Autobus nás přepravil do Port Ghalib. V destinaci Sunrise Marine Resort jsme pak hrozně dlouho čekali na volný pokoj. Až do 11:30. Před recepcí bylo nádherné, křesílky a stolky vybavené foajé...
Chvílemi jsme v nich dokonce pospávali.
To čekání bylo opravdu dlouhé,
během letu jsem neusnula a pak to na mě padlo...
Zajímavě řešený strop.
Pouštěl dovnitř jen trochu světla,
což bylo docela příjemné.
Personál nás donutil vstát a protáhnout si nohy.
Umýt se to prostě muselo...
Delegátka nám řekla, že právě skončil Ramadán,
proto máme připraveno tohle parádní občerstvení.
Můj nealko koktejlek a naše společné cukrovíčko.
Koktejly připravili všechny nealko.
Moc nám chutnaly.
To měkoučké, na jazyku rozplývající se cukroví
měli na mě dost přeslazené.
Krátce přd polednem nás konečně vyvolali z recepce. Odevzdali jsme v letadle vyplněné přihlašovací lístky a už se moc těšili na náš "junior suite" pokoj. Jenže ta malá, tmavá místnost s miniaturní koupelničkou rozhodně neodpovídala tomu, co jsme si zaplatili. Rozhodně jsem česko - anglicko německy a vehementní gestikulací projevila nespokojenost. Odmítla jsem se tam ubytovat a trvala na změně. Portýr zase trval na tom, že tady žádný "junior suite" není, tvrdil, že všechny pokoje jsou právě takovéto. Když viděl, že se mnou nehne, rezignoval a šli jsme zpět na recepci. Tam jsem jim přímo na mobilu ukázala, že máme zaplaceny dvě místnosti, velkou koupelnu a krásnou terasu. Ještě, že jsem si stránky hotelu uložila do záložek a měla s sebou i kopii objednávky z cestovní agentury. Recepčnímu nezbylo, než kapitulovat. Museli jsme opět čekat. než nás zavedli na pokoj číslo 4328.
Místnost byla sice jenom jedna, ale zato velikánská.
A krásné prosvětlená.
K dispozici byla i vybavená kuchyňská linka,
včetně elektrického sporáku a trouby.
Nechyběla ani pračka.
Museli jsme si říct pouze o elektrickou konvici.
Každý den nám doplnili kávu i čaj.
Naproti pohovky je velká televize.
Oddělené postele nám vůbec nevadily.
Není to moc vidět, ale na jedné by se pohodlně vyspali dva lidé.
Jen kdyby jedna z nich nebyla na kolečkách,
kterým chyběly brzdy...
Zvláštní stínítko stropního osvětlení.
Pouštělo na nás jen tlumené světlo.
Místo terasy jsme měli prostorný,
částečně zastřešený balkon.
A ten parádní výhled z něj!
Přímo pod sebou máme jeden z hotelových bazénů.
Každý den nám uklízeli, nechávali jsme jim tam vždy 1 euro. Moji kosmetiku pokaždé poskládali podle velikosti. Vždycky s něčím pohnuli, aby bylo vidět, že uklízeli. Jenom ručníky neskládali do podoby zvířátek. Škoda. Koupelna byla velká tak akorát. Ani velká, ani malá. Dovezla jsem si svůj sprcháč i šampon na vlasy. Ani jednou jsme je nepoužila. Tamní přípravky krásně voněly, navíc jsme měla k dispozici i vlasový kondicionér.
Nejspíš nás neubytovali do toho úplně správného pokoje, ale nám se líbil, takže jsme v něm už zůstali. A rozhodně jsme nelitovali.
A jak to bylo dál? To se dozvíte příště...
Renčo, dobře, že jsi se nedala a dali vám větší pokoj. Moc se mi líbí balkon.
OdpovědětVymazatČlověk občas musí trvat na svém a nenechat se vyšplouchnout. "Šplouchalů" se najde vždycky dostatek .
OdpovědětVymazatKdyž ptáčka lapají... ale Čech se umí bránit. Teda - Češka, jak jsem to asi správně odhadla...
OdpovědětVymazatJsem ráda, že to tak naplno píšeš. Věřím, že člověk je nejprve "zklamán", že to není tak, jak bylo slíbeno a zaplaceno, ale líbí se mi, že ses nedala. Prostě člověk se musí ozvat a trvat na tom, co mu patří. Bohužel... Vidím, že tak to chodí i v Egyptě.
OdpovědětVymazat[1]: Byl to docela dobrý pocit
OdpovědětVymazat[3]: Naprosto správně jsi to odhadla
OdpovědětVymazat[2]: Vyplatilo se to
OdpovědětVymazat[4]: Myslím, že to tak chodí na hodně místech, nejenom v Egyptě...
OdpovědětVymazatKoukám, že ty hotelové haly jsou si všude strašně moc podobné, my byli v Tunisu a jako by z oka vypadla té vaší . Za to pokoj, o takovém, jako jste měli vy, jsme si mohli nechat jen zdát, natož o takovém úžasném balkónu .
OdpovědětVymazatDovedu se také bránit, postupovala bych stejně ať by to bylo v cizině, či u nás.
OdpovědětVymazatJe dobře, že se to nakonec vyřešilo.
OdpovědětVymazatRenátko, měla jsi kuráž a to je dobře, že ses nedala. Je na to potřeba, aby se člověk domluvil. To je mi jasný. Už se těším na pokračování.
OdpovědětVymazat[9]: Ó děkuji
OdpovědětVymazat[11]: Byli jsme moc spokojeni
OdpovědětVymazat[10]: No, u nás je to mnohem snazší. Ruky a nohy spolu s cizími jazyky můžu vypustit a bránit se pouze v češtině
OdpovědětVymazat[12]: Kuráž tu já občas mám dobře vyvinutou
OdpovědětVymazatTaky jsme čekali od 7 hod ráno do oběda na ubytování. Kdo si připlatil (podplatil) na místě, dostal ubytování dříve. Ramadán u nás nekončil, oběd byl snad v 14:30 tuším. Hala vypadala podobně, pokoj taky, tak velké postele také. Stejně velké, ne-li větší, měli jen ve Španělsku. Kuchyňku jsme na pokoji neměli. Výhled z balkonu podobný, na bazény a pokoje okolo.
OdpovědětVymazatTo nám jednou v noci na Mallorce dali klíče od pokoje a když jsme přijeli ke dveřím, tak jsem jimi neprojel s invalidním vozíčkem.
OdpovědětVymazat