Podívejme se na lež z trochu jiné stránky.
Kdysi, v dobách těžce pubertálních, jsem sbírala všelijaké blbosti. Barevně potištěné papírové ubrousky. Kovové čepky od limonád, které měly z vnitřní strany obrázek. Do sešitu jsem vystřihovala a lepila nebo opisovala testy všeho možného - povahy, kamarádství, věrnosti, pravdomluvnosti, spolehlivosti, uměleckého nadání...Jeden takový sešit jsem během úklidu po malování našla. Sedla jsem si uprostřed poloprázdného obýváku na zem, listovala v něm a smála se. Mezi testy byly vlepené obrázky herců, zpěváků a zpěvaček. Vypadali s prominutím jako "ucha". Inu nikdo nemládneme. Sem tam jsem si do tohoto A4 uměleckého díla vepsala i nějaký ten zvláštní citát. Pár vám jich teď přepíšu i sem:
Obrovské masy lidí mnohem víc uvěří velké lži než malé.
Kdo má tak málo fantazie, že své lži musí opírat o důkazy, měl by raději rovnou mluvit pravdu.
Co je platné, že lež má krátké nohy, když pravda je má tak často chromé.
Víc jich tam opravdu není, ty zbylé citáty jsou o lásce. A ještě prlička na závěr. Po malování se uklízel samozřejmě i pokojík obou synů. Nachystala jsem krabice na sběr papíru, aby tam dali všechno, co už nebudou chtít schovat. A mezi sešity a písemkami ze základky a střední školy jsem opravdu náhodou objevila jeden dost tlustý modrý exemplář velikosti A5. Ležel z boku a tak trochu trčel do prostoru. Původně jsem ho chtěla jen urovnat, aby zapadl, ale něco mi říkalo, ať ho otevřu. Je skoro celý polepený kreslenými vtipy...






Já bych k těm citátům dodal taky jeden:
OdpovědětVymazat"Říká se, že lež má krátké nohy a daleko neuteče. Ale někdy je lepší utéct aspoň kousek, než to schytat hned z první ruky".
Většinu těch citátů jsem snad ani neslyšela. A kdysi jsem si taky vedla takový deníček s vtipama, testama atd. Ale kdo ví, kde je ho konec...:)
OdpovědětVymazatLíbí se mi citát Jiřího Žáčka a Malkiena!
OdpovědětVymazatA ano, myslím, že každej jsme v dětství takovej notýsek měl. I já. Mám v něm citáty, obrázkové vtipy, "zaručené" návody, jak sbalit kluka a i povídku o slečně Věrce. O té povídce jsem byla přesvědčená, že je boží a že až ji jednou vydám, tak to bude knižní bestseler! Bohužel při uklízení jsem ji našla a asi mi ji někdo tajně přepsal, protože tohle byl fakt blábol!
Moc pěkný článek, povedl se Ti.
OdpovědětVymazat[1]: To je dobrý citát, kdybych ho tehdy znala, určitě by byl nalepený
OdpovědětVymazat[2]: No vidíš a já s nima vyrůstala Možná, že ho taky někdy objevíš, při nějakém úklidu
OdpovědětVymazat[4]: Děkuji
OdpovědětVymazat[3]: Jo, zaručené návody na balení jsou i v tom mém. To je škoda, mohla jsi být autorka světového bestceleru. Ten kdo to přepsal, by zasloužil na holou...
OdpovědětVymazatČlověk v určitém období potřebuje a schraňuje určité věci. A po letech zjistí, že už je někde jinde a takové věci mít nepotřebuje...
OdpovědětVymazatTakový poklad máš doma, hlavně hlídat, ať se někde záhadně neztratí!
OdpovědětVymazatJá mám jenom starého medvěda, kterého opatruju jako oko v hlavě, protože kdybych doma prozradila, kde ho mám, tak asi letí, taková je to fosílie .
[9]: Ty mi asi vidíš až do hlavy
OdpovědětVymazat[10]: Neboj, sice ho už nepotřebuju k životu jako v pubertě, ale je to milá bláznivá vzpomínka
OdpovědětVymazatpri upratovaní človek natrafí na všeličo! :) Bola som rovnaká, tiež som zbierala kadečo a nikdy pri tom nezotrvala až do svojej terajšej dospelosti. Ale asi to tak má byť :). Ja som bola veľká fanynka voňavých, pokreslených blokov, ktoré sme v triede zbierali a vymieňali si navzájom. Robila som si veľkú zbierku mojej obľúbenej detskej kapely Kelly Family, zbierali sme resankové nálepky... joooj, bolo toho veľa :). A je to milé, raz za čas niečo podobné objaviť. Len to uchovaj, odlož a opäť objav, keď bude príležitosť... :)
OdpovědětVymazat[13]: Je to opět schované a možná někdy v budoucnu to objeví nějaké mé vnouče a bude legrace
OdpovědětVymazat