Poslala jsem ti esemesku Bobe. Přišla mi jen doručenka. Znamená to, že sice jsi na příjmu, ale máš hodně práce a málo volného času. To je škoda. V únoru mám totiž dobré služby, stále ještě mě totiž staniční zbavuje přesčasových hodin. Ráda bych se s tebou sešla. Stačí mi pokec během dne. Chybí mi tvůj veselý náhled na dění kolem mě. A že se toho v poslední době událo. Bobe, víš jak se ti líbilo to moje papírové modré a růžové nádobí. Tak ty modré hrnečky s podšálky se prodaly na dobročinném bazaru. Ale z tanku pro synátora nic nebude. Po opakovaném nezdaru jsem dostala vztek a teď jsou jednotlivé dílečky v igelitce. Náplastí na neúspěch jsou háčkovaná zvířátka. Podle návodu počítám očka, na nic jiného se při tom nedá myslet. Parádní relax. Synátor mi doporučil ke čtení sci-fi ságu, už ji mám celou přelouskanou. Já a sci-fi, chápeš to? Pořád chodíme se Z. do angličtiny. Ona to narozdíl ode mne zvládá levou zadní. Já se v tom docela slušně plácám. Posledně jsem stvořila větu, v níž ležím na svém manželovi a jsem rybí polévka. Jestli se něco naučím, bude to těžce vydřené. A já bych tolik chtěla rozumět slovům písniček Muse, Beatles, Springsteena, Jacksona a dalších zpěváků a kapel. Víš, že se ráda dívám na filmy v původním znění s titulky, myslela jsem, že časem bych ty titulky mohla odbourat. Taky bych se ráda nestyděla v zahraničí. Je trapas, když se neumíš domluvit. Jenže to ty asi nikdy nepochopíš, protože zvládáš jazyky naprosto bravurně. Jak jinak, vždyť tě to živí. Nedávno jsme si v práci na tebe, Bobe, vzpomněli. Na tvoji schopnost dobře píchat injekce i kanyly. Máš zlaté ruce. Vzpomínáš, jak se ti to jednou nepovedlo a musel mi kanylu napíchnout bratr odvedle. Tehdy jsem si svojí šikovností způsobila přímo v práci otřes mozku. Ale ani já ti nedokázala napoprve píchnout kanylu, když jsi na noční směně málem zkolaboval. V práci je téměř všechno při starém. Nevím, jesli je to dobře nebo špatně. Vím jen, že hodně vázne komunikace s některými lékaři a to je sakra špatně. Ale jak se říká, všude je něco. Záleží na každém z nás, jak se k tomu postavíme. Bobe, tak už mi konečně písni. Je mi po tobě smutno. Dáme kafíčko, nějaký ten zákusek. Probereme, co nám slina na jazyk přinese.
Moc hezky zpracované téma týdne formou monologu.
OdpovědětVymazatTohle se do sms nevejde
OdpovědětVymazatJo jo, starý způsob komunikace, pomocí papíru a pera, byl lepší,, obsáhlejší, osobnější...
Krásné
Hezká sms Já se taky zkouším trochu učit anglicky. Mírně rozumím psanému textu, ale nerozumím řeči. Mám učítko na mobilu, které na mě mluví. Když mi dalo přeložit "Jsem muž", rozuměla jsem mu "jsem mumie"...
OdpovědětVymazatPěkné jsi šikula já bych to tak nenapsala
OdpovědětVymazat[1]: To já si tak občas pokecám i sama se sebou
OdpovědětVymazat[3]: Moc by se mi líbilo vlastnit takové tlačítko
OdpovědětVymazat[2]: Byl lepší, občas se mi po něm stýská. Málo komu se dnes chce psát mejl nebo dopis, raděj zvedne sluchátko...
OdpovědětVymazat[4]: Děkuji Stejně si myslím, že bys to napsala i líp
OdpovědětVymazatMoc hezky napsané.
OdpovědětVymazatPřeji ti, ať brzy přijde odpověď .
OdpovědětVymazat[9]: Děkuji
OdpovědětVymazat[10]: Já taky Jani
OdpovědětVymazatZajímavě jsi to napsala. Pokud ti nejde angličtina levou zadní, ber to tak, že každý nemá talent na jazyky. No bóóže... Chápu, že v zahraničí se to hodí, tak se nebudeš bavit o situaci na Madagaskaru, hlavně, že si objednáš nocleh a dáš si jídlo v restauraci. Pokud si kurzy platíš, což pravděpodobně ano, promluvila bych s lektorem a nějak bych se snažila upravit výuku dle mé potřeby (indi-vindi). A třeba bych zkusila jiný jazyk, třeba francouzštinu... To mám představy, coo?
OdpovědětVymazat[13]: Já a francouzština Asi nee
OdpovědětVymazat