Posledním dnem mého života byl včerejšek. Zítra to bude dnešek a pozítří zítřek.
Poslední den mého života skončil o včera půlnoci, aby dnes ráno začal další den mého života. Přála bych si, aby tenhle koloběh fungoval ještě pár desítek let. Je krásné vzbudit se do nového dne. Jaký bude? Můžu se těšit na očekávané události. Můžu se radovat z maličkostí. Zvládnu všechno, co bych měla nebo zase něco předám zítřkům? A když jo, tak nevadí, nejsem stroj. Jsem člověk, tvor občas chybující, ne žádný perfekcionista. Jsem jaká jsem. Berte nebo nechte být. Musela jsem se naučit vážit si sebe sama. Nebylo to snadné. Kdysi byly dny o kterých jsem si myslela, že už žádné zítra nebude. Hroutila jsem se po každé nepovedené akci. Po každém zlém slovu. Dnes dokážu posoudit, jestli si za nezdar můžu sama nebo jsem se stala součástí nepříjemných okolností. Když už jsou slzičky na krajíčku, moc dlouho si tam nepobudou. Mám kolem sebe strašně fajn lidi, kteří mě umí z nepříjemna vtáhnout do pohody. Po jejich zásahu se na svět směju se slzami v očích. S nimi za zády je snadné roztáhnout pusu od ucha k uchu.
Je faktem, že nedokážu žít 100% naplno. Tak, jako by dnešek měl být mým úplně posledním dnem života. S ledovým klidem se dokážu (naprosto zdravá) celý den válet na posteli s knihou, háčkem nebo tv ovladačem v ruce. Ale moc dobře znám cenu života.
Jsem vděčná za dva zdravé kluky, manžela a bezva zbytek rodiny.
Jsem vděčná za všechno co pro mě udělali moji rodiče.
Jsem vděčná, že jsem se narodila.
Jsem vděčná, že po včerejšku přišel dnešek a po dnešku bude zítřek.
Żivot je tak krásný.
Reni, to je moc hezký článek, dobře napsaný. To může napsat člověk, který už něco prožil a o životě něco ví. Máš pravdu, důležité je mít kolem sebe dobré lidi. Já myslím, že s tím, jak říkáš žít 100% naplno, neumí žít hodně lidí, já se k nim počítám taky. Možná je to tím, že jsem žena, my jsme možná zodpovědnější a starostlivější. Ten rozdíl vidím na mém příteli, ale je to pohodář a většinou pozitivně naladěn. Rollandův citát je výstižný.
OdpovědětVymazatNejvětším štěstím je zdraví!
OdpovědětVymazatVe vašem věku si ještě tohle neuvědomujete, ale jsou lidé, kteří jsou obklopeni nejlepším manželem, nejlepšími dětmi, spoustou nejlepšího příbuzenstva, ale když chybí zdraví, veselo jim není. Takže, omlouvám se, že považuji za štěstí jiný Dar života!
Krásně jsi to napsala. Není každý den růžový, ale i já jsem za každý nový den vděčná a snažím se ho prožít tak, abych nikoho nezklamala a udělala svému nejbližšímu okolí alespoň malou radost a abych neubližovala ani nevědomky.Zdraví je v mém věku taky moc důležité, ale kdybych kolem sebe neměla lidi, kteří mě berou a mají mě snad i rádi, nestál by život za nic.
OdpovědětVymazatMoc hezky napsáno. Zajímavé komentáře. Zdraví je asi nejdůležitější, ale jde ruku v ruce s láskou, bez ní to není ono.
OdpovědětVymazat[1]: Máš pravdu, znám život z obou stran a orávě proto si ho považuju
OdpovědětVymazat[2]: Moc dobře znám hodnotu zdraví, ale také vím, že život bez rodiny a přátel by byl moc smutný
OdpovědětVymazat[3]: Zdraví bez lásky a přátelství nepřináší takové uspokojení...
OdpovědětVymazat[4]: Láska a zdraví jsou velmi blízcí souputníci
OdpovědětVymazatKrásná slova a krásné vyznání. Zpracovala jsi téma týdne báječně, přečetla jsem si několik článků na téma, ale ten tvůj je bezkonkurenčně nejlepší.
OdpovědětVymazatTo je opravdu krásný článek. Kéž bych uměla takhle žít... Ne, že bych se nesnažila a nevěděla, že to má být, tak jak píšeš, ale... někdy jsem v tom jak pes v jeteli.
OdpovědětVymazat[9]: Napsala jsem jak to cítím. Děkuji
OdpovědětVymazat[10]: Ale to já taky, není každý den jak na růžovém obláčku... Jen se snažím žít a ne přežívat
OdpovědětVymazatKrásné! Tak nějak pojmout život bychom měli všichni. I já se o to snažím.
OdpovědětVymazat[13]: Hlavní je chtít a pak už to jde skoro samo
OdpovědětVymazat