Tak jsem si opět půjčila knihu z kategorie Nejlepší světové čtení. Proč? Kvůli poslednímu titulu Hanin sen, ale o tom až někdy příště. Nemám ve zvyku přeskakovat, takže jsem začala číst od prvního titulu Konečné zúčtování.
V New Yorku byl omylem zastřelen starý muž. Právník Tom má nabídnout rodině odškodnění výměnou za mlčení. Dcera domnělého atentátníka Mertona Rebeka však nesouhlasí. Spolu s Tomovou pomocí rozplétá příběh svého otce. Příběh plný smutku a zbytečného umírání. Příběh židovského chlapce, kterému se podařilo přežít nacistické útrapy. Příběh chlapce, který dospěl v muže, jenž nikdy nezapomněl...
.JPG){kind=link}
Dlouho mi trvalo, než jsem tenhle příběh dokázala vstřebat.
Zprvu nic moc čtení mě po několika stránkách připoutalo k židli a nutilo stále obracet list za listem.
Občas jsem se bála, co právě ten další list přinese,
o jakém utrpení budu číst.
Jsem strašně ráda, že válku a nacistická zvěrstva znám pouze z knih a filmů.
Byla to hodně těžká doba...
Tak v tom máš plnou pravdu, o válce a těch zvěrstvech. A to je kniha, kdybys navštívila Osvětim a Birkenau (Březinka) - já tedy opakovaně, odhadem snad 12x, je to možné - pak bys to měla před sebou a kráčela uličkami a těmi baráky, kde se odvíjely asi jen ty nejhorší osudy. Bohužel, celé lidské dějiny obsahují nesčetné války a konflikty, v podstatě od pravěku po dnešek.
OdpovědětVymazatJá raději na války moc nemyslím, protože jak to vypadá, máme je za humny. Stačí Ukrajina a ta migrační vlna... ta taky nevěstí nic dobrého. Přenesou tu válku sem.
OdpovědětVymazat[1]: Hani, já bych to nedala. Když mi syn ukazoval fotky z Osvětimi, plakala jsem. Až příliš dobře si pamatuji, jak na mě působily naše Lidice a to jsem byla ještě dítě.
OdpovědětVymazat[2]: Jen doufám, že na tvá slova nedojde...
OdpovědětVymazatnemám rada knihy a filmy s touto tématikou. Asi aj z toho dôvodu, že ma bolí to utrpenie ktoré vidím a bolí ma to spolu s nimi. Nemôžem také čítať a ak aj "nechtiac" na takú knihu natrafím, naozaj si ju neprečítam a radšej ju odložím.
OdpovědětVymazat[5]: Tak tohle ti tak trochu závidím. Já když už se začtu, alespoň malinko, zvědavost jak to dopadlo téměř vždy zvítězí...
OdpovědětVymazat