Mlýnská dolina

Dnes bych vám ráda ukázala nějaké fotky z Mlýnské doliny rožnovského skanzenu. Začnu pohřebním vozem. Podle bohatství zemřelého vůz táhlo několikero párů koní. Muselo to být opravdu krásné. Jen škoda, že dotyčná vezoucí se mrtvolka uvnitř prosklenné parády nic z této podívané neměla. Byla to pouhá ukázka moci a majetnosti pozůstalých.

S takovou parádou se ujíždí přímo do nebe.

Kovářská dílna s hamrem nám byla předvedena přímo mistrem ve svém oboru. Hned u vrat mi do očí padla decimálka. Co já si na ní nahrála a co jsem se nadostávala, když po mě tetina musela uklízet rozházené "kvichty". Nebavilo mě totiž zasouvat závaží zpět do minituhličky. Hamr se v Mlýnské dolině spouští jen minimálně - pouze když je dostatek vody. Má totiž velkou spotřebu. Mlýnské kolo (na fotce nad hamrem) roztočí obrovská kola s kovovými zarážkami (nad Chudobka1970) a síla se pákou přenese na obří kladiva, která pomáhala kovářům v jejich fyzicky velmi náročném řemeslu. Vedle tohoto obrovského stroje si člověk uvědomí, jak moc dobře mu v dnešní době je a jak těžce si vydělávali na živobytí v minulosti.

A tak si tady žili...Chudina měla velmi jednoduchá obydlí. Obvykle se v jediné místnosti pracovalo i spalo. Tkalcovské stavy jsme viděli ve více chalupách a pokaždé byly trochu jiné.

Okolí jednoho z mlýnů stylově hlídal vodník. Veliká kamenná kola opřená o chalupu sloužila jako drtičky obilí, malá jako brusky. Jednu takovou maličkou brusičku nožů znám opět od tetiny. Kámen byl připevněn na klice, kterou se při broušení nožů točilo. Pod kamenem byl malý žlábek naplněný vodou tak, aby se při každém jeho otočení namočil. Vlhčený kámen měl nádherně ohlazené plošky. Vždy, když mě tetina nechala točit, cítila jsem se strašně důležitě :-)

V tomhle mlýně se mlela mouka. Hrozně hlasitě to klapalo, když mlynář pustil vodu na mlýnské kolo. Vlastně to byl přímo rachot. Za chvíli se do džberu (nad Chudobka1970) začala sypat mouka. Hezky pomaličku a nebyla to žádná kvanta. Na vedlejší fotce je vidět taková bednička s otvůrky a provázky. Pro návštěvníky skanzenu je zavěšena pod oknem, ale v dřívějších dobách ležela na zemi. Jde totiž o pasti na myši. Těmi se to v mlýnici prý jen hemžilo.

A tady je mlýn zezadu nebo zepředu? Přeberte si to jak chcete. Prostě na fotce vedle starobylého "patníku" jsou dvě mlýnská kola. Na spodních fotkách jsem se pokusila zachytil vodu padající nejdřív na menší horní a vedle i dolní kolo. Zcela neplánovaně jsem zapla i kameru, tak se můžete podívat na dvě krátká, poněkud neumělá videa:

Voda padá nejdřív na spodní kolo a posléze je nakratičký okamžik vpuštěna i na horní kolo.

A tohle je to, co ta voda pohání. Pila.

Snad se vám tahle krátká procházka po některých mlýnech alespoň trochu líbila.