Svět kolem mě

Svět kolem mě tvoří má rodina, mí přátelé, moje práce. Přesně v tomto pořadí. I když poslední dobou mám pocit, že jsem v práci víc než doma a přitom na výplatě to vidět není. Po smrti mámy jsem se citově upla nejen na děti, ale hlavně na svého muže. Dnes vím, že to nebylo moc dobře. Moje už tak malé sebevědomí se smrštilo ještě víc a muž se toho snažil využívat co to šlo. A šlo to díky mému odporu k hádkám velmi dobře. V pravý čas se v práci objevil mladý muž. Věřil mi tak, jako nikdo předtím. Moje sebevědomí začalo růst a můj muž začal žárlit a chovat se konečně jako milující manžel. Vztah s mladíkem se postupně přetavil na přátelství. Dal tomu slovu ten správný význam. Nestali se z nás milenci, on měl svoji slečnu a já svoji rodinu. Náš vztah je čistý jako nepopsaný list papíru. Jsme spřízněné duše. Naše cesty se časem rozdělily. Setkáváme se párkrát do roka. Dokážeme spolu prokecat večer až do rána. On už dávno opustil dřinu ve zdravotnictví. Já ale ne. Stále zůstávám na jednom oddělení. Pečuji o pacienty s nejrůznějšími úrazy týkající se kostí. Začala jsem na chirurgii VI., pak nás přejmenovali na chirurgii C a momentálně jsme traumatologie. Skladba pacientů je stále stejná, jen děti už nemáme. Toto je můj pracovní svět. Líbí se mi v něm. Ale nedokážu si sama sebe představit na tomto akutním oddělení až do důchodu. Poslední dobou chodím domů hodně unavenená. Chybí nám personál, sestry i sanitáři. Snažím se uniknout do svého malého soukromého světa. V něm je spousta hudby. Je naprosto jedno, jestli v rytmu disca či metalu. Rada si poslechnu i vážnou hudbu. Bez dobré muziky si nedokážu představit jediný den. Stejně jako bez knih. Únik do příběhu...to nemá chybu. No a samozřejmě se mě stal závislák na blogování. Aspoň dvakrát týdně sem prostě musím. Vypíšu se ze svých starostí a hned je mi líp. Nakouknu na vaše stránky a raduju se z vašich radostí nebo se pokouším při starostem přispět svou radou.

Tolik z mého světa. Je úplně obyčejný, plný radosti ze všedních věcí. Stačí se rozhlédnout kolem sebe. Všímat si rozkvetlých stromů, pampelišek v trávě nebo se zaposlouchat do ranního ptačího koncertu. Jsem na světě ráda. A jak to máte vy?