Byl to jenom sen.

Brunetka menší postavy seděla v autobuse spokojená, že všechno vyřídila tak jak si naplánovala. Doma bude už za slabou půlhodinku. V pohodě stihne i to kafíčko s kamarádkou. Nasadila si sluchátka aby se při poslechu oblíbené hudby uvolnila. Zavřela oči, opřela si hlavu a podupovala nohou do rytmu libých tónů romantického kvinteta Kabát.

V kavárně na náměstí bylo rušno. Ještě že si zamluvily stůl. Přišla o pár minut dřív. Její kamarádka vešla do dveří právě když poprosila obsluhu o strpení. Se svou o 17 let mladší kolegyní si zpočátku moc nepadla do oka. Delší dobu se obě oťukávaly, aby se z nich postupem času staly kamarádky. Mladší žena poněkud prostorově výraznějších tvarů si s povzdechem přisedla. Nepokoušela se o omluvu za pozdní příchod, rovnou se brunetky zeptala, jak dopadla. Když zjistila, že dost dobře, spokojeně se usmála a pustila se do výběru kávy a zákusku. Obsluha byla rychlá a tak si za malou chvilku pochutnávaly na dobrotách. Zabrané do hovoru se obě lekly muže, který je z ničeho nic oslovil. Vlastně spíš mluvil ke starší ženě. Ona ho nejdřív ignorovala, jenže muž se nedal odradit. Chtěl si přisednout. Když blondýna viděla, jak kamarádka zbledla a znejistěla, velmi rázně řekla neznámému, aby ji nechal na pokoji a odešel. To ho popudilo. Vzal židli od vedlejšího stolu a neomaleně si přisedl. Brunetka dál seděla jako zařezaná. Vůbec nemluvila. Hnědé oči plné strachu nevěřícně hleděly na drzého bratrance. Neviděla ho víc než 15 let. Tehdy se dověděla, že okradl vlastního bratra a jeho ženu. Když byla na začátku puberty, zneužil ji a přiměl, aby si myslela, že to ona sama chtěla. Aniž si to uvědomila, nahlas ho obvinila: "Byla jsem ještě děcko! Jak jsi mohl? ." Blondýna se nahnula nad stůl. Chtela tomu rozumět. Kdo je ten muž? Co se mezi nimi stalo? Brunetka se najednou své kamarádce omluvila. Vstala, šla zaplatit a odešla z kavárny. Muž ji ve dveřích chytil za ruku. Ona se mu vysmekla a rozběhla se doprostřed náměstí plného lidí. Zavolal na ni. Otočila se za hlasem. Nevšilma si rychle jedoucího cyklisty. Svět se s ní zatočil. Zatmělo se jí před očima. Upadla na dlažbu. Slyšela své jméno. Chtěla se podívat, kdo a proč na ni volá a taky chtěla zjistit, proč ji tak strašně bolí hlava. Někdo ji držel za ruku. Blondýnka. Tichým hlasem opakovala:"To bude dobrý. "