Když se daří, takse daří. Myslím to tím špatným způsobem. Chtěla jsem pro syna poskládat z papíru 3D origami tank. Několikrát přehrané video slibovalo nepříliš náročné skládání
Podle návodu jsem tedy nejdřív poskládala spousty obdélníčků do malých trojúhelníčků.
Dlouhá a nezáživná prácička...
Složit pás už bylo daleko zábavnější.
Šlo to hezky od ruky.
Jenže v momentě, kdy jsem ho tvarovala, bylo po zábavě.
Vůbec to nešlo, vždycky se někde rozpojil.
Při asi padesátém nebo możná stém pokusu
se mi slzy draly do očí...
Nakonec se podařilo a já začala skládat kola.
Co na videu krásně drželo
se ve skutečnosti totálně rozpadalo.
Moje trpělivost dosahovala svých mezí.
Dostat v potu tváře poskládaná kola dovnitř pásu?
Nemožné!
Beznaděj, že se mi to nepodaří ani po milionté
a zase rozpojím nespojitelný pás,
přešla ve zlost
Když mi po jednom z nepodařených pokusů pásni koly spadl na zem,
byla jsem nepříčetná.
Vzala jsem igelitku a všechno sesypala dohromady...
Dnes jsem to všechno vysypala na postel. Musela jsem se začít smát. Tyhle kousíčky papíru mě svou neposlušností dokázaly hezky vytočit. Jsou lepší než remcající mužíček. Takže suma sumárum, tank v nejbližší budoucnosti nebude. Bude žába, zelená, háčkovaná hračka. Bude to recese pro synovce k jeho narozeninám. Až ji dodělám, možná se ke kupě trojúhelníčků vrátím a pokusím se z ní vytvořit tank
No jo, ne vždycky se všechno daří, ale ty to dokážeš. Možná až bude lepší konstalace hvězd.
OdpovědětVymazatDo toho by mne nedonutili ani po zlém.
OdpovědětVymazatJsi dobrá! Já bych to totiž vzdala už při tom pásu .
OdpovědětVymazatJééé a já jsem si, zrovna nedávno, vzpomněla na tvůj tank, už ses kdysi zmínila. I tak jsi dobrá, já tuhle techniku zkoušet nebudu. Ale vím, že ti to nedá, tak mě napadlo: Když se to rozpojuje, nepomohlo by nějaké kvalitní lepidlo? Ono (podle mě) by to stejně mělo být dobře držící při sobě, aby se to nerozsypalo třeba při otírání prachu? Nebo - nešlo by to těch pásů nějak provléknout vhodný drát, který by to zpevnil? Vím totiž, že to nevzdáš, to byly jen moje nápady.
OdpovědětVymazatTo je dobrý trénink trpělivosti. Asi bych udělala to samé, co ty.
OdpovědětVymazat[2]: ...a já do toho šla po dobrém....
OdpovědětVymazat[1]: Možná, kdo ví, rozhodně se jen tak lehce nevzdám ...
OdpovědětVymazat[3]: No, mě dorazil vlastně taky pás, když se rozpadl po pokusu vložit do něj kola
OdpovědětVymazat[4]: Lepidlo tam moc dávat nemůžu, protože by to ztratilo pružnost a nešlo by to pak ohýbat. A drát mě vyloženě rozesmál, s tím by to asi fakt nešlo
OdpovědětVymazat[5]: No jo, tak hurá na žabu!
OdpovědětVymazatTeda já tě fakt obdivuju! To musí být taková piplačka, až hrůza. Stát se to mne, tak už to letí do koše, případně do kamen (pokud bych byla na chatě). Ale vážně, jseš moc šikovná a určitě to jen tak nevzdáš
OdpovědětVymazatObdivuji tě, už jen skládat ty kousíčky do sebe, to musíš mít velkou trpělivost. Až uděláš žábu, uklidníš se, potom určitě přijde řada na tank.
OdpovědětVymazatKdyž se nedaří, je lepší na chvíli od toho odejít, protože stoupající nervozita úspěch díla ještě zhoršuje. Člověku to nedá a po uklidnění se vrátí a už to jde lépe. Tak mluví moje zkušenost.
OdpovědětVymazat[9]:Pokud tě můj komentář nebo spíš jeho obsah rozesmál, je to jen dobře, dobrá nálada není nikdy na škodu. Já bych tam ten drát skrytě vmontovala, však na tanku je železa až až. Jůůů....
OdpovědětVymazat[11]: Mám v úmyslu se k tanku vrátit, do koše může letět vždycky
OdpovědětVymazat[12]: Tak tak, je čas na klidnější prácičku
OdpovědětVymazat[13]: JO, čím víc jsem chtěla, tím míň to šlo...
OdpovědětVymazat[14]:
OdpovědětVymazatJe mi líto, že se to nepovedlo, ale já myslela, že to skončí hůř. Ještě máš možnost to někdy opakovat a pak uvidíš, už to půjde, určitě! Ty to dáš!
OdpovědětVymazat[19]: No snad jo. Uvidíme
OdpovědětVymazat