Ještě než tohle vyznání hudbě začnete číst předesílám, že je plné videí. Některá jsou krátká, jiná dlouhá. Ale bez nich by mi to nedávalo smysl.
Ten, kdo mě zná ví, že hudba a já patříme neodmyslitelně k sobě. Na FB na mě vykoukla krátká zprávička. Vřele doporučovala jít na nový film Bohemian Rapsody. Queeny znám. U jejich Radio Ga Ga jsem vesele puberťačila. Takže nebyl důvod nejít. Bylo to docela narychlo, ale povedlo se nám sehnat lístky. Ono to totiž u tohoto filmu není jen tak. I když se promítá během dne několikrát, obvykle je skoro vyprodáno.
Oficiální trailer k filmu.
Byla jsem hodně zvědavá, jak filmaři pojmou životní příběh Farrokha Bulsary. To je pravé jméno rockové hvězdy, kterou známe pod jménem Freddy Mercury. Za mě musím říct, že to dali na jedničku s hvězdičkou. Film byl docela emotivně laděný. Na jeho konci, když mezi titulky dozpíval originál Freddy, jsem měla chuť stoupnout si a zatleskat....
Originální nahrávka z koncertu LIVE AID Wembley 1985
Tenhle koncert pomohl Freddymu vrátit se zpět mezi svou rodinu. Hudební i životní. Prostě jsem musela sednout k internetu a pokusit se najít jeho originál záznam. Ve Wembley tehdy pro dobrou věc vystupovalo spousta hudebních ikon. David Bowie, U2, Led Zeppelin, Elton John, Status Quo, Eric Clapton, Phil Collins, Bob Dylan, Spandau Ballet, Madona, Paul Young, Black Sabbath a další a dalšízpěváci a kapely
Neořezaná We Are The World
V samém závěru tohoto krásného koncertu si jeho účinkující střihli společnou písničku.
Stal se z ní hit.
A tohle je její studiová verze. Škoda, že Freddie v ní není...
I tak je to úžasná směs nádherných hlasů, přiznávám se dobrovolně, že jsem je všechny nepoznala...
Tehdy a dnes.
Internet mi nabídl toto zajímavé video.
Posuďte sami, jak se filmařům povedlo zkopírovat Queeny.
Slovenský dokument o Freddiem.
Na závěr jsem si nechala tuhle třešinku na dortu. Dokument je sice ve slovenštině, ale je hodně zajímavý. Ani mi nepřišlo, že má skoro hodinu. Je dokreslení životního příběhu frontmena kapely Queen. Jak to celé s Freddym dopadlo, všichni víme. Je škoda, že pozdě pochopil, kdo to s ním myslel dobře a kdo ho jen využíval. Je škoda, že se z něj na docela dlouhou dobu stal s prominutím zhýralý hajzlík. V závěru života se z něj stal dobrý člověk, bohužel až v samotném závěru...
O filmu jsem slyšela samá pozitiva, takže až to půjde, určitě se na něj podívám. A k názvu filmu, potažmo písničky - teď ulítávám ne téhle verzi - https://www.youtube.com/watch?v=ojRj2JK5oCI .
OdpovědětVymazatV dubnu jsem byla na představení Freddie a bylo to udělané nádherně. Jeho písničky jsou nádherné, jeho život už tak krásný nebyl. Závěr hry byl hodně dojemný, lidé tleskali ve stoje
OdpovědětVymazat[1]: Jsou dobří
OdpovědětVymazat[2]: Z toho filmu mám stejný dojem. Zážitek to byl tak silný, že uvažuju jít ještě jednou. Nikdy předtím jsem na filmu 2x nebyla.
OdpovědětVymazatQueen jsou pro mě srdeční záležitostí a skupinou, takže bylo jasné, že musím jít. :) Vytáhla jsem i svého tátu, neboť jsem se dost bála své reakce, ovšem ne kvůli zpracování, protože na to dohlíželi sám Brian s Rogerem, ale nějak tak celkově. A bála jsem se oprávněně, já jsem celé ty dvě hodiny probrečela. Tedy nejdříve jsem jenom slzela, ale postupně se to zhoršovalo a na závěr jsem bulela, jak želva, že by mi měli vrátit vstupné, že jsem ten konec už ani neviděla. Ono ještě ke všemu mám některé písničky prostě spojené s dobrými i horšími věcmi, což to druhé je třeba u We are the champions, u které poptáhl i můj táta.
OdpovědětVymazatJsem asi jedna z mála, která na ten film jít podruhé nechce a nechce ho ani dlouho vidět, ale je to nějak tak právě kvůli tomu emočnímu kolotoči, co ve mně rozjel. :)
A jsem taky případně pro zavedení sing along verze, protože celý film jsem potichu prozpívala a u Radio Gaga jsem chtěla pěkně tleskat do rytmu, což by v tom mrtvém kině asi vypadalo divně.
[5]: Je fakt, že od toho filmu jsem smutná. Ale moc se mi líbil. Člověk si tak nějak uvědomil, že život je krátký... Stejně bych na něj ráda šla znovu...
OdpovědětVymazatMůj příspěvek bude poněkud jiný. Já vzpomínám na rok 1993, kdy přesně po roce jsem měla možnost pobýt na olympijském stadióně v Barceloně, kde se v roce 1992 konaly 25. OH, kde navíc se předvedla naposledy naše výprava sportovců jako československá... Já vím, stadión byl prázdný, jen my jako turisté na kopci Montjuic, ale dodnes mi naskočí husí kůže, když slyším tu píseň Barcelona v podání Freddieho s operní pěvkyní Monseratt Caballé. Já vím, je to už dávno, mnohé je zapomenuto, ale jsem ráda, že jsem v Barceloně, i když rok po hrách, byla. Každý vzpomínáme prostě jinak.
OdpovědětVymazatTato skupina ovlivnila svojí jedinečností můj hudební vkus na celý život a její nadčasová muzika se dá poslouchat bez debat i nyní a není ničím zastaralá, naopak.
OdpovědětVymazatJá mám o jejím frontmanovi doma dvět životopisných knih a na film samozřejmě zajdu, dokreslit si názor, ale až opadne toto šílenství.
Já osobně složitosti Freddieho povahy beru jako daň za úspěch a sama netuším, co by se mnou sláva a davy udělaly. Také předpokládám, že každý slavný umělec musí být excentrický divadelník s citlivou duší, aby projev měl šťávu, drejf a napětí. Pokud ty emoce nestříkají z pódia, posluchač to pozná a odchází neuspokojen.
Těším se na film, asi si budu hodně pobrukovat notoricky známé
Na film sice nejspíš nepůjdu, ale to nic nemění na tom, že "kvíni" byli i mou srdeční záležitostí .
OdpovědětVymazatQuenn prostě miluju. Před nedávnem jsem viděla moc pěkný dokument, kdy vzpomínali kolegové a kamarádi. Za týden na Bohemian Rhapsody jdu. Moc se těším, protože ti, co ho viděli, jdou podruhé. Prý nádhera.
OdpovědětVymazatJo, hudba, to je jako droga. Něco si oblíbíš a nemůžeš bez toho být. To dobře znám.
OdpovědětVymazatSkvělé..
OdpovědětVymazat[7]: Jsou to krásné vzpomínky Hani. Ta píseň, co spolu nazpívali je úžasná
OdpovědětVymazat[8]: Tak hlásím, že jsem ho, film, viděla 2x. Co na tom, že je v něm pár nepřesností a něco je zcela vymyšleno. Je to normální film a ne životopisný dokument. Prostě se mi líbí. Jsem zvědavá, co na něj budeš říkat ty, až ho uvidíš
OdpovědětVymazat[9]: Mojí už taky milý Čerfíčku
OdpovědětVymazat[10]: Přesně tak, ti co na něm byli, šli znovu...ma. mám to stejně
OdpovědětVymazat[12]: Ano, skvělé
OdpovědětVymazat[11]: Tak pod to se můžu s klidným srdcem podepsat Jani
OdpovědětVymazatPrvýkrát som tento film videla na výročie jeho úmrtia v novembri a predminulý víkend som ho pustila mamine. Queeny milujem, hoci som ich nestihla zažiť, hlavne zbožňujem Love of my life...často ju spievam synčekovi do bruška.
OdpovědětVymazat