sobota 5. dubna 2025

Víkend na jihu Moravy - tady se mluví tiše

 V Mikulově jsem byla několikrát. Úplně poprvé, když jsem odtud brali víno na svatbu. Pak s manželem o dovolené, to jsme bydleli v Brodu nad Dyjí a vyjížděli na kole do blízkého i vzdálenějšího okolí. No a potom na pracovním semináři. Pokaždé mě zaujala tahle stavba...

Hrobka Dietrichsteinů bývala dříve kostelem, který však roku 1784 vyhořel. Stavba tak byla přestavěna na hrobku.
Je tu  uloženo 45 rakví a 3 urny s ostatky příslušníků rodu Dietrichsteinů. 
Původně na jejím místě stála loretánská kaple,
postavená ve 20. letech 17. století.
Mimochodem jednalo se o nejstarší loretu na Moravě,
která posloužila jako inspirace pro Kateřinu Benignu z Lobkovic, ¨
jež právě podle ní nechala vystavět slavnou loretánskou chýši v Praze.
Exteriéry i interiéry prošly rekonstrukcí a dnes slouží také jako galerie.


Když se otevřely vstupní dveře do Dietrichsteinské hrobky,
byli jsme překvapení. 
Zvenku totiž stavba působí jako kostel,
když projdete dovnitř spatříte prostorný dvůr, 
nad nímž se klene (modrá) obloha.
Na nádvoří stojí pomník Františka Josefa z Ditrichštejna 


Stálá expozice v Dietrichsteinské hrobce nese název 
Od Svaté chýše loretánské k hrobnímu kostelu Dietrichsteinů.

Pluviál (dešťový plášť)je bohatě zdobený liturgický plášť, 
původně s kapucí pro nošení do deště. 
Postupem času se začal nosit i při nedeštivém počasí 
a kapuci nahradil v zadní části většinou bohatě zdobený štít.
Nejčastěji se používá při pohřbech, svatbách, křtech, žehnáních apod., 
nelze ho však užít při mši.
K pluviálu přísluší také štóla. Obléká se většinou na kleriku s rochetou. 
Při pohřbech a dušičkových pobožnostech 
se používá pluviál černé nebo fialové barvy. 
Při svatbách, křtech  se používá pluviál bílé nebo zlaté barvy. 
Při různých procesích jako je 
Slavnost Těla a Krve Páně se používá buď bílý pluviál, 
nebo pluviál liturgické barvy odpovídající příslušnému dni.



Součástí expozice jsou ikony a obrazy 
tvořené zajímavou technikou zámotků



Detail jednoho obrazu z bavlněných zámotků



Snad mi někdo napoví...


Z čelní terasy je krásný výhled nejen na historické náměstí, 
ale i na celé okolí Mikulova. 




Překrásné výhledy do okolí


Klenba Náchodské kaple Loretánského kostela



Původní varhany v Náchodské kapli




V hrobce je uloženo celkem 45 rakví s ostatky příslušníků rodu (z let 1617-1852),
jedna patří příteli Františka Josefa,
  Samotný zakladatel hrobky kníže 
František Josef Dietrichstein
je pohřben ve Vídni, v hrobce je uloženo pouze jeho srdce.
Nejstarší rakev patří Maxmiliánovi z Ditrichštejna.
Ostatky jsou uloženy ve vnitřních rakvích 
ze dřeva nebo kovu s vnějšími měděnými nebo mosaznými víky. 
Rakve jsou instalovány na dřevěných katafalcích z 19. století. 
Několik těl se dochovalo v dobrém stavu
 a proto byly podrobeny antropologickému průzkumu.










V bočních lodích stojí na soklech cínové i mosazné rakve s ostatky 
Ditrichštejnů a s nimi spřízněných rodin Mensdorff-Pouilly a Proskau Leslie.


Karolina Maxmiliana Von Dietrichstein



Alexander Fürst Von Diechristein



Mercedes  Fürstig Von Diechristein


Procházeli jsme tuto část v hlubokém zamyšlení,
tiše...



Na závěr jsme se na náměstí odměnili touto zmrzlinkou











úterý 4. března 2025

Víkend na jihu Moravy - pěší výlet

Druhý den jsme si nejprve vyšli za krásami Pálavské přírody. V plánu byl Sirotčí hrad. Ale najít ho nebylo až tak snadné....


Vyšli jsme správným směrem. Ale pak se nám to nějak vymklo. 
Došli jsme  snad na Stolovou horu,
ale možná to byla přírodní rezervace Tabulová.
Každopádně tam bylo moc hezky,
trochu větrno, ale s krásnými rozhledy do okolí




Vrátili jsme se zpět a na křižovatce tentokrát odbočili správně.




Před námi se objevil Sirotčí hrádek.
Proč Sirotčí?
Protože hrad nechala vystavět 
v polovině 13. století odnož rodu Wehingenů,  
kterou založil rytíř Siegfried Sirotek.



Zřícenina se nachází je blízko obce Klentnice, 
na severním okraji Stolové hory 
v nadmořské výšce 458 metrů 



Zachovalá zeď na jižním skalisku vysoká 8 m 
a tlustá až 2,5 m s jedním okenním otvorem



Na severněji položeném skalisku se dochovaly jen poměrně malé pozůstatky hradního zdiva.






 Pozůstatek třípatrového paláce vysoký několik metrů. 


V něm jsou hned tři okenní otvory, 
z toho dva jsou zakončeny lomeným obloukem




Trochu mi to připomíná jednu pohádku,
uhodnete kterou?




Zajímavý pohled zespodu...






No a po hezkém výšlapu
dobrý oběd v Mikulově

Snad se vám toulání kolem Stolové hory aspoň trošku líbilo...








čtvrtek 23. ledna 2025

Víkend na jihu Moravy - vodní radovánky


 Je to pár let, co jsme tam s manželem jeli, abychom si udělali krásný víkend. Trochu relaxu nikdy nezaškodí. Kdo nás znáte, víte, že máme rádi spíš aktivní odpočinek. No tady jsme to skloubili dohromady. Vodní radovánky vystřídal naprosto poklidný večer. Po odpočinkovém dni jsme si vyšlápli do krásné Pálavské přírody a výlet jsme zakončili poněkud netradičně v hrobce.


Vstupenky do Aquaparku Morávia jsem koupila přes Slevomat s téměř za hubičku.
Oba dva máme rádi vodní radovánky, včetně nejrůznějších skluzavek a tobogánů.
Těšili jsme se docela dost. Byl podzim, počasí nic moc.




V pátek byl Aquapark docela zaplněný, ale s tím se tak nějak počítalo.
Vnitřní areál je to hodně velký. 
No a voda, to byla lahoda. 
Tak akorát na blbnutí.
Mezi těmi dětmi a puberťáky jsme se docela ztratili...



Vodních atrakcí je tam dost.
Dvě jsme doposud neznala, tady je první z nich.



Krátké video vám ukáže, jak tahle sranda funguje.
Měla jsem z té výšky respekt.




Druhá aktrakce byla plná smíchu.
Nazvali ji Superkráter.
Stála jsem nad ní, viděla a slyšela jsem moc hezky.




A opět video, jak to funguje.
Nebylo vůbec jednoduché, nasměrovat raft do kráteru.
Jak říkám, bavili se jezdci i jejich publikum




Venku bylo dost chladno, 
ale v termálním bazénu sychravo vůbec nikomu nevadilo.
Dalo se tam i zaplavat.




Docela jsme to střídali.
Chvíli uvnitř a pak zase chvíli venku.




Otužilci...
Na nás tedy bylo fakt zima na bazén s normálně teplou vodou.




Některé části venkovního areálu byly uzavřeny.
Jak jinak, bylo po sezoně.

Po vydatné koupeli v Aquaparku nám vyhládlo.
Po večeři v malé hospůdce jsme se šli ubytovat.
Bylo to jen na jednu noc. 
Věci jsme si dali do ložnice a šli se ještě projít.




Tyhle ibišky mě fascinovaly.
Chtěla bych takový keřík nebo stromeček mít 
před domkem po rodičích.




Barevných variant tu mají opravdu hodně.
Je to krásné 



Tady si s předzahrádkou opravdu vyhráli.
Je to parádní




Později večer už na nás čekala tahle jednoduše zařízená ložnice.
Jedna místnost na spaní, koupelka a stůl a dvě židle.
Na přespání to stačí.
Spalo se mi docela dobře, 
na rozdíl od manžela.
Druhý den nás čekal malý výšlap do okolí...