Narozeniny

Včera měl můj muž kulaté narozeniny. S pětkou na začátku. A hned ráno se pro něj pár věcí zkomplikovalo.Volal mi do práce, končila jsem noční, jestli bych pro něj nepřijela, protože původní plány se mění. Měli dělat na provozovně poblíž a kolega by ho cestou zpět vhodil domů. Tak jsem si musela natočit budíka na 11 hodin. Ve 12 už jsem na něho čekala u brány. Na 13 hodin byl objednaný k onkologovi na kontrolu. Bohužel to vyšlo na den jeho narozenin. Vyšetření trvalo docela dlouho. Stihla jsem vypít a automatu kafe a ještě si odskočit na WC.

Obvykle si po použití WC myju ruce i mýdlem, ale všechny tři nádobky jsou prázdné---

Po ručníku ani památky.

Ještě že jsem měla v kapse papírový kapesník.

Prohlídka u onkologa dopadla na výbornou. Napětí povolilo a nálada se zvedala rychlostí Mach 3. Vůbec nám nevadilo, že jsme cestou k autu parádně zmokli. Světýlko na palubní desce mi oznámilo, že je nejvyšší čas natankovat benzín. Zajela jsem tedy k benzínce. Celé rozradostnělé se mi podařil husarský kousek - najet do protisměru. Naštěstí všichni tankující spořádaně stáli u stojanů a svorně na mě blikali. Na čele jim svítil neonový nápis : no jo, ženská za volantem.

Nastal čas oslavit komorně ve dvou manželovu padesátku. Pozvala jsem ho do restaurace Na kovárně. Vedoucí je náš známý a má dobrého kuchaře. Jen ceny mu trochu povyrostly. Takže tam už skoro nechodíme. Ale pro tuhle příležitost sto bylo to pravé ořechové. Jídlo měli opravdu vynikající. Oba jsme si dali klokanní maso. On na pivě s fazolkama, já na brusinkách s amerikama. Chutnalo nám oběma a to tak, že velmi. Chtěla jsem ty krásné porce vyfotit, ale nevyšlo to.

Po dobrém jídle přišla vhod kávička.

Moje Laté Machiato

Oslavencova Irská káva

Příjemný podvečer utekl jako voda. Doma na manžela čekala ještě dvě malá překvapení.

Moje malá sladká pozornost

Ve schránce měl dopis od zaměstnavatele.

Gratulace k životnímu jubileu.

V dubnu se sejdeme celá velká rodina

a pak mu dám svůj dárek.

Už teď jsem zvědavá,

jak na něj zareaguje.