Žijte tak, aby vám všichni záviděli. Znáte tohle přání pro novomažele? Asi ano. Je krásné, viďte. Nabízí se otázka, jak žít aby nám všichni záviděli? Co dělat, abyhom se měli jako v ráji? Vy to víte? Já ne. Ani nechci žít takovýmto způsobem. Nemám totiž ráda zavistlivé lidi. To raději budu žít úplně normální a pokud možno spokojený život. I když ani tohle není snadné. Co dělat pro spokojený život? Na to asi neexistuje žádný manuál. To, co platí pro jednoho, na druhého nestačí. Co dělám já pro příjemný život? Snažím se neubližovat jiným lidem i když občas musím prosadit svou.
Pomůžu kde můžu, ale ne za každou cenu.
Jsem ohleduplná k okolí a líbí se mi, jak mi to vrací zpět.
Svým blízkým a nejbližším dávám najevo svou lásku i drobnými projevy, maličkostmi.
Řídím se heslem s úsměvem jde všechno líp.
Stále se učím vidět ve všem tu lepší stránku.
Nejsem žádná superžena. Jasně, že mám i dny, kdy je lepší klidit se mi z cesty. Jsem zamračená na celý svět. Všechno vidím černě. Kdo takové dny nemá, kecá. Naštěstí mám blízko sebe prima lidičky. Pokud poznají temnotu uvnitř mé duše, snaží se ji rozehnat. Někdy se totiž tvářím jakože nic, takže nemají šanci něco poznat. Ale stačí naznačit a jsou tu pro mě. Samozřejmě, že to funguje i naopak. Bez toho by se nedalo mluvit o přátelství. A o tom přece život je. O lásce a o přátelství.
Život mi vážně nemusejí závidět všichni, stačí když jsem spokojená já a moje okolí.Takový manuál pro život neexistuje, každý si musí vytvořit svůj vlastní
OdpovědětVymazatKdyž chce někdo závidět, závidět bude, i když není co. Jeho volba a jsem přesvědčený, že i jeho hloupost .
OdpovědětVymazat[1]: Ono je někdy těžké i uspokojit sám sebe...
OdpovědětVymazat[2]: Je smutné, že český človíček dokáže závidět i nos mezi očima...
OdpovědětVymazatPěkně jsi se zamyslela. Na zamyšlení se člověk musí zastavit. A to nikdy neuškodí. Srovná si pak své myšlenky.
OdpovědětVymazat[5]: Občas je to potřeba
OdpovědětVymazat[2]: Přesně tak, mluvíš mi z duše.
OdpovědětVymazatNěkdy bych řekla, že přátelství je cennější, než láska.
OdpovědětVymazatMoc hezky napsané, jen s tou závistí to vidím trochu jinak, jak lidí závidí někteří jsou schopni všeho.
OdpovědětVymazat[8]: Pro mě je přátelství hodně důležité, ale bez lásky bych nechtěla žít
OdpovědětVymazat[9]: Jak jsem řekla, nemám ráda závistivé lidi...
OdpovědětVymazatHned v úvodu napíši, že téma je dost dobré. Osobně si myslím, že nikomu nic nezávidím, ale už jsem se párkrát setkala s tím, že mně určitý člověk něco záviděl. Těm lidem v tu chvíli nedojde, že mi to také nespadlo z nebe, že jsem si dost věcí musela vydřít, možná na něco i počkat. Osobně nejsem zastáncem ohromných hmotných statků, uznávám spíš jiné hodnoty. Jak píšeš o té pomoci, tady jsem se poněkud změnila. Pochopila jsem, že pomáhat za každou cenu je zbytečné, tím se vyčerpávám já a nemá to efekt. Přijala jsem názor, že já svět nezachráním a to mě posunulo dál.
OdpovědětVymazatJá svět zachráním! Záviď.
OdpovědětVymazatPěkně jsi to napsala..to přání zatím neznám (svatbu pořád odkládáme, že se nám nechce chystat )
OdpovědětVymazatAle mně v životě jen stačí, když budu já a ti, které miluju zdraví...pak nasadíme úsměv a všechno půjde.
[12]: Spousta lidí si myslí, že oni mají na rozdíl od těch druhých prostě smůlu. Ale aby něco udělali, to ne... Tihle nikdy nepochopí, že nic není zadarmo, že "každá sranda něco stojí"...
OdpovědětVymazat[13]: Koho mám ráda, tomu nezávidím
OdpovědětVymazat[14]: Tak to máš pravdu, s úsměvem jde všechno líp
OdpovědětVymazatMoc pěkně jsi to napsala
OdpovědětVymazat[18]: Děkuji
OdpovědětVymazat