neděle 5. února 2017

Čtvrtý rok

Už na základce jsem se vymykala z normálu svým přístupem k českému jazyku. Tedy vlastně k předmětu literatura. Narozdíl od většiny spolužáků mě bavilo vést si čtenářský denník. Nadpisy přečtených knih se podle mých dětských měřítek staly malým uměleckým dílem. Bavilo mě hrát si s pastelkami. Nakreslit obrázek jsem zvládala jen s odřenýma ušima. Neuměla jsem, a do dneška neumím, vystihnout ten správný tvar malovaného předmětu. Moje kreslené výtvory se občas podobaly abstraktnímu umění. Ale ozdobit písmenka, to mi šlo. A pak tu byl ten bonus v sepisování obsahu příběhu. Netvrdím, že každou knihu jsem přečetla. Ale nestalo se, abych pouze opisovala to, co jiný (vesměs brácha mé kamarádky) pracně stvořil. Ke každému nadpisu jsem vlastními slovy krasopisně napsala svůj obsah. Povinná četba mě nikdy moc nebavila. Zato nepovinné jsem měla v denníku hafo. Líbilo se mi ponořit se do příběhu a zapomenout na okolní svět. Klíčilo ve mě malé přání, umět to jako oni. Jako spisovatelé. Jednou jsem napsala krátkou povídku. V krajském kole soutěže Požární ochrana očima dětí vyhrála 3. místo. O hezkou řádku let později se v jednom filmu mluvilo o blogu. Chvilku jsem si hrála s pokušením taky založit blog. Hlavou se mi honily otázky. Bude moje výlevy někdo číst? Co když mě někdo pozná a bude si pak ťukat na čelo? Nejsem na podobné věci moc stará? Bude mě to vůbec bavit? Kde budu brát inspiraci? No a pak se to stalo. Včera, před 4 roky vyšel na tomto blogu první článek. A pak další a další. Zjistila jsem, že psaní mě baví.
Díky blogu se mi změnil život. K lepšímu. Už nejsem tak sama na svoje trable, ani na svoje radosti. Našla jsem tu nové přátele. Je mi tu s vámi všemi moc fajn. Moc vám všem děkuji za čas, který věnujete při čtení tohoto blogu. Bez vás by to nemělo smysl.




 

42 komentářů:

  1. Blahopřeji ke krásným 4. narozeninám na blogu! Přeji Ti hodně nápadů a také hodně příznivců s komentáři, jsem jedním z nich.

    OdpovědětVymazat
  2. Hodně štěstí do dalších let, já knihy a čtení moc miluji, ale malování mě moc nebere, to spíše vymalovánky

    OdpovědětVymazat
  3. Velká gratulace ke čtvrtým narozeninám...

    OdpovědětVymazat
  4. Ranátko, i já se připojuji s gratulací.
    Kdy´ž byly mému blogu čtyři, to jsem si ještě vzpomněla, ale v posledních letech jsem to výročí vždycky nějak prošvihla. Letos jsem ho oslavila návštěvou divadla.
    P.S. Čtenářský deník jsem si také psala a dokonce ho i ilustrovala. Pamatuju se na zdařilý obrázek ponorky s kapitánem Nemem, kolem níž pluje žralok. Jules Verne také nepatřil do povinné četby.

    OdpovědětVymazat
  5. Renatko, gratuluji Ti k tomu rozhodnutí, které jsi udělala před čtyřmi roky. Jsem ráda, že jsem Tvůj blog našla a ráda tady čtu.Díky našemu blogování se mně podařilo najít v Tobě i spřízněnou duši v tvorbě ručních prací. Takže já blogu děkuji a přeji Ti, abys s námi táhla tu pomyslnou blogařskou káru ještě mnoho let.

    OdpovědětVymazat
  6. Krásné čtvrté výročí, gratuluji! Já jsem povinnou četbu dokonce programově zavrhoval a její znalost jsem po celé studium pouze úspěšně předstíral. Pak jsem to horko těžko doháněl v dospělosti, kdy speciální místnost s povinnou literaturou navštěvovali v rokycanské knihovně výhradně žáci místních škol a já! No a "čtenářský deník" jsem udělal ve strašlivé kvalitě z donucení během jednoho odpoledne, ale  jakmile to přestala být povinnost, začalo mě to bavit a asi jako jediný jsem v něm dobrovolně pokračoval, obohatil jsem ho o různé rubriky a vedl jsem si ho ještě několik let.

    OdpovědětVymazat
  7. [6]: To je tedy nečekané odhalení! Milá Sedmikrásko, nádherné vyznání. A čtyřka mě upomíná na čtyřlístek. A ten přináší štěstí.

    OdpovědětVymazat
  8. No a dostala jste se tou svou pílí až do autorského klubu.

    OdpovědětVymazat
  9. Milá Chudobko, i my jsme rádi, že ses do toho dala a že nám zpestřuješ dny...
    V nějaké reklamě v telce říkají něco o inspirativnosti člověka a u Tebe se to krásně naplňuje
    Už jsem si stavěla z papíru, už jsem si vyzkoušela frivolitky, i do háčkování jsem se pustila...
    Děkuji
    Za to, že jsi, že píšeš, že těšíš, inspiruješ, nutíš k zamyšlení...

    OdpovědětVymazat
  10. Renátko, co bych pak měla říkat já? Víš v kolika letech jsem blog zakládala? Ani se neptej! No vidíš a jak jsem teď ráda, že vás všechny mám a k tobě se opravdu moc ráda vracím. Jen tak dál a moc blahopřeji k výročí.

    OdpovědětVymazat
  11. Občas nakouknu, většinou bez komentáře. Ovšem dnes píši - gratuluji ke krásným čtvrtým narozeninám
    Čtenářský deníček jsem si vedla taky úspěšně, bohužel se nedochoval   Čtení dobré knihy je pro mě balzám na duši

    OdpovědětVymazat
  12. Renatko, také přeju ještě hodně nápadů a inspirací Můj blog má za sebou dva roky a také jsem ráda, že jsem se do toho pustila. Asi není nikdy pozdě Chodím k Tobě ráda a určitě chodit budu     

    OdpovědětVymazat
  13. Obrovská gratulace Tvému blogu!   Hrozně hezky píšeš, líbí se mi tu
    Jinak čtenářský deník jsem si taky dělala a ještě ho mám pečlivě založený v šuplíku

    OdpovědětVymazat
  14. Jéééé, už čtyři roky Ten čas strašně rychle letí. Mně to připadá jako teprve nedávno. A na psaní máš opravdu fantazii, cit a empatii.

    OdpovědětVymazat
  15. Chudobčiny články se budou číst ještě padesát let. :)

    OdpovědětVymazat
  16. Reni, tedy upřímně, pokud slavíš 4. rok svého blogování, tak ti blahopřeji! I podle našich komentářů vidíš, jak se odlišujeme. Já k tobě chodím nahlížet téměř každý den a dost často nechám komentář. Co obdivuji, to je tvoje otevřenost, to já bych nedokázala. Ráda si čtu tvoje téma týdne, to je tvoje parketa. Jinak k tomu čtenářskému deníku - já jsem si ho také vedla a docela dobrovolně v tom pokračovala, co na tom, že druzí to nedělali? Já jsem o prázdninách přečetla 5 dílů Jiráskova F. L. Věka a nenudilo mě to. Je jedno, co si kdo myslí. Na to nehledím ani dnes. Přeji ti hodně štěstí do dalších let.   

    OdpovědětVymazat
  17. Renátko, blahopřeji k 4. výročí založení blogu.
    Kreslit také neumím, ale velmi ráda čtu. Už nevím, jestli jsem si psala čtenářský deník. Jestli ano, tak ne dlouho.
    Ráda k tobě na blog chodím.
    Přála bych Ti víc takových návštěvníků a čtenářů.

    OdpovědětVymazat
  18. Velikou gratulaci posílám a přeji minimálně další čtyři!

    OdpovědětVymazat
  19. [2]: Díky, omalovánky mě vždycky bavily

    OdpovědětVymazat
  20. [4]: Já to oslavila prací Verneovky jsem jako náctiletá milovala

    OdpovědětVymazat
  21. [5]: Děkuji moc Je to oboustranné, taky jsem ráda, že jsme se poznaly i naživo

    OdpovědětVymazat
  22. [6]: Děkuji Čtenářák za pár hodin, tak to smekám     

    OdpovědětVymazat
  23. [8]: Nevím, jestli to bylo pílí, ale jsem v něm

    OdpovědětVymazat
  24. [7]: Děkuji moc milá doktorečko   

    OdpovědětVymazat
  25. [9]: Jsem zdrojem inspirace? To je bezva Těší mě dělat radost

    OdpovědětVymazat
  26. [11]: Děkuji za milý komentář Ani můj čtenářák se bohužel nedochoval   

    OdpovědětVymazat
  27. [10]: Milá Ježurko, ty jsi byla a stále jsi mým zdrojem inspirace. Právě tvůj blog mi ukázal, kudy vede cestička

    OdpovědětVymazat
  28. [12]: Děkuji Taky k tobě chodím nabít se energií a dobrou náladou     

    OdpovědětVymazat
  29. [13]: Děkuji Máma vždycky říkala, že jsem bordelářka , proto jsem ten svůj poklad někde založila a ztratila       

    OdpovědětVymazat
  30. [15]: Děkuji ti za milosrdnou lež         

    OdpovědětVymazat
  31. [14]: Děkuji, taky mi to Jani přijde jako chvilka Je bezva, že se známe a potkáváme naživo

    OdpovědětVymazat
  32. [16]: Děkuji Hani F.L. Věka jsem taky přečetla, tedy první 3 knihy. Ale horší to bylo s V zámku a podzámčí a Chýží pod horami, to bylo na moji puberťáckou hlavu těžké čtení. Nikdy jsem tyhle knihy nedočetla. Stejně jako třeba Annu Kareninu.

    OdpovědětVymazat
  33. Milá Amazonko,
    co ti psát, známe se od začátku, táhneme káru blogovým světem, který se mění, lidé přicházejí, lidé odcházejí a přesto je tento svět nesmírně inspirativní. Jsi jeho součástí a díky, že zůstáváš, že jsi a nestydíš se vyjít s kůží na trh. Je nás skutečně málo, co ukázali i svou skutečnou tvář, patříš mezi ně, jsi konkrétní a o to víc vzácná.
    Renčo, tak nejméně další 4

    OdpovědětVymazat
  34. [37]: Děkuji Simi Tady, na rozdíl od reality, mi otevřenost nekomplikuje život

    OdpovědětVymazat
  35. Renatko, já tvoje "výlevy" jak říkáš ráda čtu, ale nestíhám komentovat
    Přeji ti, aby tě blog stále bavil a gratuluji!!!

    OdpovědětVymazat
  36. Tak to budeme čoskoro rovesníčky aj ja som rada, že mi blog našiel osôbky, ktoré som si veľmi obľúbila a patríš k nim rozhodne aj ty! Nie vždy mám čas sem zájsť, čo ma mrzí, ale rada čítam tvoje článočky. Máš skvelú dušičku, srdiečko a tak i toto miesto je takým čarovným miestečkom... želám tvojmu blogovému fešákovi všetko len to najlepšie k štvrtým narodeninkám a len píš ďalej. ♥

    OdpovědětVymazat

Děkuji vám za milou návštěvu ❤