Kamarádka mi přinesla nějakou čerstvou zeleninu ze zahrádky od rodičů. Chvilku jsme splkly a pak mi řekla, že na Hloučeli prý je automat na pití. Je to zvláštní, protože jsou tam v docela malém, několika set metrovém odstupu tři občerstvení.
Ta červená šipka, to jsme my, tady bydlím.
Ta fialová šipka v zelením lesíku, to bylo občerstvení "U Šuldy", teď to má někdo jiný, protože majitel už nežije.
Abrahámek má u sebe značku občertvení.
Žlutá šipka je občerstvení U Maříků
A oranžová šipka....tam by to mělo být
Druhý den jsem vyšla s manželem. Celou cestu se potutelně usmíval. Čekala jsem nějakou rošťárnu. Tvrdil, že ten automat je tam prý skoro rok.
Tak jsem vyšli...
Parčík od cyklostezky směrem k patologii
Cyklostezka...
Pár metrů za stromem s turistickou značkou mi manžel lakonicky oznámil,
že jsem slepá jako pařez.
Já na to, vždyť tu nic není.
Pak jsem se rozhlédla.
On to není odpadkový koš?
Ne, není to odpadkový koš.
Je to automat na pitíčka.
Nahoře je QR kód, ten po naskenování otevře internetovou stránku,
kde si vyberete nápoj,
zaplatíte, opět přes internet
a pak vám to vyplivne třeba vitamínový nápoj, jako mě.
To já jsem jí ho našel.... :-))
Smál se mi, že jsem ho neviděla.
Prý odpadkový koš...
Fotky jsem poslala Zdenči i její mámě.
Asi za týden jsme něco vezli Zdenči.
Ptala se, jak jsme to objevili, že na fotce to vypadá jako odpadková koš.
Manžel se smál, já taky a nakonec se muž přiznal.
Prý kolem toho jezdil docela často, ale taky si myslel,
že je to odpadkový koš.
Až moje otázka, jestli neví, kde je na Hloučeli automat na pití mu otevřela oči.
Cestou domů jsem mu vyčinila,
tak já prý nevím, jak vypadá automat,
prý odpadkový koš...
Ještě dlouho jsme se smáli...
