pondělí 27. října 2025

Háčkování v Telči

 

Dnes bych vám chtěla přiblížit háčkovací víkend v Telči. Kdo mě znáte, víte, že když uvidím hezké klubíčko, jsem ztracená. Je to spolu s hudbou a čtením můj koníček. Na FB jsem v hodně skupinkách o háčkování nebo pletení. Ale jen pár jich opravdu sleduji a ráda tam chodím. Patří mezi ně i Hravá klubka. Je to soukromá skupina a má 5000 členů. Pořádají háčkovací sraz v Telči, odkud je i naše milá paní vedoucí Ivanka. Založila i internetový obchod Hravá klubka. Ale pozor, jsou tam prudce návyková klubíčka, jako třeba znamení zvěrokruhu nebo večerníčková kolekce. Tahleta úžasná osůbka pořádá srazy pro háčko-pletací nadšence jako jsem i já. Není to jen posezení s háčkem a jehlicemi v ruce, má to i  svůj program. A já se toho posledního zúčastnila. 

Vyjela jsem v pátek odpoledne, protože v Prostějova bych to v sobotu jen obtížně stíhala. V Telči na mě čekal jednolůžkový pokoj v hotelu. Počasí nebylo nic moc, tak jsem se těšila na kafe nebo čaj. 


Postel byla bezva, ale to křeslo přímo vybízelo k háčkování...


Koupelka byla hodně prostorná.
Nevšimla jsem si, že sprcháč a šampon na vlasy jsou v malých sáčcích, 
viděla jsem jen odličovací tampony a štětičky, 
tak jsem se rozhodla jít si to koupit a prozkoumat Telč.
Recepční mě v 17 hodin ubytoval a odešel...


Náměstí je opravdu kouzelné



Pohled k zámku



V sobotu  zde byl výlov



Švejkova restaurace



V neděli jsem tam byla se synem na obědě,
uvnitř je to hodně stylové
a vaří dobře.

Cestou z obchodu jsem samozřejmě zabloudila, ale zase jsem našla maličkou kavárničku a vzala si na pokoj vynikající kafčo. Chtěla jsem si pustit telku, najíst se, rozdělat si víno a háčkovat do pozdních nočních hodin...
Jenže telku jsem zprovoznila až po telefonátech s recepčním, víno jsem neotevřela, protože otvírák na pokoji byl nefunkční a na jídlo mi chyběla malá lžička...
Takže další telefonát s recepčním a ten mě poslal do snídaňové místnosti, prý je otevřená a můžu si půjčit co budu potřebovat.
Po příchodu do místnosti mě čekalo překvapení. Bylo tam dosti plno. Jedna paní měla na sobě háčkovanou sukni. Nedalo mi to a po mém dotazu, jestli nejsou taky na ten sraz vypukl blázinec radosti, představování se a objímání. 

 
No a tak jsem si donesla nejen večeři, ale hlavně víno a klubko.
Seděly jsme tam hodně dlouho.
Povídaly si, smály se a u toho tvořily.
Mohla jsem tam ukázat svoje dva svetříky, 
protože v sobotu se prezentovaly jen dílka z tvorby Hravých klubek.
Přišla za náma i Iva


Tohle je podle návodu Perula, zakoupeného na Raverly.
Klubíčko mi umotaly holky z Mishastyle podle mého přání.
Háčkovala jsem ho dlouho a opravdu hodně jsem párala.
Fotka je z Tvořivé Olomouci, kde ho vystavoval stánek právě Mishastyle




Opět klubíčko zakoupené na Mishastyle.
Je pletený, příze se jmenuje Vikung od Himalife.
Vzor jsem si vymyslela a vlastně i celý svetr. 
Vzala jsem vzor z Burdy a podle něj udělala rukávy.

V sobotu ráno jsme z hotelu hromadně odešly k bráně do zámku, kde na nás čekala
"paní vedoucí" Ivanka a šly jsme do prostor univerzity, kde jsme měly k dispozici jednu místnost, malé občerstvení, konvici na kávu nebo čaj.
Po přivítání se ukazovaly svetříky, šaty, sukně, šátky, prostě výrobky z dílky Hravých klubek . Bylo zajímavé vidět, jak vypadá klubíčko rozložené do hotového kousku oblečení. Omlouvám se, ale nevím, jaké klubko jsou které kousky, protože jsem měla plné ruce focení. Ale na ukázku, jak to vypadalo, jsem náhodně vybrala pár parádních halenek.


Barevná kombinace šedivých pruhů se mi moc líbila




Tady je kombinace háčkování a pleteni.



A ještě jedna kombinace z háčku a jehlic



Tato kráska "Lara" sklidila vlnu obdivu.
Háčkovalo se podle Krampolínky, 
která byla milým hostem tohoto setkání.



Háčkovaný svetřík vzorem od Krampolínky.
Myslím, že je to svetřík Pobřeží.



Nakonec jedna pecka.
Z Kolekce večerníčků je to klubíčko Večerníček.
Celé se to krásně jemně leskne, 
hezky do barvy, tmavě modře až okrově...
jako ty hvězdičky na obloze.
Nafotit to mobilem je věc nemožná, ale achaly jsme sborově...



Z Kolekce večerníčků je tu jedno klubíčko, 
které si kromě Večerníčku určitě koupím.
Jemné, něžné odstíny pastelových barev podtrhnuté lurexem...
Zkuste si tipnout, co by to mohlo být...



Ano, je to Víla Amálka. 
Je krásná.


V poledne jsem se jely najíst so nedaleké vesnice.
Na Kovárně vaří moc dobře. Ceny jsou přijatelné.
Můžu jen doporučit.
No a háčkovalo se u před jídlem. 
Mě by to nenapadlo, vzít si do restaurace háčkování,
ale příště si ho na oběd určitě vezmu...


Po obědě jsme se vrátily zpět do Telče. 
Mohly jsme si "ulovit" klubíčka nebo přadena za lepší cenu než na e-shopu.



Část je moje, část sousedky...




Každá jsme si něco koupila




Bylo to super, ta možnost setkat se, poklábosit, háčkovat spolu.



Jak jsem řekla, setkání mělo svůj program.
Byla představena nová příze, mohly jsem si na ni chytnou
a věřte, držet v ruce Merino nebo Alpaku je velmi příjemné.
Dostaly jsme až 4 malá klubíčka, s lurexem nebo bez
a měly jsem uháčkovat vánoční prostírání.
Tohle je můj kousek.
Řekla jsem si, v jednoduchosti je síla 
a zkusila vločku do čtverečku.
Stihla jsem je tři a sklidila jsem pochvalu.


A tohle je můj úlovek.

Po páté hodině jsem se rozloučily. Ale jen pár jich odešlo, hodně se nás přesunulo k nám na hotel. kde nám recepce opět umožnila sedět a háčkovat ve snídaňové místnosti. Někteří šli na večeři, někteří jedly zbytek obloženek a někteří měli svoje jídlo. Měli jsme zásoby vína a minerálek a hlavně dobré nálady. Na srazu jsme se sešly ze všech koutů naší republiky. Někteří cestovali dvě hodiny, jako já, jiní i 6 hodin. Přesto jin to stálo za to přijet. Vůbec se jim nedivím. Příští rok jedu zase.



























pátek 3. října 2025

Polsko, den 1.


Na vánoce jsme dostali od kluků krásný dárek. Společné ubytování pro dovolenou v polském Karpasci. V plánu byl prodloužený víkend a jeden den si vyšlápnout na Sněžku a jeden den se válet v lázních. Jeli jsme hned ve středu a návrat byl v neděli. Jelo se jedním autem. Mladší syn měl přijet až ve čtvrtek, protože ve středu se vracel ze cvičení. Ráno jsme vyjeli v 8 hodin. Manželátka nám dala kufry do auta, já si sedla za řidiče a můj muž za snašku. Jejich auto Škoda Karoq je automat s milionem funkcí a je prostornější než naše Kia Venga. Takže jsme rádi souhlasili, že vezmou auto oni a my se jenom povezeme. První zastávka byla hned za Mohelnicí u benzinky. Chlapci si skočili na WC a koupili si vodu. Pak se vyrázilo směr Hradec Králové. V Litomyšli byla další pauza. Tentokrát jsme se šli projít po náměstí, zašli na do malé kavárničky na WC a kávu s sebou. Poslední zastávka byla obědová                                 v Hostinci na kopečku  ještě v Česku.

Polévka krásně voněla po česneku 


Domácí knedliky vůbec nevypadaly špatně 



Grilovaný hermelín na salátku



Plněné knedlíky se zelim



Špagety peperoncino s kuřecím masem



A moje kávička s kravičkou.
Číšník vtipně upozornil, mléko nenadojime....
Teklo z tlamy  ...

Oběd byl objednaný. Přijeli jsme o chvilku později, než byla rezervace. Ta měla svůj začátek i konec. Ale nechali nás tam o chvilku déle. Jídlo bylo vynikající. No a potom už s plnými břichy fičíme do Polska. Ty serpentýny u hranic byly děsné. Kolem 3. hodiny jsme dojeli  na ubytování ve vesnici Milków.

Tohle je náš domeček .
Naše je ta povina za stromky.



Zahrada tak trochu v Japonském stylu.
Velice příjemné na posezeni a na procházku 



Krásné, co říkáte....


 Jedna část domečku je jenom pro nás. Každý máme svou ložnici a vlastně i koupelnu, protože voják ještě nedorazil. Možná přijede ve čtvrtek  nebo během pátku. Trochu jsme se  vybalily a pak vyrázili na prohlídku okolí a na nákup. Jedeme do nedalekého města Karpacz. 

Zajímavý kostel.
Zvenku je obrovský.
V neděli tam byla mše svatá 
a lidi stáli i venku.



Jedna z mnoha stylových restaurací 



Další hospůdka



Ubytování s výstavní zahrádkou 



I takhle může vypadat poutač 


V Karpaczi bylo plno krámků se suvenýry, plno polských hospůdek i velkých luxusně vypadajících restaurací. Po nákupu v místním obchodě jsme si udělali na ubytku večeři. Synovi se nakonec podařilo zprovoznit TV, takže při polské kuchařské škole jsme si zahráli českou deskovou hru Kde domov můj....




neděle 7. září 2025

Tlapková patrola Skye

 Když naše mladá paní doktorka uviděla fotky mých tří pejsků z Tlapkové patroly, položila mi otázku. Jestli bych její malé Zdeničce neudělala taky nějakého fešáka. Nakonec to nebyl fešák, ale Skye..

Je jedinou slečnou v týmu záchranářských psíků. Ke svým kamarádům se chová s laskavostí a nikdy je nenechá ve štychu. Hrozně ráda létá se svým růžovým vrtulníkem, ve kterém během misí prohledává z výšky terén a naviguje ostatní členy party. Je velmi inteligentní a nebojácná, teda pokud se nejedná o orly – z těch má panickou hrůzu.







Tak musím říct, že Skye měla úspěch.
Její maličká panička je spokojená,
to je pro mě ta největší odměna