Tentokrát nejezdíme na kolech, ale hezky se vozíme v autíčku. V plánu je Telč a Dačice. Nejprve vám tedy ukážu zámek v Telči. On to byl původně gotický hrad. Od 14. století byl po požáru přestavován na zámek. Poslední, třetí etapa, se datuje do roku 1580.
Vstup do zámeckého areálu.
Na nádvoří se konaly řemeslné trhy. Museli jsme tedy zaplatit vstupné. Bylo úplně jedno, že chceme pouze na prohlídku zámku. Na stáncích se daly koupit hrníčky, skleničky, ručně šité nákupní tašky, háčkované i pletené oblečení i ozdoby. Měli tam i vařečky s krásně vypracovanými otvory. Koupili jsme jednu pro babičku, až ji bude zase zlobit neposedná vnučka....
Erb Pánů z Hradce s pětilistou růží.
Ornamentální výzdoba zbrojnice.
Uvnitř zámku se mohlo bez omezení fotit, jen se nesměl použít blesk.
Kaple Svatého Jiří.
Naše průvodkyně se vyjadřovala trošku zvláštně. Šetřila slova. Nepoužívla slovesa, hodně ukazovala rukou: "Svatý Jiří, drak, stropní klenba, bez blesku! ..." Chtěla-li něco zdůraznit, zvýšila hlas. Připadali jmse si jako děti ve škole. Znalosti měla o tom žádná. Jen to bylo takové strohé.
Tato krásná výzdoba je součástí sálu, kde probíhají slavnostní akty, jako je třeba předávání maturitního vysvědčení.
Modrý sál
Dostal svůj název podle barvy stropní výzdoby. Nepodařilo se mi ho bez blesku vyfotit. Zde je tedy zdroj obrázku.
Uprostřed, pod lustrem, je erb Pánů z Hradce. Vedle něj vidíte čtyři přírodní živly. Vzpomínám si pouze na oheň a vodu...
V Modrém sále mě však ještě zaujala veliká skříň vykládaná zlatem. Téměř celou kratší stěnu pokoje , kromě dveřního otvoru, pokrývá obrovská tapisérie. V 17. století ji nechali přivézt z Belgie. Představuje zásnuby Juno a Jupitera.
Zlatý sál
Obrovský sál sloužil hlavně k tanci. Strop je tvořen dřevěnými kazetami velmi bohatě zdobenými zlatem. Každá z osmibokých kazet zobrazuje výjev z mytologie nebo ze Starého zákona.
Rytířský sál.
Mramorová podlaha prý zde není mramorová, je to velice zdařilá napodobenina. Strop ovšem původní je. Herakles je na něm vyobrazen jako bojovník v plné síle. A navíc v tomto sále straší. Nejslavnější bílá paní, Perchta z Rožmberka. Brrrr.
Africký sál
Naplněný trofejemi. Dostaly mě lví oči. Byly plné zlby a vsteku. Vedle "lví předložky" , pod podpisem Chudobka1970 je velice zvláštní kus zvířete. Poznáte, co to je? V tomto úzkém, dlouhém sále plném ulovené zvěře mi bylo poněkud úzko.
Hodně zajímavá kombinace. Paroží, sumec a Neptun.
Při pohledu z akrády do zámecké zahrady nás návštěvníky zaujalo "cosi" velikého, bílého, ležícího na trávníku. Pak nějaký muž to "cosi" vzal a ono se mu to začalo kroutit v rukách. Najednou měl kolem sebe spoustu přihlížejících. Ozývalo se samé jů a ách. Než jsem si zajímavý úkaz stačila přiblížit, leželo to "cosi " opět na trávníku. Byl to obrovský bílý had. Pohádkový?
Hadí atrakce sice zmizela, než jsme ukončili prohlídku zámku. Ale štukový reliéf s Neptunem veliosti XXL je na stěně stále.
V kašně kvetou lekníny.
Dva obrovské stromy v zámecké zahradě. Jeden hodně vysoký, druhý zvláštně rostlý.
Tichá krása....
Chtěla jsem se jít podívat do skleníku, ale byl pro veřejnost uzavřen. Před ním probíhal svatební obřad. Tahle malá princeznička patřila ke svatebčanům. Využila nestřeženého okamžiku a vydala se na průzkum. Byla kouzelná :-)
Příště vám ukážu své úlovky z náměstí a motorového muzea v Telči.
Krásná reportáž ze zámku. Jsou tam krásné interiéry .
OdpovědětVymazatDýchla na mě atmosféra ze zámku, krásné. Musím se opět do Telče někdy zase vrátit :)
OdpovědětVymazatAsi autem cestování je nejlepší :)
OdpovědětVymazatTak Telč i Dačice jsou krásným městečkem a ještě s hezčími zámky :)
Ty kazetové stropy jsou vážně nádherné, vždy je obdivuji.
Do toho skleníka jsem se už několikrát chystala a nevím jestli se tam někdy pouští, vždy bylo zavřeno. Ale mají v Telči i pěkné katakomby.
Ty lekníny jsou jako umělé.
OdpovědětVymazatA dyť máš recht, co furt na kole, když je plechový kůň k dispozici . Jinak fotky máš hezké, ale zaujala mě Perchta, jedná se snad o Perchtu z Rožmberka a ta straší snad na Krumlově, ne? On ten erb pánů z Hradce souvisí s obrazem a pověstí, jak jejich "praotec" Vítek při dělení růží podaroval své syny určitým erbem. Ještě že jste tam mohli fotit.
OdpovědětVymazat[1]: Jituško jsou nádherné, jako z pohádky
OdpovědětVymazat[2]: Je to tam moc hezké
OdpovědětVymazat[3]: Katakomby já nerada, bojím se tam...
OdpovědětVymazat[4]: Jsou opravdu živé vlastně se říká rostlé
OdpovědětVymazat[5]: Je to jedna a ta sama Perchta. Má široké pole působnosti Podle toho, jakou měly rukavice, které držela, barvu, "zvěstovala" šťastnou nebo nešťastnou událost. S tím dělením růží máš taky pravdu. Úplně stejný obraz o tomto dělení růží je jak na zámku v Jindřichově Hradci (tam se ale fotit nesmí), tak v Telči (zde se opravdu fotit může, ovšem bez blesku)
OdpovědětVymazatTelč je krásná, ale znám jí jen z fotek a z vyprávění těch, kteří tam byli. Stále patří k památkám, která jsou v mých cestovních plánech.
OdpovědětVymazatDěkuji za přiblížení toho skvostu. A ted' k tvé hádance - není to náhodou sloní ucho?
[11]: Je Jsi dobrá. Z nás návštěvníků to nikdo nepoznal
OdpovědětVymazatTak tam je krásně...je obrovská škoda, že Vás provázel strohý komentář, na průvodci stojí hodně, jak se člověku líbí...kolikrát dokáže vynikající průvodce člověka oslovit a strhnout víc než samotné místo
OdpovědětVymazat[13]: To je pravda, ale i tak bylo na co se dívat. A vzhledem k tomu, že jsme pár dnů předtím viděli zámek v Jindřichově Hradci, trocha té historie už v nás byla
OdpovědětVymazat