6.den - 25. 11. Dopis pro Ježíška
Tak tohle byla moje premiéra. Nikdy jsem dopis Ježíškovi nepsala. A pokud vím, ani moje děti ne. No schválně, kdo z vás kdy napsal takový dopis? Je docela těžké začít psát. Co si mám přát? Knihu o Africe? Tu si můžu půjčit v knihovně. Nebo novou konvici na vodu? Taky bych chtěla skusit pánev wok. Líbil by se mi i lístek na nějaký hezký muzikál. Nakonec z toho bylo úplně jiné přání. Abychom se všichni čtyři na Štědrý den sešli....
7.den - 26.11. Hvězdičky
Tak tenhle úkol jsem totálně zvrzla. Udělat nějaké cukroví nebo jídlo ve tveru hvězdičky se mi nezdařil. Dělala jsem kokosové hvězdičky podle doporučeného receptu. Tvarohové těsto se m zdálo dobré. Ale to kokosové bylo příliš tekuté. Asi jsem dala víc medu. Aby se mi hmota vůbec spojila, bylo nutné přidat kokosu. Jenže pakmse to blbě vykrajovalo. Udělat v hvězdičce otvor se nedalo. V kolečku to jakž takž šlo. Největší šok přišel po vytažení upečeného tvarohového těsta. Tak nějak se smrsklo. Nakonec jsem to splácala s marmeládou dohromady. Třeba se to po zaležení bude dát jíst...
Po kliknutí na fotku najdete recept,
který jsem tak krásně předvánočně zkonila
Vidím, že ty Vánoce přinášejí hlavně starosti a to hlavně hospodyňkám. Snažíš se být důsledná a postupovat po krocích, asi je to správné. Líbí se mi dopis Ježíškovi, to, co jsi napsala, je to nejlepší přání. Já jsem takový dopis nikdy nepsala, ale při sklence červeného bych jistě o nápady neměla nouzi. Při pečení ti držím palce, ono se to uleží, hlavně to dobře uskladni. Vůbec nevím, že se vánoční cukroví peče z tvarohového těsta, ale je to asi tím, že já už tři roky cukroví nepekla a včera jsem se ujistila, že ani letos nic nebude. Takže bych neměla přibrat, uvidíme. Měj se moc hezky.
OdpovědětVymazat[1]: Hani, já se na to vánoční pečení těším. Krásně mi to provoní byt. Jen mě trochu mrzí, že jsou pryč časy, kdy mi ho chodili "nějací duši“ ujídat na balkon...
OdpovědětVymazatRenátko, hvězdičky nejsou podstatné, ale to přání jsi napsala skvěle. My už si taky nic jiného nepřejeme už dávno. Držím palečky, aby sis vánoce užila s celou rodinou.
OdpovědětVymazatNejlépe to Ježíškovi poslat oklikou přes nějakého velitele, kde slouží syn.
OdpovědětVymazatPááni, ty jsi pilná ... já s cukrovím začínám až po Mikuláši
OdpovědětVymazatPřáníčko jsi napsala krásné. Já už taky letos něco pekla.
OdpovědětVymazatMoje děti psávaly dopis Ježíškovi, byla z toho taková hezká tradice. Syn dlouho věřil, že Ježíšek opravdu existuje, až do nějakých devíti, deseti let. Když dostal pod stromeček kolo, musela jsem kouzlit, aby neviděl, že ho pod stromek dávám já.
OdpovědětVymazatTvůj dopis je dojemný. Člověk si tu rodinnou pospolitost asi začne uvědomovat, když ji pomalu ztrácí. Mé největší přání se splnit v tomto ohledu nedá, protože bych byla ráda, aby s námi Vánoce slavil i bratr, který bohužel už pátý rok není mezi námi. A dcera má už své, takže s tou Štědrý den taky nestrávím a budeme ve spojení jen po telefonu.
Jinak tě obdivuji, že už pečeš cukroví. Vypadá hezky a věřím, že bude i chutnat.
[3]: Uvědomila jsem si, co je pro mě důležité a dárky to nejsou. Snad jim to oběma docvakne
OdpovědětVymazat[4]: Kdybych ho znala, hned mu písnu
OdpovědětVymazat[6]: Děkuji
OdpovědětVymazat[5]: Já nikdy tak brzy nezačala, to ta výzva. Je příjemné vědět, že mám trošku nadskočeno
OdpovědětVymazat[7]: Kluci moc dlouho na Ježíška nevěřili. A můžu si za to sama. Byla jsem mladá a hloupá. Teď si na Ježíška aspoň hrajeme...
OdpovědětVymazat