Zjistila jsem, že mi v podstatě jedno, jestli mám knihu tištěnou, nebo elektronickou, uloženou v tabletu. Mám ráda příběh, který autor vypráví. Při jeho čtení knihu, jako takovou, moc nevnímám. Jsem ponořená do děje a ztrácím kontakt s realitou.
Příběh mladého muže, introverta a samotáře Petera je vyprávěn ve třech časových osách. Ty se navzájem prolínají a doplňují. Mladý muž se po smrti ženy Amandy odstěhuje na anglický venkov. Jeho koníček, restaurování starých knih, ho přivede k zajímavému objevu. V jenom svazku z 18. století vypadne akvarel ženy. Je velice podobná Amandě. Až na to, že v době vzniku portrétu ještě nemohla žít. Peter začně pátrat po původu malby. Postupně se odkrývá čas před 10 lety, kdy v sobě objevil lásku ke knihám, jejich restaurování a lásku k ženě svého života Amandě. Iniciály autora akvarelu Petera přivedou k dílu Williama Shakespeara Pandosto.
Přinese milovníkovi knih, novodobému antikváři Peterovi, osud této divadelní hry, její putování staletími, splnění životního snu vytoužený "svatý grál bibliofilů" ?
Jaká bude spojitost mezi Peterovou ženou Amandou a dámou z akvarelu?
Podaří se Peterovi navázat nový vztah se ženou nebo zůstane pouze tichým milovníkem knih?
Mě se tedy tahle e-kniha moc líbila. Nechyběla tu láska ani nenávist. Napětí se chvilkama dalo krájet. Dokonce se i vraždilo. A to vše pro knihu. Ona to nebyla jen tak ledajaká kniha. Poskytla důkaz o autentičnosti děl W. Shakespeara. Strašně moc se mi líbilo, jakým způsobem autora příběh vyprávěl. Když Peter poprvé ve svém životě spatřil nejstarší dochovalé vydání knihy, mimoděk jsem spolu s ním zadržela dech. Ta úcta, s jakou v rukavicích obracel list za listem a četl, byla fantasticky popsaná. Nebo způsob, jakým se Amanda s Peterem poznávali. Její empatické chování vůči jeho neohrabanosti. No, nebudu se tu už rozplývat. Prostě se mi tento příběh moc líbil. Ale o tom, jestli se bude líbit i vám, se budete muset přesvědčit sami.
Já jsem si oblíbila čtené knihy. První mně poslala Katka a moc jsem si ji vychutnala a určitě si ji ještě někdy poslechnu. U čtení v posteli většinou usínám a přes den mám jen málo času na čtení. Knihovnu mám plnou knih, které jsem ještě ani neotevřela.Jsou tam i knihy, které se v době "temna" dostaly jen pod pultem. Mohla bych si otevřít půjčovnu.
OdpovědětVymazatJá rozhodně tištěnou, ale kdo ví, možná, kdybych kápla na fakt dobrou, pak bych zvládla i čtečku
OdpovědětVymazatKdyž ona ta čtečka nešustí a nevoní
Já rozhodně odsuzuju elektronické knihy, není nad šusťení papíru a vůni knihy...
OdpovědětVymazatNejraději mám klasiku, tištěnou knihu. Na čtečce nebo tabletu bych určitě někam hrábla a text bych musela pracně hledat. Mám ovšem audio knihu Himmlerova kuchařka, namluvenou T. Medveckou, a to je bomba
OdpovědětVymazatPoslední dobou čtu jen elektronické. Dobré je, že nezabírají místo v bytě ani na cestách.
OdpovědětVymazatJeště nikdy jsem knížku nepapírovou knnihu nečetla, ale jednou, kdo ví .
OdpovědětVymazat[2]: Papír může i silně nevonět! Ale je fakt, že preferuju taky papír... Hlavně proto, že do knih si dělám poznámky.
OdpovědětVymazat[1]: Audioknihu jsem ještě nezkusila. Ale může to být paráda.
OdpovědětVymazat[2]: Čtečku knih nemám, vlastním jen prográmek na tabletu. Používání je velice jednoduché, je totiž v češtině Ovládá se kliknutím do dolního rohu, podle toho, jestli chceš listovat dopředu nebo pozpátku. A záložka se dává klikem do středu. Dala jsem si noční čtení, to je černá obrazovka a bílá písmenka
OdpovědětVymazat[3]: ...nikdy neříkej nikdy...
OdpovědětVymazat[4]: Já mám blbuvzdorné ovládání. Nic se nemaže ani neschová, jen listuji, nebo dávám záložku, abych věděla, kde jsem přestala číst. Na cesty je to super věc Taky mám moc ráda normální knihy, ale čtečka mi prostě nevadí
OdpovědětVymazat[5]: Na ty cesty je to boží
OdpovědětVymazat[6]: Já začala, když naše knihovna omezila půjčovací dobu, protože se to tam přestavovalo. Nabídli mi zdarma možnost vypůjčení e-knihy a já to zkusila. Není to špatné
OdpovědětVymazat[7]: No tak psát do e-knihy asi nejde. Ale je fakt, že na VŠ jsem taky dávala přednost třeba i ofocené knize nebo skriptu právě pro tu možnost vepisování. Z počítače se mi to učilo dost blbě
OdpovědětVymazat[14]: No to je fakt, že z PC to nějak nejde... I když jsem do (půjčené) knihy nemohla psát, tak furt to bylo lepší, než PC.
OdpovědětVymazatDávám přednost knize tištěné. Miluju její vůni - papír s tiskařskou černí nic nenahradí.
OdpovědětVymazatJsem staromilec, knihy mám téměř všude.
Když bych si měla vybrat, jestli knihu tištěnou nebo čtečku, vyberu si klasiku. No jasný, už jsem taky starší. A je jen dobře, když máš stále co číst a taky se ti to líbí.
OdpovědětVymazatMě představa literatury v digitálních jedničkách a nulách nijak nezaujala, takže pokud jde o knihy, jsem jednoznačně tradicionalistou. Ale pokud někomu čtečka vyhovuje, proč ne?
OdpovědětVymazatNerozlišuji mezi e-knihou a klasickou, důležitý je pro pro mě děj a styl psaní, ten určuje kvalitu... nemám ráda rozvláčný děj, to je potom nudné čtení a nutí čtenáře přeskakovat stránky...
OdpovědětVymazat[15]: Kniha je prostě kniha Mě jen ty elektronické prostě nevadí
OdpovědětVymazat[16]: Ne, že by mi vůně potištěného papíru nic neříkala, to zase ne, ale jde mi hlavně o příběh. A je mi v podstatě jedno, jestli ho čtu na papíře nebo v taletu
OdpovědětVymazat[17]: Když bych si měla vybrat, tak taky knihu
OdpovědětVymazat[18]: Já tradicionalista v tomhle nejsem
OdpovědětVymazat[19]: Trefila jsi hřebíček na hlavičku
OdpovědětVymazatMám raději tištěné knihy, i když jednu mám na CD (ale je krátká, tak vydržím poslouchat) a jednu jsem přelouskala na PDF. Moc mě bavila.
OdpovědětVymazatMěla tu výhodu, že se dalo přestat a později začít znovu. U CD musím začít vždy od začátku.
Čtečku bych asi nechtěla, stačí že koukám dost dlouho do PC.