Tenhle příběh byl úlet. Přečetla jsem ho jen proto, že jsem byla zvědavá, jak to všechno dopadne. Prostoduchému mladíkovi nejprve zemře otec, potom i matka. On se dostane do bitkhy, po níž musí být hospitalizován docela dlouho v nemocnici. Tam se zamiluje do hlasu sestřičky. Nevidí ji, protože na očích má obvazy. Během dlouhého pobytu v nemocnici se spřátelí také s mužem, který se podílel na incestu. Všichni tři se po čase setkají na statku napadeného mladíka. Teprve pak děj dostane trochu spád...
Citace z přebalu:
"Ve dvanácti kapitolách se podává obraz jednoho roku na samém počátku našeho století, jak ho na opuštěné rodinné farmě prožívá zdánlivě prostoduchý mladík Johnsey Cunliffe po smrti svých rodičů, když se mu rozpadl bezpečný svět jeho dětství..."
Kromě zvědavosti z konce příběhu se mi líbilo líčení, místy až dojemné, vztahu mezi mladíkem a jeho rodiči.
Přiznám se, že mě to moc nezaujalo.
OdpovědětVymazat[1]: Ani mě ne. Byla to kniha do výzvy - napsaná v roce 2015...
OdpovědětVymazatRenátko, ne všechno se líbí a taky ne všem. Zkusila jsi to a jsi poučena.
OdpovědětVymazat[3]: No nevím, jestli jsem poučitelná Nejspíš zase narazím
OdpovědětVymazatOn to ani není špatný děj, ale záleží, jak je to napsáno, zda čtivě nebo ...
OdpovědětVymazat[5]: No právě, ono je to nebo...
OdpovědětVymazat