Autor románu sleduje příliš linií najednou. Navíc střídá současnost a minulost. Děj se tak stáva nepřehledný a nemá ten správný spád. Je až moc rozvláčný. Tak trochu připomíná Dumasovy Tři mušketýry. Bruno, André, Basil a Christopher se stanou od začatku studií na lékařské fakultě nerozlučnými přáteli. V duchu sloganu jeden za všechny a všichni za jednoho spojí své životy během dlouhých let studia medicíny. Je zajímavé jejich prostřednitcvím sledovat jak se během let vyvýjel vztah mezi lékařem a pacientem. Málem jsem doktorovi vynadala, když použil pacienta jako pokusného králíka. Nebo když se rozhodoval, jestli bude svým drahoceným časem plýtvat na nějakého naprosto obyčejného člověka. Nadzvedávalo mě ze židle to, jak kdysi fungoval nemocniční systém. Jak sestra dokázala pacientovi znepříjemnit už tak nepříjemný pobyt v nemocnici. Bylo smutné číst, jak ojedinělé empatické chování k pacientovi naráží tvrdou zeď neochoty, alibismu, až cynismu zbytku personálu. Naopak se mi ale líbilo, jak se tohleto nelidské zacházení s pacientem mění v postupnou spolupráci s ním. Celým románem se vine milostný vztah jednoho z lékařů. V něm mi obzvlášť vadilo zdlouhavé vyprávění. Místy jsem se musela prolistovat o pár desítek stran zpět, znovu se začíst a připomenout si oč tu běží a pak se znovu vrátit tam, kde jsem četla před prolistováním. Knihu jsem měla půjčenou podle záznamů knihovny už víckrát, ale teprve teď jsem ji dočetla. Nemůžu říct, že by se mi nelíbila. Jen se špatně četla. Byl podle ní a jejího volného pokračování Sachsova nemoc natočen film. Našla jsem ho jen v původním, francouzském znění. Je to škoda, ráda bych se na něj podívala.
Asi porovnáváš časy minulé se současným stavem jako profík. Proto tě to tak vytáčelo.Ale myslíš, že dnes se nesetkáš ve zdravotnictví s arogancí a lhostejností? Je to jako ve všech oblastech především o lidech a jejich nátuře. Ve zdravotnictví by lidi bez empatie neměli vůbec pracovat.
OdpovědětVymazatReni, nediv se, že máš z knihy takový pocit, máš to tam v práci téměř denně jako na dlani. Já třeba vůbec nečtu knihy z mého pracovního prostředí. A je to jak píšeš, ty tři doktory spojilo studium, já to znám, u nás to bylo také. Ale pak už šel každý svou cestou. I doktor je člověk se svými plusy a mínusy.
OdpovědětVymazat[1]: Víš co je hrozné, že máš pravdu. Setkáváme se jak s arogancí lékařů, tak i s lhostejností ostatního personálu...
OdpovědětVymazat[2]: Je to první kniha z oboru, která se mi takhle šprajcla.
OdpovědětVymazat