To nejlepší na konec...tedy alespoň se to říká. No a v případě naší kratičké návštěvy Paříže to byla pravda. Se zvědavostí jsme si nechali na den odjezdu návštěvu baziliky Sacré - Coeur. V hotýlku jsme se odhlásili a kufry tam nechali v místnůstce pod schody. Metrem jsme si to zamířili na Montmartre. Vystoupili jsme na vcelku rušné třídě. A vydali se na výšlap do kopce za bazilikou...
Na malém náměstíčku se nám během chvilky ukázala v celé své bílé kráse.
Pod schody se točil krásně malovaný kolotoč...
Ty obrázky z Benátek se mi moc líbily...
A jde se nahoru
Nejprve po schodech...
Pak nás cesta vedla bokem schodiště, kolem hezky udržovaných zahrádek a v úžasné zeleni.
A pak, mezi vršky stromů vykoukla kopule...
Postupně se nám bazilika odhalovala...
Mezi oběma schodišti ....
Schodiště těsně u baziliky.
Uprostřed jsou malé plotny plné zámečků
Zámečky lásky zblízka
Sacré - Coeur
Manžel byl nahoře jako první.
Poslal mi sms, abych ho vyfotila.
Až v hledáčku jsem zjistila, že se drží za srdce.
Když jsem pak přišla k němu, byl úplně na měkko.
Ta bazilika je prostě úžasná, člověk se před ní cítí tak nějak maličký.
Ani jeden nejsme věřící, prostě ho travertinově bílá bazilika tak moc uchvátila....
Průčelí baziliky zblízka
Po obou stranách jsou obrovské jezdecké sochy
Srdce Ježíše nejsvětější
Jdeme dovnitř...
Tak jsem se zase úplně dojmula já.
Po otevření dveří a nahlédnutí dovnitř baziliky vás osvítí takové měkké růžovo - červené světlo.
Interiér je přímo magické spojení barev a vyšší moci.
Začalo mi bít srdce a pak se spustily slzy.
Nedalo se to nijak ovlivnit.
Stála jsem uvnitř, kousek od vchodu a nebyla schopná udělat vůbec nic.
Bylo to neskutečně silné a krásné...
A nebyla jsem v tom sama...
Uvnitř bylo jen málo lidí.
Jako první nás zaujala obrovská mozaika v absidě.
Tato největší mozaikou ve Francii je velká 473,78 m2
Představuje Nejsvětější Srdce Ježíšovo velebené katolickou církví a Francií.
Ty narůžovo nasvětlené oblouky jsou kolem dokola,
nejen pod mozaikou.
Zvedla jsem hlavu nahoru, stála jsem pod kupolí.
Zdála se být velice vysoká a taky že je, má 83 metrů
Sluneční paprsky zasvítili na kamenného anděla.
Zkusila jsem anděla vyfotit zblízka, ale moc se mi to nepodařilo
Nad kolonádou z korintských sloupů jsou okna s nádhernou barevnou vitráží
Na mozaiku v absidě jsme nakukovali i přes nasvícené oblouky
Ten barevný pohled byl prostě kouzelný....
Andělé si mě našli na každém kroku
A tohle je přesně ta barva, co mě při vchodu do baziliky uchvátila a dojala.
Jedna z menších kupolí.
Nad oltářem opět nádherné barevné vitráže
Mozaika
Hra světla....
Uvnitř je několik menších, ale překrásně zdobených oltářů
Zapálila jsem za své rodiče svíčku...
No a tohle se nám vůbec nelíbilo.
Automat na pamětní mince do interiéru této nádherné stavby prostě nepatří!
Dokonce tam byl i malý obchůdek ...
Po hodně dlouhé době jsme vyšli ven plní dojmů.
Ještě naposledy jsme se rozhlédli na panoráma...
Naposledy jsem se pokochali pohledem na Montparnas
a vydali se dolů, do uliček Montmartru
najít nějakou malou restauraci...
Je to velice magické místo...
Ještě stále máte čas poslat své dvě knihy do Knižní abecedy:
Knižní abeceda C - na konci stránky je zadání
Moc se těším, na vaše emaily
Renatko,také bych byla z té krásy dojatá.
OdpovědětVymazatByl to nádherný zážitek, vidět to na vlastní oči
VymazatRenatko, máš pravdu, člověk si tam připadá jako malý mraveneček. Ten pohled na Paříž je nádherný 😉
OdpovědětVymazatRozhled to byl neskutečný
VymazatSacré-Coeur mám moc rád. Když jsem byl v Paříži poprvé, udělal jsem tu svým tehdejším bakelitovým foťáčkem pár fotek baziliky a jednu z nich jsem si doma v koupelně zvětšil na formát 18x24cm, a byla to tak moje vůbec první zvětšenina nad pohlednicový rozměr :-).
OdpovědětVymazatTo je hezká vzpomínka...
VymazatOpravdu magické místo. Ona každá taková stavba působí na člověka velkolepě a cítí v sobě pokoru, i když není věřící. Krásné fotky.
OdpovědětVymazatMáš pravdu, ta pokora tam je...
VymazatSacré-Coeur je úžasné a magické místo, které mně také vzalo za srdce. Při první návštěvě Paříže jsem ho navštívila dvakrát. Poprvé v rámci prohlídky památek s průvodcem a podruhé, když jsme měli volný den před odjezdem domů a autobus na nás čekal večer na Boulevard Rochechouart. Tedy opravdu jen pár kroků.
OdpovědětVymazatPři druhé návštěvě jsem opět toto místo neopomněla navštívit. Pro mně je to možná významnější symbol Paříže, než Eiffelka. 💓
Děkuji za milou připomínku.
I pro mě je od té dovolené symbolem Paříže. Je tam něco, co slovy nejde popsat...
VymazatRenatko, tak to je překrásná stavba. A já se pořád divím, jak to ti předci dokázali stavět bez vyspělé techniky, kterou máme dnes.
OdpovědětVymazat