Druhý den, v pátek 7.6. 2019 jsme nadšeně vyšli na pláž. Už samotná cesta na snídani byla dobrodružství, ale nakonec jsme to našli a královsky se nasnídali. Vrátili jsme se zpět do bytečku, pořádně se namazali, vzali si všechny propriety nutné na pláž a vyrazili si konečně dosytosti užít svůj první den v Africe.
Vstup na pláž.
Tady nám připravovali míchané, chlazené nebo teplé alko i nealko nápoje.
Uvnitř, v tom kulatém přístřešku.
Je to vpravo od vstupu na pláž.
Kávu a čokoládu si každý mohl připravit sám.
K dispozici byl i barel se studenou vodou.
Odpoledne měli i samoobslužnou točenou zmrzku.
Od 12 hodin dělali i minutky,
jako třeba špagety Carbonara...
Sprchy na pláži.
Neměly chybičku.
Krásně osvěžily.
Hrál se tu i volejbal.
Byl docela problém sehnat lidi,
kteří by se ochotně na slunku potili.
Jednou jsem se nechala zlákat i já.
Naposledy jsem hrála před 30 lety a 20 kily...
Byla to docela sranda,
ale dva sety bych bez plážové sprchy nedala.
Pohled na lehátka ze zadu.
Každý tu měl jakés takés soukromí.
A tohle jsou naše dvě lehátka.
Obří osušky nám dávali zdarma na kartu pokoje.
Každý den ráno jsme je vyzvedli čisté
a večer je vraceli špinavé od písku a mokré.
Lehátkový les byl velký,
snadno bychm v něm zabloudili,
proto jsem na tyč uvázala šátek.
Protože přímo u pláže byl korál,
lehátka zela po většinu dne prázdnotou,
páč my dva byli po většinu dne pod vodou.
Pohled od vody, tudíž od Rudého moře.
Plavčík byl velmi přísný.
Za ty oranžové koule se nesmělo.
Klidně to zopakoval i hodně nahlas
a ukazováčkem vás přitom zcela jednoznačně identifikoval.
Jedna z mnoha výletnich lodí.
První den to byla atrakce,
pak už jsme je skoro nevnímali.
Šnorchlovaly vsechny věkové kategorie,
ženy i muži.
Moře zkresluje vzdálenost.
To molo bylo hezky daleko.
Doplavat nebo došnorchlovat k němu nešlo,
oranžové bójky nás nepustily.
Muselo se tam pěšky.
Hotel jsem vybírala i podle informace,
že korál je součástí pláže. Rybičky mi plavaly kolem nohy, celé hejno.
Plavala jsem jen tak, se slunečními brýlemi a viděla jsem toho docela dost.
Odpoledne jsem si vzala svůj obyčejný šnorchl.
Muž si ten svůj tady koupil.
Za 23 euro usmlouvaných ze 30...
(měl spešl filtr, mohl ho celý potopit)
...já mu říkala, aby si doma koupil, ale to ne...
Parádní podívaná už jen na korál samotný. A těch pestrobarevných rybek.
Už první odpoledne jsme oba šnorchlování propadli.
Kávička i džusík na mě čekali hooodně dlouho...
Pohled na protější břeh.
Bylo nám řečeno, že resorty tu rostou jako houby po dešti.
Tenhle se jmenuje Marina Beach
Kolem 17.hodiny budovy konečně stínily posezeni plážové restaurace.
Odpoledne jsme koupili 2 výlety.
Jeden do pouště a ten druhý jsme si nechali poradit přímo na pláži.
Spoluvýletníci z Brna a okolí nám doporučili výlet lodí,
který jsme původně nechtěli,
protože delegátka nás upozorňovala na 2 hodinovou plavbu otevřeným mořem,
kterou ne každý snese...
Ale o tom až později...
No, Sedmikrásko, konečně se aspoň s tebou virtuálně opálím! A ty fotky rybek jsou skvělý! Jsem si říkala, jestli něco dáš (jestli to vůbec jde vyfotit).
OdpovědětVymazatDobrý, cítím vaši dobrou náladu. Počkám si ráda na další, třeba přijdou i fotky korálu
OdpovědětVymazatKrásné fotky.
OdpovědětVymazatUrčitě plno zážitků, krásné fotky.
OdpovědětVymazatMoc pěkné fotky, je vidět že jste si to užívali
OdpovědětVymazatJá pořád říkám, že člověk by měl cestovat a poznávat, tedy dokud zdraví slouží a pokud na to má. Ty zážitky a dojmy vám nikdo neukradne. Výborně to popisuješ.
OdpovědětVymazatKrásný! Když jsme byli v Tunisu, taky jsme si koupili výlet - na pirátskou loď. A fakt už nikdy!
OdpovědětVymazat[1]: Tak se hezky opaluj, ušetříš za opalovací krém
OdpovědětVymazat[2]: To víš, že jsem fotila i pod vodou, však uvidíš
OdpovědětVymazat[3]: Děkuji
OdpovědětVymazat[4]: Zážitků bylo opravdu hodně
OdpovědětVymazat[5]: Děkuji, užívali jsme si to na plný pecky
OdpovědětVymazat[6]: Zážitek je to nej, co si z takové dovolené odneseš na zbytek života
OdpovědětVymazat[7]: Ale copak? Že by mořská nemoc?
OdpovědětVymazat[14]: Ne, šest hodin na slunci...
OdpovědětVymazatTak jsem se konečně v té zimě u tvého článku trochu zahřál. Děkuji za egyptské slunce.
OdpovědětVymazatRenčo, užila jsem si krásné fotky. Nevím, jestli bych takovou dovolenou dala, nesnáším vedro. Tak jsem si moře užívala alespoň zprostředkovaně.
OdpovědětVymazatTakhle v Dobřichovicích u počítače to od Rudého moře moc příjemně teple fouká!
OdpovědětVymazat[15]: Stali se z vás raci?
OdpovědětVymazat[16]: Sluníčka tam bylo opravdu hodně...
OdpovědětVymazat[17]: Ani já moc nemusím vedro, ale u moře je to trochu jiné. My navíc byli většinu dne buď ve vodě nebo pod vodou
OdpovědětVymazat[18]: To je docela fajn v tom skoro zimním počasí, ne?
OdpovědětVymazatMoře parádní, krásné pláže, ale já už ta vedra nějak nemusím. Teď už máme pořádná vedra i u nás, já se na chatě naložím do bazénu a je mi fajn. Každopádně jste dovolenou měli nádhernou
OdpovědětVymazatJo, jo. To byla paráda. Takže příští rok opět, neee
OdpovědětVymazatHodně mi to připomnělo náš Egypt. Rozdíly:
OdpovědětVymazat1.u nás nebyla k mání čokoláda ani zmrzlina.
2.plážový volejbal se u nás nehrál, všichni se raději smažili na slunci
3. plavčíka jsme neměli, do moře jsme chodili převážně šnorchlovat přes molo 100 m dlouhé.
4. kolem 17 hodiny už byla černočerná tma. V bazénech i na pláži jsme mohli být do 16:30.
Renatko, pěkné, jen dál pokračuj!
[24]: Když nám to zaspozoruješ Jani, tak proč ne
OdpovědětVymazat[23]: Jo, to měli
OdpovědětVymazat[25]: Budu pokračovat, jen co se zbavím té protivné rýmečky
OdpovědětVymazat