Po Tomášovi

O tomhle filmu jsem se dověděla na blogu Intuice. A protože mě její popis příběhu zaujal, začala jsem se po něm na internetu shánět. Jen škoda, že mě Intuice neupozornila na nadměrnou spotřebu papírových kapesníků při jeho sledování. Musím říct, že to byl kapesníkový masakr. Film bych na stupnici s maximem spokojenosti na 5 ohodnotila číslem 7. Je to příběh lásky matky k synovi. Vypráví o její obrovské trpělivosti a pevné vůle. Malý Kyle je autistické dítě. Když s ním jde matka do obchodu, nikdy se nechová jako každý druhý kluk. Nápadně se podobá rozmazlenému a neposlušnému dítěti, malému tyranovi. Jenže on je jen uvězněn ve svém vlastním světě, kam doteky a projevy lásky od cizích lidí nepatří. Brání se jim, bojí se jich. Kyle neudrží dlouho pozornost, je velmi těžké ho na celý den zabavit. Scéna, kdy se za matkou zabouchnou dveře do sklepa a Kyle je celé půldne sám, jen dokazuje, jak silnou osobností žena je. Neustále se snaží chlapce přivolat, prosí, aby dveře otevřel. Má o něj strach. On je totiž v tu chvíli úplně sám a všechno kolem něj ho může děsit. Jsou to pro ni muka, když synovi nemůže být nablízku. Dveře otevře až Rob, Kylův otec, po příchodu z práce. Oba rodiče se snaží, aby chlapec v budoucnu mohl vést více či méně normální život. Aby se nějakým způsobem dokázal zašlenit do společnosti, která ho obklopuje. Je to velice náročná, velice tvrdá práce. Každý rodič si přeje, aby mu dítě dalo nějakým způsobem znát, že ho má rádo. Jejich syn tohle ale neumí, nedokáže dát najevo své city. Náhoda této rodině postaví do cesty malého psa, zlatého retrívra Tomáše. Kyle roztomilé štěně vpouští do svého vnitřního světa. Je na rodičích, jak s takovým nečekaným, leč příjemným překvapením naloží.

Kliknutím na obrázek se zobrazí jeho zdroj

Film byl natočen na motivy skutečné události.