Tak to nevyšlo. Vyplnilo se to, co se stát nemělo....
Byla jsem na pravidelné gynekologické prohlídce. Paní doktorka mi napsala žádanku na mamograf. Po něm, jako obvykle, následoval ultrazvuk, protože mám nepřehlednou tkáň. Když doktorka asi potřetí přejížděla stejnou část prsu, zneklidněla jsem. Našla tam maličký útvar, nešel vyhmátnout, 12x10mm. Nedalo jí moc práce přesvědčit mě k okamžité biopsii. Týden a den jsem čekala na výsledek rozboru odebraného vzorku. Týden a den jsem samu sebe snažila přesvědčit, že to bude nezhoubné. Ale červíček pochybností se sem tam ozval. A co kdyby to bylo zhoubné? Svěřila jsem se třem lidem, kamarádkám Zdeně a Janě a synovcově ženě Zdeně. To bude dobrý, uvidíš, chlácholily mě.
Slavili jsme synovy 25.narozeniny. Nic jsem mu neřekla, ani tomu druhému. Proč je plašit třeba úplně zbytečně...
Cestou z domu do ordinace mi hlavou proletěla vzpomínka na to, s jakým divným pocitem jsem jela k tátovi, když mi volali, že neodemyká... Paní doktorka si mě pozvala dovnitř a spustila...vy už to asi tušíte, nemám pro vás dobrou zprávu...
Byl to šok. Rána jako z děla. Volala jsem manželovi do práce. Cestou domů jsem ještě stihla zavolat smutný výsledek gynekoložce. Nebyla tam moje doktorka a sestřička si mě objednala. Pak následoval hovor do práce, abych si udělala na tu návštěvu volno. Udělali mi ho, ale musela jsem to nějak oznámit staniční, která byla na semináři. Všechny ty telefonáty byly katastrofa. Pokaždé jsem se rozbrečela. Doma jsem pak kamarádkám Janě a Zdeně poslala stejnou sms...a je to v prdeli... a bláhově si myslela, že tím to mám pro dnešek odbyto. Obě postupně zavolaly. Jejich hovory začaly dost podobně... ty vole...
O víkendu jsme to jeli říct švagrové. Synovcova žena, švagrové snacha, Zdena, se jenom zeptala... ne? A moje smutná odpověď... jo! úplně stačila...
Jedna reakce kolegyně v práci stála za to. Řekla jsem jimto, protože se musely změnit služby v prosinci. Prý... taky jste sestři nemusela onemocnět...Dost rázně jsem jí odsekla.... já si to nevybrala...
Léčím se komplet ve FN Olomouc. Čekání na dovyšetření byla nekonečná. Jednou se dokonce jaksi zapomnělo dohlásit výsledek magnetické rezonance na mamární komisi a já čekala týden navíc zbytečně. Pak mi zavolali, že ve středu si mám jít na chirurgii pro termín operace. Protože už jsem toho měla plné kecky, rozhodla jsem se pro neschopenku. Ve středu mi chirurg řekl, že dostanu protekční termín 15.1.2018. To je víc než 2 měsíce od zjištění, že mám rakovinu prsu. Zanesla jsem neschopenku do práce. Taky se podivili nad dlouhým termínem. Odpoledne jsem měla další telefonát. Pokud mi to nebude dělat problém, tak zítra, ve čtvrtek příjem a v pátek operace. Předoperační vyšetření si prý udělají sami.
Dnes je sobota večer. Jsem po operaci. Jak trefně řekla jedna z dobrých duší držící mě nad vodou, polovina léčby je za mnou. Zítra mě asi propustí domů. Při kontrole se dovím výsledky histologie a podle nich bude buďto jen radioterapie, v tom lepším případě, anebo další operace a chemoterapie. Ale ať jedno nebo druhé, nevzdám se bez boje. Bylo to bolestivé při přípravě k operaci, bude to bolestivé i během další léčby. Špatně snáším bolest. Ale pokud se to bez ní neobejde, jsem připravená ji nějak zvládnout. Nejsem na ten boj s rakovinou sama. Mám vedle sebe človíčka, který mi nesmírně pomáhá, kamarádku Zdenču. Je to holka do nepohody. Dokonce i můj muž ji bere a to už je co říct, protože ona je jen o pár let starší, než náš syn. Když mi bylo hodně ouvej, svěřila jsem se i některým z vás, Libušce, Simči a Dorce. Moc mi to pomohlo. A stále pomáhá. Hlavně když mě popadne sebelítost. Pro mě je moc fajn mít někoho s kým si můžu poplakat, někoho s kým můžu probrat konkrétní věci ohledně léčení a někoho s kým budu mít alespoň na chvíli hlavu plnou optimismu.
Zvonek na sestřičku má i hodiny.
Praktické upozornění na hladovku
Zelenou mám moc ráda.
Pohled z okna mého pokoje.
Noční Olomouc moc úchvatná...
Moje kanylka...
Už od 13.hodin ji nemám... juchů
Dáreček od syna a jeho slečny.
Je to jejich výroba.
Zítra asi budu propuštěna domů,
nejspíš dnes usnu u mého oblíbeného
Harryho Pottera...
Tak dobrou noc
Tak to rozhodně není veselý článek, škoda, že se to "kdyby" vyplnilo.
OdpovědětVymazatDrž se, holka, statečně.
Jak vidím, držíš si pěst s kanylou, to prý pomáhá víc než nějaká přání štěstí. Věděla jsi to? Podle snímků vidím, že tě nemoc přímo nezdrtila, ale přeju ti i já co nejvíc štěstí; zdraví co jen to půjde. Zdraví si musíš vybojovat. Ty už aspoň o nebezpečí víš a můžeš zasahovat, což my kdoví jak která na tom jsme. Přeji ti co nejvíc hodných lidí kolem tebe a co nejlepší výsledek. Vánoce snad tvoje snažení podpoří.
OdpovědětVymazatJé, Sedmikrásko, květinko naše, to je skvělý! A na Vánoce doma Tak se dneska hezky vyspinkej - a zítra tradá domů!Přeju ti voňavý sny.
OdpovědětVymazat[2]: Nevzdám se bez boje!
OdpovědětVymazat[1]: To s tou pěstí jsem netušila Byla jsem tak šťastná, že je operace za mnou, zkrátka mi otrnulo
OdpovědětVymazat[3]: Jo milá doktorečko, to je fajn, že na vánoce budu doma. Sice není napečeno, ale co, obchody mají spoustu cukroví...A dárky co jsem nestihla nahradí obálky...Jsou důležitější věci než cukroví a dárky. Být spolu, radovat se spolu, plakat spolu, to je důležité. Zní to jako klišé? Tak ať. Pro mě to klišé rozhodně není.
OdpovědětVymazatDodívám se na Harryho a pak dobrou noc
[6]: Jako klišé to možná může znít pro někoho, kdo nic podobného nezažil. Jsem moc ráda za tvoje pozitivní nastavení.
OdpovědětVymazat[7]: Víš, když jsem dnes nasávala tu pohodu během návštěv, jak synova přítelkyně srovnávala jeho posed na židli a mého muže, jak se vesele špičkovali na téma mikrovlnka (ona ji nepoužívá a můj nový postoj schvaluje), tak mi bylo moc hezky
OdpovědětVymazat[8]: Víš, zasloužíš si můj plný obdiv. A za co všechno, to ti napíšu do mailu - ale asi až zítra protože dnes už napůl spím.
OdpovědětVymazat[9]: Hezké sny
OdpovědětVymazatMě taky hned napadlo: ty vole, do prdele, život je hrozná....a to tu nemůžu ani psát
OdpovědětVymazatto je tak nespravedlivé
a taky jsem se rozbrečelajsi tak statečná, moc Ti držím palce!
Renatko, nečekala jsem takový vývoj. Jsem zaskočená a nevím co napsat a jak Tě utěšit. Snad jen to, že jsi silná a zaujala jsi k té hydře ten nejlepší možný postoj. Zjevně se na to přišlo včas a tak stoupají i šance, že ten boj vyhraješ. Věřím tomu a držím Ti palce. Kdybych Ti mohla být něčím prospěšná, jsem tady.
OdpovědětVymazatHodně sil ať tu mrchu porazíš!
OdpovědětVymazat[11]: Nic jiného než být nebo si hrát na statečnou mi ani nezbývá. Sem tam si pobrečím. Bez toho to nejde. Pak se zvednu a jdu dál.
OdpovědětVymazatČau bojovníku !
OdpovědětVymazatOd začátku vím, že to dáš, takže doufám, že jsi včera chytila vězně z Azcabanu, já jsem u něj zase usnula a všichni si dáme to kouzlo s patronem, abychom tu kurvu přetlačili.
Myslím na tebe a kdykoliv jsem tu pro tebe. Kdykoliv.
[13]: Děkuji
OdpovědětVymazat[12]: Děkuji moc Jity. Až bude sraz, ráda pojedu. Je na něm tolik pozitivní energie, nádherně to nabíjí baterky
OdpovědětVymazatŠance jsou dobré, to je pravda, nevím, jestli jsem silná, ale mám strašnou chuť žít, dočkat se vnoučat, zestárnout s mým chlapem...to je motor jak blázen...
[15]: Simi, kdybys teď videla ten můj připotroublý slaďoučký úsměv ala měsíček na hnoji, asi by ses dorvala smíchy.
OdpovědětVymazatVidím tebe a další lidičky, co jim na mě záleží, jak zvedáte proti rakovině hůlku a sborově zaklínáte expecto patronum. To je úžasný pocit Simi, děkuji
Držím moc palce a přeji, ať tu potvoru přepereš!
OdpovědětVymazat[19]: Bojuju a jen tak se nedám
OdpovědětVymazatDržím moc palce. Je to samozřejmě náraz, který převrátí uvažování i normální běh života, ale to pozitivní na tom je, že asi nebylo moc šancí to zachytit výrazně dřív a i další kroky šly ráz na ráz. Druhou pozitivní věcí je tvé odhodlání a motivace. Že člověka chytnou různé úvahy o spravedlnosti a návaly sebelítosti, to je jasné a přirozené, ale odhodlání je postupně upozadí a nakonec i překoná.
OdpovědětVymazatPřeji hodně sil a uzdravení!!! ♥♥
OdpovědětVymazatRenatko i já držím všechny palce a díky rychlé operaci bude dobře, jseš bojovnice, tak nic jiného než výhra nepřipadá v úvahu. Moc na Tebe myslím a na cukroví se, vždyť víš...
OdpovědětVymazat[21]: Děkuji ti Čerfíčku za milá slova, je to balzám
OdpovědětVymazat[22]: Děkuji moc
OdpovědětVymazat[23]: Jsem doma. Je to bezva pocit. To cukroví mě trochu štve, ale zdraví je přednější. Levou ruku vůbec nemám zatěžovat, takže letos tolik nepřiberem, juchů
OdpovědětVymazatChudobko, ty umíš člověka zaskočit ;) Přeju zdar a sílu a ať se tě drží dobří a v bílých pláštích šikovní lidé ;) Držím všechna kopyta!
OdpovědětVymazat[27]: Děkuji za milé přání.
OdpovědětVymazat[16]: Po novém roce, až se na to budeš cítit, sejdeme se v cukrárně s děvčaty z PV a okolí. Všechny budeme potřebovat dobít baterky.
OdpovědětVymazatRenatko, máš rušný život, zvláště v posledním roce. Ale jak Tě znám, Ty to dáš a všechno bude v pořádku. Drž se, píšeš, že půlku máš za sebou. Jedině víra a pevná vůle Ti může pomoci. Tak buď taková, jaká jsi a vánoce si užij v poklidu. Přeju hodně zdravíčka, šetři se, měj kolem sebe milé lidičky, což kolem vánoc se Ti jistě splní.
OdpovědětVymazatTo je mi moc líto přeji Ti, at se vyléčíš
OdpovědětVymazat[29]: To je bezva, dobijem se navzájem , teda dobijem si baterky navzájem
OdpovědětVymazat[31]: Děkuju ti
OdpovědětVymazat[30]: Moc děkuji za milé povzbuzení Učím se šetřit se, vcelku mi to jde
OdpovědětVymazatKrásné Vánoce i tobě
Hodně, hodně síly. Je dobře, že o tom dokážeš mluvit. Všechno bude dobré, uvidíš!
OdpovědětVymazat[26]: Mám radost, že Tě dobrá nálada neopouští, svoje ruce nezatěžuj vůbec, používej ty manželovy
OdpovědětVymazat[35]: Moc si to přeju
OdpovědětVymazat[36]: Však ty jeho jsou vlastně taky moje, ne?
OdpovědětVymazatMilá Chudoběnko, sviním a hajzlům se musíme postavit, jinak nás semelou.
OdpovědětVymazatA téhle mrše neustupuj. Ona si to nezaslouží.
A jak vidím, Ty stejně neustupuješ, rveš se a to je moc dobře
Koukej se jí vysmát. Pokud možno doslova, až Tě bude píchat v boku, to zabírá
Ty sama jsi květinka skromná, ale s velikou silou, jako všechny sedmikrásky, tak na to pamatuj
Držím palce
[39]: Milá Baruško, moc děkuji za hezká slova. Teď po operaci je mi líp. Nejsem až tak silná, jak to asi vypadá. Ale mám sakra dobré důvody tu mrchu srazit na kolena. Je jí okolo mě nějak hodně. Ale u mě se jí rozhodně nebude dařit ani trochu dobře!!!
OdpovědětVymazatMilá Chudobko, moc, moc, přeji, ať je vše co nejdříve v pořádku. Jste bojovnice a máte podporu v rodině, držím pěsti.
OdpovědětVymazatRenatko, jsi moc statečná ženská! Přeji hodně sil do dalšího boje! :)
OdpovědětVymazatRenatko, vůbec nevím, co v takové situaci říct. Přeju ti hodně síly, jak jsem pochopila, budeš ji ještě potřebovat. Snad ti nebude vadit, když se za tebe pomodlím.
OdpovědětVymazat[41]: Děkuji moc Pavli
OdpovědětVymazat[42]: Díky mic i tobě Niké
OdpovědětVymazat[43]: Milá Jitko, vážím si toho, že se za mě pomodlíš. Je to od tebe moc hezké. Doufám, že ti budu moct poděkovat i na nějakém tom našem menším setkání ŽK
OdpovědětVymazatRenatko, moc ráda k tobě nakukuju, i když jen občas. Teď jsem dočetla, co tě potkalo. Je mi z toho článku hodně smutno, ale zároveň cítím, že to všechno zvládneš a překonáš, ty jsi statečná a silná ženská! Držím pěsti ze všech sil,moc na tebe myslím a hlavně věřím!
OdpovědětVymazat[47]: Děkuji moc za hezká a povzbuzující slova
OdpovědětVymazatVůbec jsem tomu nevěřila, myslela jsem napřed, že je to nějaká ukázka z vaší knihy, jak jste psala, že byste chtěla začít psát, jsem s vámi, a přeju hodně moc zdravíčka !
OdpovědětVymazat[26]: Tohle optimistické plkání se tak dobře čte! Dobrá nálada i hory přenáší a to by bylo, aby zase nebylo normálně dobře! Přeju ti, abys mohla co nejvíc spát, to taky hodně pomáhá. Ať teď nasadí síly rodina, aby neměli čas na nějaké zlé myšlenky. Drž se a užij si "volna" co nejvíc to půjde
OdpovědětVymazat[49]: Jo, tomuhle se říká tvrdá realita, aneb život je pes...
OdpovědětVymazat[50]: Máš pravdu, dobrá nálada je jako sůl a ta je přece nad zlato
OdpovědětVymazatReny, bude dobře. Budeš zase brzy žít beze strachu a budeš jen vzpomínat na to, co tě tak vystrašilo. Stále na tebe myslím a snažím se ti alespoň na dálku dodat nějakou energii a podpořit. Tebe to nezlomí!!!!
OdpovědětVymazat[53]: Snažím se hodně myslet pozitivně. Někdy je to fuška. Třeba včera, když jsem poprve viděla obě operační rány, bylo slzavé údolí. Pak jsem začala v hlavě řešit, jestli si okolí rány v podpaží dál holit a v tom jsem si vzpomněla, že jsem doktorovi vlastně nabidla, aby si klidně vzal celé prso i s mým podpisem...a to by teprve byla jizva... Tady ty dvě jizvy jsou vlastně docela malé. Takže můžu být úplně klidně spokojená....a bylo po slzičkách.
OdpovědětVymazatChudobko moje milá, už jsem ti to psala, ale ještě jednou to vůbec neuškodí - jsem s tebou a kdyby cokoliv, kdykoliv, víš, jak si mě najít! ♥
OdpovědětVymazatVe FNOL jsou machři. Neboj, jsi v dobrých rukou, bude dobře. ♥
OdpovědětVymazat[55]: Jani, děkuju ti
OdpovědětVymazat[56]: Věřím jim
OdpovědětVymazatPřeju brzký uzdravení . Moje máma měla před léty stejnou diagnozu a uzdravila se. Já mám dětskou mozkovou obrnu a nikdy nebudu chodit . Táta mojí švagrový měl ALS . Někdy si říkam,že je to na jednu rodinu až až samý takový těžký diagnozy, ale musí se bojovat.
OdpovědětVymazatS Olomouckou nemocnicí mám jen pozitivní zkušenosti, tam jsou fakt skvělí... Takže se přidávám se ke všem přede mnou a taky držím pěsti! :)
OdpovědětVymazatMoc moc vím o čem mluvíš, s tou mrchou teď bojují dvě moje kamarádky. Obě s vervou,střídají se v pláči, smíchu a odhodláním se nedat. Nemoc přijmi, ale nepodlehni a buď silná. Ono se to lehce kecá, ale kdo je silnější než máma?? máma vydrží všechno a ty taky...
OdpovědětVymazatPřeji hlavně zdraví další slova jsou zbytečná.
OdpovědětVymazat[59]: Kdyby to člověk hned vzdával, za co by ten život potom stál?
OdpovědětVymazat[60]: Děkuji moc
OdpovědětVymazat[61]: Je to tak jak říkáš. Mluvím o tom. Nálady se střídají, ale odhodlání zvítězit zůstává
OdpovědětVymazat[62]: Děkuji moc
OdpovědětVymazatDržím moc palce v uzdravování. Jakékoli onemocnění související s "ženskými částmi" (prsa, vaječníky apod.) upozorňuje na problém v téhle oblasti. My ženy totiž někdy příliš dáváme a na sebe už tolik nemyslíme. Využij nemoc k tomu, zaměřit se na sebe, zahrnout se láskou, péčí a pozorností, něžně hýčkej svoji ženskost a uvidíš, že uzdravování půjde lépe. Přeji, aby to trvalo co nejkratší dobu a bolelo to jenom malilinko:) Držím pěsti!
OdpovědětVymazat[54]:Kašli na jizvy! Někdo si dělá piercing, někdo tetování a ty budeš zkrátka jiná. Manžel to má od spodu až nad pupek a já též a po sedmi letech už to ani není vidět.
OdpovědětVymazatDržim ti palce já vim že budeš silná a vše pújde myslím na tebe Eva
OdpovědětVymazat[67]: Děkuji moc milá Lúmennko. Směřovat pozornost na sebe mi po pravdě moc nejde. Ale snažím se. Být opečovávaná je chvilkama docela příjemné
OdpovědětVymazat[68]: Jizvy mi nevadí, dokud mu nedělají problémy. Špatně se hojím. A to není moc příjemné. Teď mi přijde k duhu moje dlouholetá praxe v operačním oboru. Snažím se být na lednovou kontrolu v cajku
OdpovědětVymazat[69]: Děkuji Evi
OdpovědětVymazatReni, myslím na tebe a držím ti palce. Ty jako zdravotník teď po zákroku aspoň víš, jak o sebe správně pečovat, to je plus. Přeji ti hlavně hodně psychických sil a hodně štěstí, aby všechno směřovalo k lepšímu.
OdpovědětVymazat[73]: To je právě to nefajn, trápím se tam, kde bych to jindy brala s nadhledem....
OdpovědětVymazatMilá Renátko! Doufám, že dáš vědět, jak léčba pokračuje, protože věř či nevěř, ale myslela jsem na tebe i na svátky a držela a stále držím pěsti. Ty to musíš dát!
OdpovědětVymazat[75]: Děkuju moc Ježurko, nebudu lhát, zrovna dnes mám splín. Až do 8.1. to bude jen a pouze o čekání na výsledky. Pak začne léčba....
OdpovědětVymazatdržím ti palce <3
OdpovědětVymazat[77]: Děkuji
OdpovědětVymazatVyhrkly mi slzy do očí, ani to nemůžu dočíst ...
OdpovědětVymazat