Děti ze zkumavky

 Dnes jsem vylovila článek s názvem Nové využití genetiky: dítě ze zkumavky léčí nemocnou sestru. Vyšel 21.10. 2000 v Lidových novinách. Je to příběh rodičů, kteří   uměle počnou dítě „ze zkumavky“ (metodou IVF). Zcela záměrně,  protože by mohlo pomoci uzdravit jejich starší, těžce nemocnou dceru. 

Zachráncem se stal Adam Nash. Svým  narozením a darováním pupečníkové krve úspěšně vyléčil svou  starší sestru Molly z Fanconiho anémie.                                  Pro představu co tato nemoc znamená:  vrozené onemocnění, které způsobuje selhání kostní dřeně. Tě nedokáže produkovat dostatek krvinek a většina dětí bez léčby umírá v raném věku. Jedinou nadějí na vyléčení byla transplantace kmenových buněk od stoprocentně geneticky shodného dárce (tzv. HLA shoda). 

 Manželé Jack a Lisa Nashovi měli dceru Molly, která se narodila s tímto vzácným smrtelným genetickým onemocněním. Rodiče zoufale toužili po dalším dítěti, ale oba byli zdravými přenašeči tohoto genu. To znamenalo, že jakékoli další přirozeně počaté dítě mělo 25% šanci, že bude stejně vážně nemocné.
V roce 1994 jim lékař John Wagner z  Minnesotské univerzity  navrhl revoluční, do té doby neaplikovaný postup: spojit umělé oplodnění (IVF) s preimplantační genetickou diagnostikou (PGD). Cílem bylo vybrat embryo, nebude mít Fanconiho anémii, bude dokonalou  tkáňou shodou pro nemocnou Molly.                         
Velmi náročný proces vyžadoval  čtyři cykly umělého oplodnění. Lékaři vytvořili 15 embryí, nechali je vyrůst do stadia 8 buněk a z každého odebrali jednu buňku na genetické testy. Testy ukázaly, že kritéria zdraví a zároveň shody splňovala pouze dvě embrya. To nejsilnější z nich bylo implantováno matce Lise. 
Dne 29. srpna 2000 se v Coloradu narodil zdravý chlapec Adam Nash.

Adam nemusel podstoupit žádný bolestivý zákrok. Okamžitě po jeho porodu lékaři odebrali krev z pupečníku a placenty, která je extrémně bohatá na kmenové buňky. Pro novorozence je tento odběr zcela bezbolestný a bezpečný. O několik týdnů později, v říjnu 2000, prošla tehdy šestiletá Molly chemoterapií, která zničila její nefunkční kostní dřeň. Následně jí byly formou  transfuze vpraveny Adamovy kmenové buňky. Ty úspěšně doputovaly do jejích kostí a začaly produkovat zdravou krev.

Obě děti  se dožili dospělosti. Ale rodina musela čelit kritice, že Adama vytvořili a použili jako nástroj k léčbě. 

Dnes se tomuto fenoménu říká savior sibling. Na motivy příběhu Adama a Molly vznikl film Je to i můj život.

Tehdy to byla bomba, dnes je to pouhá výjimka. Co říkáte na etiku tohoto problému vy?