Víkend na jihu Moravy - pěší výlet

Druhý den jsme si nejprve vyšli za krásami Pálavské přírody. V plánu byl Sirotčí hrad. Ale najít ho nebylo až tak snadné....

Vyšli jsme správným směrem. Ale pak se nám to nějak vymklo. 

Došli jsme  snad na Stolovou horu,

ale možná to byla přírodní rezervace Tabulová.

Každopádně tam bylo moc hezky,

trochu větrno, ale s krásnými rozhledy do okolí

Vrátili jsme se zpět a na křižovatce tentokrát odbočili správně.

Před námi se objevil Sirotčí hrádek.

Proč Sirotčí?

Protože hrad nechala vystavět 

v polovině 13. století odnož rodu Wehingenů,  

kterou založil rytíř Siegfried Sirotek.

Zřícenina se nachází je blízko obce Klentnice, 

na severním okraji Stolové hory 

v nadmořské výšce 458 metrů 

Zachovalá zeď na jižním skalisku vysoká 8 m 

a tlustá až 2,5 m s jedním okenním otvorem

Na severněji položeném skalisku se dochovaly jen poměrně malé pozůstatky hradního zdiva.

 Pozůstatek třípatrového paláce vysoký několik metrů. 

V něm jsou hned tři okenní otvory, 

z toho dva jsou zakončeny lomeným obloukem

Trochu mi to připomíná jednu pohádku,

uhodnete kterou?

Zajímavý pohled zespodu...

No a po hezkém výšlapu

dobrý oběd v Mikulově

Snad se vám toulání kolem Stolové hory aspoň trošku líbilo...

Víkend na jihu Moravy - vodní radovánky

 Je to pár let, co jsme tam s manželem jeli, abychom si udělali krásný víkend. Trochu relaxu nikdy nezaškodí. Kdo nás znáte, víte, že máme rádi spíš aktivní odpočinek. No tady jsme to skloubili dohromady. Vodní radovánky vystřídal naprosto poklidný večer. Po odpočinkovém dni jsme si vyšlápli do krásné Pálavské přírody a výlet jsme zakončili poněkud netradičně v hrobce.

Vstupenky do Aquaparku Morávia jsem koupila přes Slevomat s téměř za hubičku.

Oba dva máme rádi vodní radovánky, včetně nejrůznějších skluzavek a tobogánů.

Těšili jsme se docela dost. Byl podzim, počasí nic moc.

V pátek byl Aquapark docela zaplněný, ale s tím se tak nějak počítalo.

Vnitřní areál je to hodně velký. 

No a voda, to byla lahoda. 

Tak akorát na blbnutí.

Mezi těmi dětmi a puberťáky jsme se docela ztratili...

Vodních atrakcí je tam dost.

Dvě jsme doposud neznala, tady je první z nich.

Krátké video vám ukáže, jak tahle sranda funguje.

Měla jsem z té výšky respekt.

Druhá aktrakce byla plná smíchu.

Nazvali ji Superkráter.

Stála jsem nad ní, viděla a slyšela jsem moc hezky.

A opět video, jak to funguje.

Nebylo vůbec jednoduché, nasměrovat raft do kráteru.

Jak říkám, bavili se jezdci i jejich publikum

Venku bylo dost chladno, 

ale v termálním bazénu sychravo vůbec nikomu nevadilo.

Dalo se tam i zaplavat.

Docela jsme to střídali.

Chvíli uvnitř a pak zase chvíli venku.

Otužilci...

Na nás tedy bylo fakt zima na bazén s normálně teplou vodou.

Některé části venkovního areálu byly uzavřeny.

Jak jinak, bylo po sezoně.

Po vydatné koupeli v Aquaparku nám vyhládlo.

Po večeři v malé hospůdce jsme se šli ubytovat.

Bylo to jen na jednu noc. 

Věci jsme si dali do ložnice a šli se ještě projít.

Tyhle ibišky mě fascinovaly.

Chtěla bych takový keřík nebo stromeček mít 

před domkem po rodičích.

Barevných variant tu mají opravdu hodně.

Je to krásné 

Tady si s předzahrádkou opravdu vyhráli.

Je to parádní

Později večer už na nás čekala tahle jednoduše zařízená ložnice.

Jedna místnost na spaní, koupelka a stůl a dvě židle.

Na přespání to stačí.

Spalo se mi docela dobře, 

na rozdíl od manžela.

Druhý den nás čekal malý výšlap do okolí...

Deky na kočárek a hračky

 Kamarádce se narodil v prcek.  Jezdíme za ní na návštěvu s kamarádkou Zdenčou spolu. Jenže s našima službama nebylo vůbec jednoduché najít společný volný den tak, aby to pasovalo i Ilonce....Koupily jsme nějaké dárečky a já k nim jako obvykle přidala háčkované hračky a dečky na kočárek...

Takhle to vypadalo všechno dohromady

Jedna dečka je s lodičkou

Ta barva je ve skutečnosti krásně ocelově modrá...

Detail lodičky

Vzor jsem si z části upravila.

Na boku obrázku jsem vyháčkovala srdíčka

Detail srdíček a lemu dečky.

Je to opět mnou upravený račí vzor

Druhá dečka je barevně stejná jako na fotce.

Tentokkrát je na ní medvídek

Kolem něj jsou opět srdíčka, stejně jako u lodičky

Aby měl prcek něco do ruky

...usínáček s méďou

No a jeden méďa na hraní

Že jim to spolu sluší....

Stejně jako těm dvěma svítily očička i prckovi

a to je ta největší odměna pro mě

 

Malé pozornosti do Čech

Synova manželka pochází od Plzně. Její rodinu jsme viděli jen na jejich svatbě. Oni sem za ní nejezdí, jen ona za nima. Tak jsem se rozhodla, až tam pojede před vánocema, něco malého jim pošlu. Nějakou drobnost, aby je to k ničemu nezavazovalo, aby jim to jen udělalo radost. Mám dost levandule, takže to budou levandulové panenky. Můžou být na ozdobu a jako bonus krásně voní....

tady jsou všechny hezky pohromadě

Výroba byla velmi snadná

Do látkového pytlíčku jsem nasypala domácí levanduli

Otvor jsem sešila v ruce, na něj nalepila kolečko v filcu

Hlavičku jsem ozdobila háčkovaným kloboučkem

Místo ruček jsem nalepila chundelaté kuličky

Na bříško jsem přilepila malá dřevěná srdíčka

Než sem je zabalila, krásně mi doma vonělo

Kloboučky jsem háčkovala od oka

Každý je jiný

Tak snad se novým majitelům 

aspoň trochu líbily

Gerbery pro babičku

 Manželova máma měla krásných 85 let. Bohužel posledních pár let už jen leží. Žije v domově důchodců ve stejné vesnici jako její dcera. Švagrová za ní chodí každý den. Sama už je důchodkyně a péči o plně ležící maminku už nedávala. My ostatní tam jezdíme když máme volno. Ale zpět k narozeninám. Co jí dát? Řezané květiny nikdy moc v oblibě neměla, spíš ty v květináči. Jenže parapet v jejím pokoji je plný. Oblečení vlastně nepotřebuje, má ho víc než dost. Ať jsem přemýšlela, jak jsem přemýšlela, nic kloudnějšího než dárkový koš potravin a ovoce mě nenapadl. Jenže pak mě osvítilo...

Tuto orchidej jsem dala manželově mámě už dřív.

Moc se jí líbila,

dokonce si vzala s sebou i do domova důchodců

A tak jsem začala tvořit...

Nejdřív jsem musela uháčkovat okvětní lístky.

S drátkem.

   Spoustu okvětních lístků s drátkem.

Na jednu květinu jich mělo být 45.

Na "gauči"  jsou malé okvětní lístky,

pod ním jsou velké...

Pak jsem vytvořila hnědý střed a kolem něj nalepila

tavnou pistolkou okvětí s pestíky

Kolem středu se pak lepily okvětní lístky,

nejdřív ty malé...

Pod malé lístky se lepily ty větší, aby byl květ plný

Šlo to pomalu, hodně pomaličku...

Musela jsem být opatrná, protože nic nejde vzít zpět.

Jednou nalepené lístky drží hodně pevně.

A tak to vypadalo zespod květu...

První obtočení stonku bavlnkou - podle návodu,

šlo samozřejmě dolů, 

nelíbilo se mi to...

Tohle už je jiná písnička panečku.

Dokonce se mi povedlo imitovat drátek držící stonek...

Tahle gerbera vypadá, že má málo okvětních lístků,

ale nemá...

A už je ve vázičce první gerbera....

Takto jsme předali dárek babičce při první návštěvě, 

s mým starším synem 

a jeho ženou....

Líbilo se to, a mě se strašně ulevilo, že je babi spokojená....

Druhá návštěva byla za pár dnů, 

šli jsme tam s manželem, 

do vázičky přibyly druhé dvě gerbery...

...a babi se rozplývala blahem.

Udělala mi tím velikánskou radost.

Gerbery má na stolečku naproti postele, 

aby na ně pořád viděla.

A orchidej stojí kousek vedle...

Co vy na tenhle můj háčko-drátko-kousek?