Strach z identifikace

Byl podvečer a já nastoupila noční směnu. Krátce po předání služby nás telefonicky varovali, že se ze dvou oddělení a jedné ambulance ztratily osobní věci personálu. Přímo z pracoven sester někdo ukradl kabelky. Upozornění zamykat si skříň s osobními věcmi jsme obě vzaly dost vážně. Zároveň jsme nechápaly, jak někdo může být tak drzý a krást přímo mezi personálem...

Za týden jsem měla opět noční. Předaly jsme si službu a sedly nad kontrolu dokumentace. Musely jsme projít kdo má jaké medikace, na kolik hodin a předchystat si je. Nejprve jsem chtěla orazítkovat sešit hlášení sester, aby bylo zdokumentováno, že jsme v práci. Na pokoj č. 1 mířila návštěva. Nějaký muž v bílém triku se snažil nepozorovaně navštívit našeho hodného pacienta, který tu ještě nějaký čas bude ležet. Koneckonců návštěví hodiny jsou jen doporučené. Podle etického kodexu mají pacienti nárok na kontinuální návštěvy a teprve bylo krátce po 18. hodině. Vchodové dveře se uzamčou až za hodinu. Už bylo skoro všechno zkontrolované, když se pracovnou rozezněl zvonek právě z pokoje č.1. Zeptala jsem se přes signalizační zařízení co se děje. Na druhém konci telefonu mi docela dost rozrušený hlas oznámil, že byl okraden. Vystřelila jsem na pokoj. Pacient seděl na posteli v šoku. Televize hrála docela nahlas. Ubral zvuk. Po chvilce mi vylíčil, co se vlastně stalo.

Ležel otočený k oknu, pozoroval pohyb dětí na zahrádkách rodinných domků u nemocnice. Televizi přes den vůbec nevypínal. Zvuková kulisa mu zpříjemňovala nucený pobyt v nemocnici. Slyšel sice jak klaply dveře, ale myslel, že uklízečka jde do koupelny vynést odpadkové koše. Chvilku ještě sledoval děti na trampolíně, když se mu něco nezdálo. Snažil se otočit, ale s nemocným bolavým kolenem to dost dobře moc rychle nejde. Zahlédl u čela první postele nějakou skrčenou postavu. Než stačil cokoliv udělat, zmizela za dveřmi. Pacient si sedl s nohamadolů a hned to uviděl. Dvířka nočního stolku byla otevřená. Z tašky zmizela ledvinka. Byly v ní nejen peníze, ale i doklady. V tajné kapsišce měl "ulité" dvě tisícovky...

Okamžitě jsem si nechala spojit policii. Při té příležitosti jsem poprosila vrátného, aby opět upozornil všechna oddělení, že se opět kradlo. Šla jsem na sousední oddělení tuto nepříjemnou událost oznámit s tím, že okamžitě uzamykáme naše společné vchodové dveře. Kolega "bratr" si šel zkontrolovat, jestli nená na pokojích ještě opožděné návštvy. Přitom zjistil, že na dva z nich někdo velmi rychle vešel a ještě rychleji vyšel. Jedna pacientka dokonce všimla jak nezvaná návštěva vypadala.

Přijela státní PČR. Muži v černém si zapsali moje nacionále a šli nejprve vyslechnout okradeného muže a poté i pacienty na oněch dvou pokojích ortopedie. Jediná paní byla schopná a ochotná zlodějíčka popsat. Pak policisté odešli, aby asi za hodinu přišli zpět i s ledvinkou. Zloděj vytáhl z peněženky část peněz a pak ji i s ledvinkou odhodil do křoví. Naštěstí si pohozených věcí všimla nějaká paní...Okradený pacient v euforii, že nebude muset vyřizovat doklady ztracené peníze rád oželel...

Já mezitím musela podle vnitřních předpisů informovat nadřízené a udělat zápis do info systému v počítači. Bylo mi z toho všeho nanic. Nejdřív jsme si vyčítala, že kdybych tu nezvanou návštěvu prostě vyhodila...jenže kolega mě zpražil. Nejen podle něj jsem taky mohla lehce přijít k úrazu. Co já, ale onen pacient, ještě že zloděje nevyrušil. Mohl mít u sebe nůž... Raděj nedomýšlet.

Pacientka z druhého pokoje sice slíbila pomoc při identifikaci zloděje, ale nakonec z toho vycouvala. Bála se. Raději zůstala v anonymitě. Já bych ho klidně na záznamech z kamer u vchodu do nemocnice označila, jenže jsem ho vlastně vůbec neviděla. A jak mi řekl policista, v určenou dobu na záznamu bylo hodně osob s bílým trikem.

Tak naplněná sice ta peněženka nebyla,

jenže my nemůžeme nařizovat kolik peněz si pacienti mají u sebe nechávat.

Lze jen doporučit nízkou částku

nebo nabídnout uložení hotovosti do nemocniční pokadny.

Ještě dnes je mi z toho mizerně

a malinko se zlobím na tu osobu využívající možnost zůstat zcela v anonymitě.

On ten případ bude totiž odložený, protože zloděje nemá kdo označit,

takže bude vesele krást dál...