Tohle není obyčejný příběh s nějakou zápletkou. Je to spíš něco na způsob deníku. Autorka Ludmila Vítovcová vypráví své zážitky z cesty po Africe. Přijala manželovu nabídku a vydala se s ním na safari do Keni - savanou i pobřežím Indického oceánu. V úvodu s nadhledem popisuje přísnou hierarchii Africké domácnosti, kterou se v soukromí snažila přizpůsobit k českému modelu, ale které se na veřejnosti musela podřídit. Během jejich safari byla doslova očarovaná krásou divoké přírody, na jejímž okraji se pohybovali. Barvitě popisuje africkou zvířenu i květenu.
Ne že by se mi knížka nelíbila. Četla se docela dobře. Ale...trochu mě zklamala. Čekala jsem dobrodružství a ono je to spíš poklidně vyprávění. Už na začátku mě odrazovaly úvodníky ke kapitolám. Na začátku každé z 9 kapitol autorka popisuje o čem vyprávění pojednává. Po jejich souhrnném přečtení v podstatě víte o čem budete číst. Chyběly mi tam fotky. Nebo alespoň víc ilustrací, je jich tam hodně málo.
I přes tohle všechno se mi kniha vcelku líbila.
Já myslím, že kniha je zajímavá, jen je prostě jiná. Ženský pohled na věc bude přínosem, ženské oko si všímá i jiných věcí než muž. Africká domácnost bude jistě zajímavá, ale neměnila bych. K tomu dobrodružství spíš asi tíhnou muži, ženy jsou většinou klidnější. I tak se domnívám, že kniha není "pro každého", spíš pro toho, kdo má rád zeměpis a tíhne k cestovatelství.
OdpovědětVymazatČtu trošku jinou literaturu, ale díky, že ses podělila.
OdpovědětVymazat[2]: Rádo se stalo
OdpovědětVymazat[1]: Ano, jen je prostě jiná a ten ženský pohled na věc jsi vystihla přesně
OdpovědětVymazatDocela mě to zaujalo...díky za tip. Já mám nachystanou "Táta mezi žirafami"...
OdpovědětVymazat