Z domu jsme vyjeli v 8 ráno. Směr Vídeň. Ale před Brnem jsme se dostali do dlouhé kolony. V Rakousku jsme najeli na dálnici. Jelo se docela hezky. Před 11 jsme dorazili na letiště ve Vídni. Je to hodně velké letiště. My jsme odlétali z terminálu 3, brány F 23.
Museli jsme najít východ a taky automat na Venezia unica card. Přes internet jsem nám předplatila cestovné po Benátkách. Ale bylo potřeba přes automat vytisknout jízdenky. V angličtině to docela šlo. Měla jsem strach, jestli budu AJ umět použít "na živo", ale úplně zbytečně. Nasedli jsme do busu směr Benátky. Lístky se musejí pokaždé načíst. Platí 72 hodin, takže celou dobu našeho výletu.
První zádrhel přišel, když jsme hledali přístaviště na veřejnou lodní dopravu. Nakonec jsem se s lístkem v ruce zeptala v novinovém stánku a bylo to. Pak jsme ale nemohli nastoupit, protože jiný vstup na nástupiště pro loď je pro lístky Venezia unica a jiný pro normální listky. Zato když už jsme se na loď 2 směr Rialto dostali, seděli jsme venku na přídi a měli tak nádherný výhled. Sice hodně studený a větrný, ale krásný.
Majitelka našeho ubytování si s náma hrála na kočku a na myš. Nakonec jsme se našli. Komunikovali jsme v angličtině přes WatsApp. No a když nás pak vedla " na hotel", mluvila italsky do translatoru a já to měla v českém překladu. Od přístavu Rialto je to kousek, asi 5 minut. Ubytování je velké 1+1, takový krásný apartmán. Hotel to není ani omylem. Ale je to prostorné. Když nám ukazovala interiér, mluvili jsme pomalu anglicky a vcelku to šlo. Nerozuměla jsem sice každé slovo, ale v kontextu to bylo velmi pochopitelné.
S plnými břichy jsme se vydali hledat supermarket. Měl být kousek od ubytka, ale my jsme podle navigace šli až zpět k Rialtu. V COOPu jsme si nakoupili a vydali se zpět. Ještě, že jsem si ulici kde bydlíme vyfotila. Stejně jsme bloudili. Navigace si v úzkých temných uličkách dělala co chtěla. Motali jsme se pořád dokola. Pak nás napadlo hledat podle čísla domu. No a když jsem si uvařila kafíčko, bylo už 19:30. Ucaprtaní jsme nakonec sedli k TV a na YouTube se dívali na pohádku...