Kouříte cigarety? Já ne. Ale rozhodně nejsem cigaretou nepolíbená. Sedíme si tak s mužem u videa z pořadu Tvoje tvář má známý hlas, v němž Petr Rychlý velice realisticky předvádí Hanu Hegerovu.
Písničku Čerešně moc dobře znám. Mám s ní spojenou vzpomínka na svou první cigaretu. Můj muž se nestačil divit, tohle o mě vůbec nevěděl. Učila jsem se kouřit o polední přestávce na základce. Spolužačka mi v podkroví pouštěla LP Hany Hegerové a při tom si zapálila mentolku. Vonělo to naprosto úžasně. Chtěla jsem to taky zkusit. Dostalo se mi od ní praktického pounačení, jak na to. A bylo to úžasné. Užila jsem si to bez jediného zakuckání se. Jen ta písnička se mi tehdy moc nelíbila. Tak vyměnila LP za Abraxas. To bylo mnohem lepší.
No a když nakonec přehodila pod jehlu na gramec LP Progres 2, byla jsem na vrcholu blaha. Spolužačka měla dvě starší sestry a jejich sbírka vinylových desek se mi hodně zamlouvala. Začala jsem poznávat jiný styl hudby než disco Michala Davida nebo romantiku Standy Hložka a Petra Kotvalda. Vůbec jsem se nebránila, když mi kamarádka nabídla druhou mentolku... Najednou jsem si připadala jako dospělák.
Nezačala jsem kouřit, to ne. Rakovina byla hodně velký strašák. Ale na brigádě po prváku na zdravce jsem si jednu krabičku mentolek koupila a během několika dnů i vykouřila. Byla to moje první a zároveň poslední krabička cigaret. Sem tam mi někdo na zábavách nabídl, abych potáhla z cigarety, ale ono i to nějak přestalo chutnat.
Můj táta kdysi kouřil Marsky a Clejky. A docela hodně. Máma ho nenechala kouřit v domě, musel na dvůr. Pak s tím sekl. Ani nevím proč, prostě ze dne na den přestal, navždycky.
Můj syn, ten starší, na střední kouřil doutníky. Snažil se to tutlat, ale marně. Na oslavě manželových padesátin si ke mě přisedl, protože ho okolnosti donutily říct mi pravdu. Jeho nová slečna ho stáhla na cigarety. Je mi z toho smutno, ale co zmůžu? Nic. Řekla jsem mu, že se mi to vůbec nelíbí, ale víc udělat nešlo. Připomněla jsem mu, jestli si pamatuje, jak umíral můj bratranec? Ležel na onkologii s manželem na jednom pokoji. Rakoviny dýchacích cest mu nedovolila dočka se ani svatby svého jediného syna, ani své vnučky. Už několik let mu chodíme na hrob zapalovat svíčky...
V týdnu mi přál k narozkám můj přítel. Kecali jsme o o všm možném a řeč přišla i na marjánku. On to chtěl zkusit. Vypěstoval si ze semínka rostlinku. A pak si s kámošem upekli veselé brownies. Dokázal o tom básnit s takovým zápalem, že mě dostal. Chtěla bych to taky zkusit. Jenže on už nic nemá. Byl na tom jako já, kamarád ho zjančil a on chtěl vědět, jaké to je. Teď už ví a víc nepotřebuje. Stačilo mu to. Ale protože ví, jaké to je, možná to za pár měsíců zkusím taky....
Jaký názor máte na cigarety vy?
A jaký na marjánku?
Na gymplu jsem kouřil dýmku.
OdpovědětVymazatPřišlo mi to světácké.
Kouřila jsem jako mlůadá holka, protožemůj muž byl kuřák a nepřestal kouřit i když jsem mu to rozmlouvala, tak jsem začala kouřit taky. Během pozdějšího těhotenství jsem toho nechala a jak jsem přestala kojit, začala jsem znovu, ale když jsem za čtyři roky znovu otěhotněla, přestala jsem a můj muž v tom období dostal škaredou chřipku a přestal taky. Už jsme se k tomu nikdy nevrátili.Vyzkoušet jakoukoliv drogu se bojím, protože když něco dělám, dělám to pořádně a taky si myslím, že od drog se odvyká hůř než od kouření cigaret.
OdpovědětVymazat[1]: Možná právě tímhle pocitem začal i můj syn. Snad jednou pochopí, že cigareta není ta správná volba
OdpovědětVymazat[2]: Tak to jste oba dva dobří, přestat kouřit je správná věc
OdpovědětVymazatRenátko, mne samotnou ani nenapadlo si zapálit, ale můj první manžel mi tehdy řekl, že je to moderní (v šedesátých letech) a že se mu to líbí, abych to zkusila aspoň v restauraci. Ne, vůbec mi to nechutnalo, ale občas jsem si dala. Až jsem se vdala, odstěhovala se daleko od rodičů a přišly problémy, kouřila jsem, ale nikdy, když jsem byla těhotná nebo jsem kojila. Můj současný manžel taky dřív kouřil, ale já si takhle jednou řekla - dost a ze dne na den jsem přestala. Tak jsem to zprotivila manželovi, že za čas také přestal. Jak jsme si pak říkali, jak jsme byli hloupí a jak se nám lépe dýchá. A droga? Ne, tu nechci ochutnat ani náhodou.
OdpovědětVymazatMoje maminka je kuřačka co pamatuji a určitě ještě o pár let déle
OdpovědětVymazatTáta je zapřisáhlý nekuřák...
Brácha už pár let přestává.
Jednu chvilku kouřil jen Davajky... To jsou ty darované.
Pak si kamarádi zvykli, že jim vždycky vykouří krabičku a začali mu je vozit...
Já přestávám taky už pár let, ale dostala jsem se jen k omezování.
Můj drahý je taky kuřák a všechny moje kamarádky jakbysmet.
A silnou vůlí tedy rozhodně neoplývám.
Ale třeba se mi jednou podaří
[5]: Klobouk dolů. Přestat kouřit nedokáže každý. Bohužel znám pár lidiček, kteří by bez cigarety nedali ani ránu...
OdpovědětVymazat[6]: Ber to z té lepší stránky, pokoušíš se omezovat a to je hodně pozitivní. A ty rozhodně pozitivní človíček jsi
OdpovědětVymazatVyrůstala jsem v kuřácké rodině, kde v rodinném domě dole děda kouřil dýmku, nahoře jsme bydleli my a táta kouřil prý od 17 let. Děda s dýmkou se mi líbil, on byl celkově fešák a jak si tam cpal ten tabák a bafal, to mi vůbec nevadilo. Dodnes si pamatuji tu vůni tabáku. Můj otec kouřil cigarety a mohu říct, byl silný kuřák. Kouřil doma v kuchyni a obýváku a že je všechno načichlé, jsme brali jako normální. Já jsem začala kouřit na konci gymplu, ale jen tak trochu. Nikdo mi to nerozmlouval. Ovšem na vysoké jsem se postupně rozkouřila až k jedné krabičce denně. Neměla jsem žádné potíže a jestli smrdím kouřem, jsem neřešila. Pak jsem začala pracovat a moje kuřácká aktivita viditelně poklesla. Nebylo tolik času na kouření a zaměstnavatel odjakživa klade těm kuřákům překážky. Takže nakonec to bylo pár cigaret někde na oslavě nebo při nějaké akci a pak najednou nic. Naprosto neplánovaně jsem přestala a už nekouřím. Můj přítel je kuřák a musím říct ohleduplný, chodí na balkon a nevadí mi to. Také mi kdysi nabízel cigaretu, ale nešla jsem do toho. Ovšem celkově vzato, být s někým, kdo kouří, mi nevadí. Ale drogy, jak jsi tady nadhodila, to fakt ne. Nevyzkoušela jsem marjánu a jsem proti tomu.
OdpovědětVymazatTak z konopí by mě lákalo tak akorát vyrobit mast
OdpovědětVymazatCigarety za mě rozhodně ne. Vyzkoušela jsem, ale žádné extra pocity, abych kouřila jednu za druhou, se nedostavily. Akorát z toho smrdí prsty.
OdpovědětVymazat[2]: Od drog so odvyká mnohem snadněji než od cigaret. Když jen celé dny koukáš na palec u nohy v hnijící posteli, rychle tě to přejde.
OdpovědětVymazatMůj dědeček byl silný kuřák, což pro mě byla dostatečná prevence. Nikdy jsem si nezapálil, dokonce jsem to ani nezkusil, a nemyslím, že právě tenhle zážitek by mi nějak chyběl.
OdpovědětVymazatNekouřím ani jedno ani druhý a nikdy nebudu.
OdpovědětVymazat[13]: Ty jsi ale vzornej! Žít s kuřákem, který kouří v bytě a navíc málo větrá je pro nekuřáka zlý sen.
OdpovědětVymazatJá vykouřila 8 normálních cigaret (i když kamarádka mi spíš říkala udržovačka ohně, protože jsem spíš cigaretu držela, než kouřila) - a taky mi to úplně stačilo.
[10]: Tak masti z konopí věřím na 100 % Viděla jsem na vlastní oči, co taková domácí mast umí
OdpovědětVymazat[16]: Počkej, Sedmikrásko, to mě zajímá: byla ta mast z konopí s obsahem THC nebo bez? Uvádí se, že je to jedno, ale já si tím nejsem tak jistá.
OdpovědětVymazat[9]: Mě vadí zakouřeno. Posedět v hospůdce, to jo, ale mít doma zakouřeno, to ne. Nevoní mi to
OdpovědětVymazat[12]: Ty bláho...
OdpovědětVymazat[13]: Jsi vzorňák
OdpovědětVymazat[14]: Ono to tak má být
OdpovědětVymazat[17]: Byla to domácí mast s THC. Krásně vyhojila hnusnej bércák.
OdpovědětVymazat[22]: No, bérovej vřed bylo první, co mě napadlo, když jsi to psala. Díky za odpověď
OdpovědětVymazat[11]: A ještě jsou celé žluté...
OdpovědětVymazat[21]: Já vím
OdpovědětVymazatřekla bych že na cigarety mám názor pozitivní, protože několik let kouřím, pak pár let nekouřím a pak zase jo a pořád dokola...
OdpovědětVymazatmomentálně nekouřím, je to jen pár měsíců, ale bude to zase na několik let než začnu
a přítel kouří a já miluju jak mu po cigaretách voní prsty
[26]: Asi je to věc nejen názoru, ale i nálady
OdpovědětVymazatBez cigaret by byl svět chudší o podstatnou část kultury. Avšak líp by se v něm dýchalo. :)
OdpovědětVymazat[28]: Kterou konkrétní část kultury máš na mysli
OdpovědětVymazat