Sloni ve městě

Sliby se majíplnit nejen o vánocích. Je tu někoik fotek se slony. Pořídila jsemje přímo za naším domem. A může za to vlatně můj muž. On ví, jak miluju slony. Dokážu se na ně dívat desítky minut (hravě bych zvládla i několik hodin) a pozorovat jejich chování. Přišel z práce a ještě ve dveřích spustil svoje: Matko poď ven. Nesnáším tohle oslovení, ale než jsem na něj stihla vystartovat, dodal: Veku máš slóny. V tu ránu moje averze zmizela. S foťákem v ruce jsme se vydali za slony. Cirkus Humberto stavěl stany hned za našim domem.

Stačilo vyjít na chodník a sledovat, jak vyvádějí slony z auta.

Sloni se pokoušeli o volný rozchod,

ale jejich německy mluvící ošetřovatel to s nimi uměl.

Tu hůl nepoužil, nemusel...

Všichni tři šli pomaličku za svým pánem.

Měl pro ně připravený veliký stan i nekrytý venkovní výběh.

Tři obři se pomaličku vydali na průzkum

a já se vydala na noční směnu.

Jasně, že tentokrát jsem přišla do práce s maličkým zpožděním...

Tohoto slona jsem si překřtila na Baletku.

Není to fotka v pohybu, on prostě tímhle způsobem stál.

Bylo to zvláštní vidět slona na sídlišti...

Stál tam tak sám, přála jsem si, aby přišel blíž.

Vyslyšel mě...

Netuším, jestli ohradník byl elektrický,

každopádně jejich ošetřovatel mě stále oči na stopkách

a brzdil neškeré pokusy krmit své miláčky.

Jeho gesta byla mezinárodní a snadno srozumitelná všem.

Jedno profilové foto.

Netuším, kde se ve mě vzala ta odvaha,

vlezla jsem za ohradník a vyfotila si slona zblízka.

podařilo se mi ukořistit několik fotek.

Když začal plachtit ušima,

bylo cítit, jak víří vzduch kolem sebe.

Impozantní zvíře.

Stáli jsme asi 2 metry od sebe.

Je opravdu zvláštní, že jsem neměla strrach.

Vždyť to byl ode mne holý nerozum,

stačilo, aby se ohnal chobotem....

Netuším, jak starý slon byl, ale rozhodně mladý už byl kdysi dávno.

Jeho oči se dívaly smutně.

Možná se mu zastesklo po afrických pláních...

Sloni mě fascinují svojí podobností s člověkem.

Možná jsou ve svě obrovitosti maličko nemotorní,

ale v přírodě mají velmi silné sociální cítění.

Sloní stádo je velice podobné lidské rodině.

Slon dokáže přilnout k člověku, jenž se k němu chová vlídně,

zároveň si uchová v paměti zlého člověka.

Ráda sleduji dokumenty o slonech,

přečetla jsem o nich spoustu článků i nejednu knihu.