal u televize. Takže ta silvestrovská pusa na náměstí byla i pusou na dobrou noc...

Ohňostroj