Dračí lodě

 Už ani nevím, jestli to bylo předloni nebo předpředloni. Vím, že to byla sychravá sobota. Na Přehradě v Plumlově se jel jeden ze závodů Dračích lodí. Nikdy jsem je zblízka neviděla, takže jsem se teple oblékla a ještě s kamarádkou a jejím přítelem jsme vyrazili. Proč s námi nebyl můj muž? Protože ten jel v té sibérii Smržickou šlapku. 

Občerstvení

Pořadatelé nezapomněli ani na děti.

Jedno z mnoha útočišť pro závodníky.

Tady ho máme, draka...

Jiná loď, stejný drak.

VSJ (Vrahovická sací jednotka) měla totiž víc družstev.

Tohle jsou VSJ - ženy

Vypadá to, jako by pluly v zákrytu dvě lodě, ale tak to není...

Na loď Boženka se chystá usednout smíšené družstvo Sokoli Prostějov

Tady je to hezky vidět, dvoubarevné družstvo na jedné lodi.

Připraveni k vyplutí nebo zklamání po dojezdu?

Další smíšené družstvo, tentokrát na lodi Markýz.

Závodily vždy dvě lodě proti sobě.

V některých kategoriích vyřazovacím způsobem,

v některých to byl pouhopouhý jeden závod.

Krásně jim to i v cíli jde, že?

Holky z VSJ

Krásný maskot

Nepovedlo se mi Skota s drakem vyfotil zepředu,

tak aspoň ze zadu....

Bylo to hodně studené odpoledne, chvilkama i poprchávalo.

Ale nálada zde, na plumlovské přehradě byla výborná.

Ještě máte čas do pátku.

Grilujeme na balkoně

 Manžel měl v březnu narozky a tak děti doplnily dárek od Ježíška, aby byl plně funkční. Co že to Ježíšek naložil? No přece bezkouřový gril na balkon. 

On tak úplně bezkouřový není, ale rozhodně nečadí, jako normální gril. 

Není moc velký, tak akorát pro dvě osoby.

Má uvnitř takový větráček, který udržuje oheň.

Obsluhoval ho manžel, já nakoupila masenko.

On si ho hezky naporcoval a nakořenil.

Jelikož to byla zvěřina, tak to moc nepřeháněl,

abychom nezabili její chuť.

Napoprvé mu to moc nechytalo, čadilo to.

Ale pak se to podařilo a gril se mohl krásně nahřívat.

Kouře z něj šlo opravdu jen maličko.

Klidně jsem mohla nechat otevřené dveře do obývýáku.

Zkoušela jsem kouř zachytit, ale nepovedlo se mi to...

 

Teprve až na gril dal maso, trochu se zakouřilo. 

Ale ne moc a jenom malou chvíli.

Tady je to vidět líp.

Pozvali jsme na oběd mladé, tak se ugriloval i plátek z krůtích prsou.

A jak to chutnalo?

Vynikajícně. nemělo to chybu.

Nevyfotila jsem hotové maso na talířích, protože jsem to jaksi nestihla.

Sotva se nandalo, už bylo fuč.

O týden později jsme zkusili ugrilovat kabanos.

Ježíšek se asi trefil....

Máte rádi hudbu?

Zapojte se do Hudební abecedy.

Je to snadné

Hudební abeceda - písmenko D

Tak koho byste zařadily do výběru na písmenko D? Z našich by to mohli být: Milan Drobný,  Michal David, Debie , Lenka Dusilová nebo Dasha. Znáte metalovou kapelu Dymytry? Vzpomněli jste si na Donovana ? Kanadská kráska Céline Dion snad ani nejde přehlédnout.

Ještě než se zaposloucháte do písniček od interpretů na D, podívejte se, jak to dopadlo minule? 

Vyhrála to parádně rozpohybovaná Nezdárná slova 

 V tabulce najdete, jak si kdo stojí.

 

Dnes se nám tu sešlo celkem  10  krásných písniček. Děkuji všem za jejich výběr. Pojďte si je poslechnout....

Deep Purple - Soldier of fortune  A opět tu je dilema. Tedy pro mě. Ne co se týče interpreta, to je prostě dané. Deep Purple. První z rockových dinosaurů kteří se u mě v rámci abecedy objeví. Ale toho co vybrat. Smoke on the Watter? Child in time? Perfect Stranger? U prvních dvou to jsou vzpomínka na dospívání na chalupě a táborácích kdy jsme na kytarách nesměle zkoušeli hlavní hudební linku, u třetí na vesnické skupiny a zábavy. Ale já vyberu jinou, známou a krásnou rockovou baladu Soldier of fortune, s kterou se většina z nás asi nejdřív seznámila v podání Jiřího Schelingera pod jménem Šípková Růženka. No je to prostě ten super ploužák pro půlnoční čas, kdy se láme chleba jestli náš tanečník je ten pravý, kterému se dostane cti nás doprovodit domů a dát nám první opravdový polibek. No a druhá věc pro člověka který na kytaru hrál jsou tam prostě parádní kytarové party, včetně úvodního....Pro srovnání. Myslím že když David Coverdale a Ritchie Blackmore tuhle písničku psali, netušili že v nějakém Československu se najde zpěvák, který jí nazpívá tak skvělým způsobem, kterým jim bude hodně konkurovat. Je jen velká škoda, že Jiřímu nebylo dáno více času, protože jeho hlas byl velmi ojedinělý a ve své době nesmírně originální.                            Vendy - Svět podle Dandíka

Dave Dee, Dozy, Beaky, Mick & Tich - The Legend Of Xanadu. Pro písmenko D jsem si vybrala skupinu Dave Dee, Dozy, Beaky, Mick & Tich a jejich písničku The Legend Of Xanadu. Od téhle anglické skupiny ze 60.let znám pouze jednu písničku, ale hrozně se mi líbí. Má westernovou atmosféru a jak jsem se dočetla, měla by v ní být slyšet citace z filmu Sedm statečných. Tuhle písničku si z žádnou jinou nespletu a poznám ji hned podle prvních tónu, proto se mi líbí.                                                                                       Iva - Anawi

Depeche Mode - Heaven. Pro mě je déčko jasné, jsou to Depešáci, hustí chlápci :). Vybrala jsem jednu z jejich novějších skladeb "Heaven", jednak proto, že má videoklip neskutečnou atmosféru a také proto, že David Gahan už byl v té době vybouřený a vyléčený z drogové závislosti a působil velice vyzrále. Po návštěvě jejich koncertu jsem musela s potěšením konstatovat, že jeho hlas zní naživo úplně stejně, jako ve studiu nebo na desce a že k tomu nepotřebuje žádné úpravy, jak je tomu u jiných zpěváků a obzvláště zpěvaček.                                                                                                                                 Janinka - Moje mozkovna

Pavel Dydovič - Bláznova ukolébavka ...a zase nic  nepřipsal...                                                            Ivo Ch

 Depeche Mode - Enjoy The Silence  Vybrat interpreta na písmeno D bylo tentokrát těžké. Nakonec jsem se rozhodla pro Depeche Mode a píseň Enjoy The Silence.                                                                                                                                                              Nikola - Koutek knihomolky

Roman Dradoun - Zdroj. Písmeno "D" jednoznačně Roman Dragoun a jeho skvělá píseň - ZDROJ. Proč právě Roman Dragoun - jeho písně jsou pohlazením na duši.                                       Marta - Fukčárinka

Wabi Daněk - Rosa na kolejích. Jako malá jsem ráda jezdila na "puťáky". Ráda jsem chodila na tůry obklopená podobně nadšenými blázny. Milovala jsem večery u ohýnku s kytarou. V mém zpěvníčku nechyběla Rosa na kolejích, ani Hudsonské šípy...                                                  Renata - Chudobka

Dead Can Dance - Sanvean. Bylo mi jasné, že k písmenu D vyberu něco od australské dvojice Dead Can Dance. Docela dlouhou dobu jsem přemýšlel, kterou z mnoha výborných a velmi různorodých písniček vybrat a nakonec z toho všeho vybírání vyšel speciální blogový článek Dead Can Dance – výběr do hudební abecedy s deseti adepty. Nakonec jsem si zvolil celkem nekomplikovanou ale domnívám se, že opravdu překrásnou píseň Sanvean, která byla poprvé nahrána na živém albu Toward The Within v roce 1994. Vždycky, když tuhle píseň poslouchám, mám pocit, že opisuje v necelých čtyřech minutách celý oblouk lidského života od jeho startu a prvních představ, kudy se bude ubírat, přes všechny jeho originální peripetie, průběžné radosti i trápení, úspěchy i nezdary, až po závěrečné smíření. No a ten hlas Lisy Gerrardové... Umí pálit jako do ruda rozžhavené uhlíky, ale i rázem neuvěřitelně zněžnět, až to vhání slzy do očí nad tím, jaká pozoruhodná emocionální směs ho asi inspiruje a pohání.                                                                                                                                                        Petr - Čerf

Bob Dylan - Knockin on Heaven's Door Vybrala jsem  tentokrát Boba Dylana, jehož písničky mě provází od mládí a mnohé z nich byly opatřeny i českým textem. Je to nejen písničkář, hudebník, ale také držitel Nobelovy ceny za literaturu. Za své písně a svá alba obdržel několikrát Cenu Grammy a v roce 1991 byl oceněn Cenou Grammy za celoživotní dílo. Z jeho bohaté tvorby jsem vybrala Knockin on Heaven's Door.                                                                                                                                                     Alena S. - Šeptání do vrby

Pavel Dobeš - Jarmila. Dlouho jsem váhala. Měla jsem vytypované dva favority. Ale asi by pro současnou dobu byli opět nepřijatelní. A tak jsem zvolila zpěváka, kterého má rád můj manžel. Jeho koncert v Olomouci byl i pro mě velkým zážitkem. Výborný muzikant (dvanáctistrunná kytara), pohotový vypravěč, vtipné texty písní a jednoduché chytlavé melodie. Jde o folkového písničkáře Pavla Dobeše. A jakou píseň vybrat? Opět problém. A tak volím jeho první hit, klasiku,  píseň, kterou zná asi každý, a která nesmí chybět na žádném jeho koncertě a to je Jarmila.                                                                             Janka - Moje radosti

 

 

A tady máte play list pro písmenko D

             

Tak která to dnes vyhraje?

Příště nás čeká písmenko E.

Moc se těším na váš další skvělý výběr.

Tak nějak peču chleba

 V době covidové jsem párkrát navštívila kamarádku Jana. Pochlubila se mi, že si peče domácí chleba. Celožitný, z kvásku. Donutilo ji k tomu zdraví. Měla problémy s pletí a tak postupně některé suroviny vylučovala ze stravy, až dospěla ke kompromisu, který jí vyhovoval. A domácí chléb z kvásku jí opravdu pasuje na míru. A vypadá moc dobře.

Kváskový chleba kamarádky Jany tak, jak mi ho poslala přes messenger.

Docela dlouho jsem pečení z kvásku odolávala. Zdálo se mi totiž strašně složité dokrmování kvásku 

i zadělání rozkvasu. Jana sice tvrdila, že kvásek nekrmí, protože z něj jednou, někdy i dvakrát za týden peče. Po zbytek dní ho udržuje v ledničce. A tak  jsem si jednou z návštěvy odvezla ve skleničce kvásek a pak už to jelo...

Z kvásku jsem si zadělala rozkvas. 

Bylo to snadné, večer jsem kvásek vyškrábla do zavařovačky,

přidala mouku a vodu, zamíchala a bylo hotovo.

Přes sklenici jsem dala sáček.

Tam, kde je provázek, byl večer smíchaný rozkvas.

Do rána mi nádherně vzešel až skoro po hrdlo ...

Bublinky v rozkvasu tak, jak mají být

A taky maličké krátery při pohledu shora.

Málem bych zapomněla na jednu hodně důležitou věc.

Než rozkvas použijeme dál, je naprosto nezbytné ho alespoň jednu lžíci

odložit zpět do lednice.

Je to kvásek pro naše další chleby.

Pak jsem rozkvas přendala do mísy, přidala podle receptu opět mouku, vodu, sůl a kmín a nechala robot udělat těžkou práci. Později, když jsem si koupila knížku Ruce v mouce, jsem začala s autolýzou. Není to nic jiného, než smíchání surovin kromě soli a ponechání je 30 minut nabobtnat. Žádné vymíchávání těsta, pouze smíchání. Po 30minutách se přidá sůl a teprve pak se nechá těsto vymíchat robotem. Ale jen než se odlepí od stěn. Tak 4-6 minut. Ze stěn mísy jsem seškrábla zbytečky těsta, vložila ji do igelitového sáčku a ještě přikryla utěrkou. 

Další fází je překládání těsta. Pokud ho nehodláte dělat, nic se nestane, ale s ním mi to těsto přijde lepší.

Je ještě způsob překládání s moukou, každému vyhovuje něco jiného.

Já se naučila překládat i přímo v míse. 

Vždycky po 40 minutách nebo prostě jak to vyjde.

Těsto v míse kyne cca 2 hodiny, takže asi tak 3x

nebo když zapomenu nebo jedu  do obchodu tak aspoň 2x

Pak se těsto vytvaruje podle ošatky do oválu nebo koule a vloží do ošatky.

Tím dáme budoucímu chlebíku tvar.

Aby se těsto nepřilepilo, vysypu ošatku bramborovým škrobem.

Celou tuto nádheru vložím do igelitového pytle, zakryju utěrkou a nechám kynout.

Podle teploty v kuchyni jsou to 2-3 hodiny.

Na plastové prkýnko dám pečící papír, položím na ošatku a vyklopím zadělaný chleba.

Opráším ho od škrobu a potřu vodou.

Jeden z prvních pokusů nařezat chleba obyčejným nožem.

Pak jsem použila rádýlko z domácí pekárny .

Ale teď už mám úplně obyčejné žiletky na holení.

S těma to jde nejlíp.

Chleba se nařezává, aby nepraskl.

Nařízlý chleba se na pečícím papíře vloží do pořádně vyhřáté trouby. Nejvíc mi to jde na 225 stupňů. Plech, na kterém se bude péct, musí být taky v troubě. Peče se pořádném peklíčku. A pod ním se nahřívá další, malý plech, na který po vložení chleba naleju vodu, takže v troubě je pořádný hic a ještě parno. Po 10 minutách stáhnu teplotu na 200 stupňů a po dalších 30 minutách je hotovo. Chleba vytáhnu na pečícím papíru , který na kovovém roštu stáhnu. Bochník chládne hodně dlouho. Nesmí se naříznout teplý. Srazil by se. 

Zvenčí nevypadá až tak špatně...

Jeden z mých prvních pokusů.

Chuťově nebyl špatný, ale střídka byla taková připosražená...

Ale na topinky byl vynikající.

Když jsem ho poslala na FB skupinku Pečem pecen, někteří dokonce psali, že mám špatný kvásek.

Tak jsem ho asi týden krmila 2x denně.

Říká se tomu oživení.

 Povedlo se mi to a upekla jsem o fous lepší chleba.

Na nařezávání musím ještě zapracovat, ale střídka byla famózní.

A ta kůrčička, hmmm.

Oživení kvásku má svůj význam, 

výrazně lepší chlebík jsem sbaštili.

Tohoto krasavečka jsem poslala na hodnocení oné FB skupinky.

Krásně naběhl do výšky a udržel tvar.

Dostala jsem pochvalu.

Opravdu se mi povedl.

No, ale protože mi seděl na rameni ten Němec, vzpomněla jsem si až při sázení chleba do rozpálené trouby, že já trouba si neoddělala ani trošku kvásku z rozkvasu. A sklenička se už myla v myčce...Takže jsem musela úplně celý kvásek založit znovu. Postup jsem obšlehla opět díky FB Pečem pecen, 

na stránkách Mašrtnice

Chleba z mého vlastnoručně vypěstovaného kvásku.

Vypadá, že vyskočil do výšky, ale zdání klame, bylo to UFO

Nepodařilo se mi totiž napoprvé překlopit chleba na pečící papír,

vypadal, jako by mu ušel ventilek...

Ale i přesto je střídka měkká a není sražená.

Pečení chleba je zvláštní činnost. nejdřív jsem si myslela, že je to hodně pracné a složité. Jenže pak se mi povedl první opravdu dobrý chleba. Ani manžel neremcal a baštil. No a bylo vymalováno...

Nechcete se zapojit do Hudební abecedy?

Skuste to, je to snadné.

Těším se na vaše příspěvky.