Zazděná zaživa
Napsala: Petra Nachtmanová
V roce 2009 vydal Acent, Třebíč.
Mikuláš mladší Trčka z Lípy se rozhodne oženit. Na svatbě Pedra Kupky a Anny z Velhradiště a Matějova se náhodou v zahradě potká se mladičkou Kateřinou ze Šelmova a Kosti. Je k němu příjemná a milá a on záhy požádá o její ruku. Kateřina se odmítá provdat, je pro ni příliš starý a rozhodně ho nemá ráda, natož aby ho milovala. Ona chce rozhodně poznat lásku. Osudu však kateřina neujde a o 20 let staršího Mikuláše si musí vzít za muže. Jenže on už nikdy nebyl takový milý a pozorný jako tenkrát v zahradě. Svoji mladou ženu zanedbává. Nechává ji samotnou a vyjíždí na obhlídky svého panství sám. Navíc je velmi žárlivý. Bezdětné manželstvní není šťastné. Jednou, když opět musí odjet, zanechává osamocené ženě dopis, ve kterém jí zmiňuje muže, kterého jí posílá na ochranu. Rytíř Vilém Šanovec je Kateřině plně k službám. Jenomže on se do ní zamiluje. A ona do něj. Když se Mikuláš vrací z cest domů, obvinil oba ze smilnění. Ve skutečnosti však k naplnění lásky vůbec nedosšlo. To se však krutý manžel dovídá až několik měsíců poté, co dal svou údajně nevěrnou ženu zazdít zaživa. Díky své věrné poddané Kateřina prchá tajnými chodbami z pokoje smrti ke svému bratrovi. Ten později Mikuláši řekne pravdu a zbaví tak nevinnou Kateřinu veškerých podezření. Nakonec ji i přesvědčí, aby to se svým manželem ještě jednou zkusila. Po čase se vše vrací zpět, do vyjetých kolejí. Mikuláš se věnuje panství a Kateřina zůstává osamocená. Při jedné z procházek zahradou se málem utopí v rybníčku. Zachrání ji rytíř Zdeněk Šárovec ve službách Mikuláše. Přátelství se rychle změní v lásku. Silné a pevné pouto. Díky chůvě Emílii si v čase, kdy se nemohou vidět, posílají psaníčka. Mikuláš má podezření, že se něco s jeho ženou děje a nasadí špicla. Rozsudek má být tentokrát nemilosrdný. Emílii pohřbít zaživa do zeme, rytíři Zdeňkovi setnout hlavu a Kateřinu opět zazdít zaživa, ale ne tajně jako v roce 1504, tentokrát přede všemi, veřejně. Bude v roce 1507 nakonec rozsudek Mikuláše mírnější? Nebo se z něj stane nemilosrdný vrah?
Knihu jsem si vybrala podle titulu. Přitahoval mě jako magnet. A musím říct, že jsem udělala dobře. Opravdu jsem tuto knížku přečetla téměř najednou. Nešlo odejít. Morbidní příběh byl napsán tak, že se prostě těžko dávala záložka...


Kdyby se tak dnes nevěrné ženy zazdívaly, to ani nestačily zdi.
OdpovědětVymazat[1]: Ale zedníci by měli práci
OdpovědětVymazatA co se dělalo nevěrným mužům? Asi nic, co? Kde se stala chyba?
OdpovědětVymazatMorbidní příběhy mají něco do sebe a přitahují čtenáře, knihu neznám ale zaujala mě... muži se nezazdívali, mají v celé historii lidstva v tom to směru výjimečné postavení vzhledem k tomu, co jim do vínku dala matka příroda...
OdpovědětVymazat[3]: Těm se v tom nejhorším případě jen setla hlava, rychlá smrt byla milosrdnější než u žen....
OdpovědětVymazat[4]: JO, dala jim do vínku nadřazenost nad ženami, možnost rozhodovat o jejich životech, alespoň v minulosti tomu tak bylo....
OdpovědětVymazatzajimava recenze na zajimavou knihu :)
OdpovědětVymazatrada si ji nekdy prectu, proto velmi dekuji za krasny clanek!
[7]: To já děkuji za pochvalu
OdpovědětVymazatPřiznám se, že už název mne odradil, podobné knížky dnes nečtu. Dříve ano. Tak se na mne pro to nezlob.
OdpovědětVymazatPo přečtení mě napadlo jen jedno, to si musím přečíst!
OdpovědětVymazat[10]: Tak ať se ti to líbí
OdpovědětVymazat[9]: Ale to je přece normání, že co se jednomu líbí, druhý zrovna nemusí. Nemáš se za co omlouvat Kdybychom byli všichni stejní, byla by na světě nuda
OdpovědětVymazat