Je symbolické pustit na uzdu představy o budoucnosti zrovna dnes.
Cesta do vysněné Chudobčiny budoucnosti může začít.
Děti konečně dospěli...
Lépe řečeno kluci. Oba dva jsou šťastně ženatí. Staršímu se povedlo zrenovovat "domeček". Zahrada není moc velká. Je v ní několik ovocných stromů a keřů, nějaké bylinky. Slouží hlavně k relaxaci. V létě na nevelkém plácku stojí nevelký stan, vždyť správní kluci potřebují zažít trochu toho nočního dobrodružství. Vždycky se těšíme, když nás pozvou na grilovačku. Chybí jim tam jenom bazén. Jenže na něj je zahrada kapku malá. To zahrada druhého syna je čistě účelová. Mají tam jen malý, zato moc hezky udržovaný trávník. No a krásný, vcelku velký bazén, který se dá i zakrýt. S oběma vnučkama se v něm dá řádit o sto šest. K nim taky jezdíme i na grilovačky. Oba dva synáčci si vybrali moc dobře. Jsou spokojení a zdraví a to je to nejdůležitější.
Máme vnuky...
Máme zatím čtyři a já si vrním blahem, když s nima můžu být. To, co muž nedokázal dát synům, dává vrchovatě vnukům. A ti ho mají hezky omotaného kolem prstu. Ostatně mě taky. Jezdíme se všema čtyřma na dovolené. Bývá to trochu náročné, pokaždé přibude pár šedin, ale dušička, ta se tetelí blahem. A děcka jsou spokojená. Vymýšlejí hry, upravují denní itinerář, prostě si to užívají. Svědčí jim volnější režim. Babča s dědou jsou pro každou rošťárnu a to se jim líbí.
Nejen prací je člověk živ....
Do důchodu mám jen pár let. Poslechla jsem chytré rady, dodělala si pedagogické minimum a učím na zdravce. Je to opět ta stará dobrá zdravka, po maturitě z ní vyjdou hotové zdravotní sestry. Na ministerstvu totiž konečně dostali rozum. Baví mě učit víc praxi než teotii. Chodím do práce ráda. Mám volné víkendy i svátky, což je moc příjemné po těch letech. Také mi vydělávají nějaké peníze mé tři vydanané knihy. Kombinace psychologie, romantiky a dramatických okamžiků v krátkých povídkách má u čtenářů úspěch. Ve volných chvílích pořád ještě háčkuju hračky. Moc mě to baví.
Manžel mě udržuje v pohybu....
Pořád jezdíme na cyklovýlety. Známí nás vtáhli do bezva cestovky. Specializuje převážně na cyklistiku. Jezdíme s ní i na jednodenní výlety, ale mnohem raději máme pobytové zájezdy. Nakombinujeme destinaci s cyklotrasami, necháme se naložit i s našimy koly a jede se. Když se sejde bezva partička, je i šlapání do kopce zábava.
K jednomu výročí nám naši kluci dohromady zaplatili i leteckou dovolenou all inclusive v Egyptě. Letěli jsme na podzim, nebylo už takové vedro a dalo se podniknout i výlety za pyramidami. Moc se nám tam líbilo.
Jsem se nějak rozjela. Ale co.
Proč jednou nesnít s otevřenýma očima?
Nebyla by to špatná budoucnost, že?
Renatko, máš to krásně naplánované, přeju ti ať ti toho vyjde co nejvíc. Proč nesnít s otevřenýma očima, nejsou zase tak nesplnitelné
OdpovědětVymazatKdyž máte cíl, jde všechno líp a dá se do realizace zapojit víc lidí. Přeji ti, ať se ti splní vaše sny a přání, hlavně tedy zdraví. To ostatní je pro radost
OdpovědětVymazat[1]: Je to tak trošku růžovoučké Evi. Ale co, je to jen fantazírování
OdpovědětVymazat[2]: Tak cíl zrovna nemám. Ráda bych viděla spokojené děti, ale to už mají ve svých rukách. Takže se budu řídit tvým pro radost, to se mi líbí
OdpovědětVymazatReni, moc hezky napsáno, srdcem matky, ale poradím ti, jestli mohu: mysli také na sebe, to nikdo za tebe neudělá a není to sobectví. Tahle písnička je asi aktuální:
OdpovědětVymazathttps://youtu.be/fNiyFl87hycA kdybych mohla poradit, tak mě zaujalo to pedagogické minimum a učení na zdravce. Jdi to toho! Nenapadlo by mě, že o tom uvažuješ, ale proč ne? Moje spolužačka z gymplu do toho šla a na zdravce fakt učí. Ale "minimum" to asi není. Držím palce a ten Egypt snad někdy také vyjde.
Všechno nejlepší k narozeninám, kočko
OdpovědětVymazatJe dobré být s takovou představou vždy připravený, protože člověk nikdy neví, kdo z kolemjdoucích je kouzelný dědeček . Máš to každopádně dobře načrtnuté.
OdpovědětVymazat[5]: Hani, to je ale bezva písnička. Snažím se být pozitivní i když někdy to prostě nejde.
OdpovědětVymazatK tomu Mgr. studiu pro učení na zdravce, je to beznadějné. Nejsou mista. V našem okolí už pár let. PV zdravka dokonce redukovala stavy a jedna z učitelek se vrátila k sesterské roli.
V červenci měním misto, doufám, že to bude k lepšímu
No a ten Egypt není až tak nereálný
[6]: Díky moc Simi
OdpovědětVymazat[7]: Pustila jsem uzdu fantazie na špacír. Moc ráda bych viděla i v budoucnu naše kluky spokojené a šťastné. Všechno ostatní je jen cesta ke snu...
OdpovědětVymazatInterestingly, I have a lot more information from this post!
OdpovědětVymazatKrásná představa, dopodrobna rozpracovaná, klidně můžůže být i růžová. Přeji, ať se splní.
OdpovědětVymazat[8]:Já vím, že být stále pozitivní asi nejde, to vidím na sobě. To by někdy člověk popřel samu sebe. Ale k tomu studiu - já bych to tak nereálné neviděla, ale je třeba to pořádně promyslet. Ta moje spolužačka k tomu přišla vícéméně náhodně, měla už po třicítce a nějakou dobu chodila s doktorem, který ji k tomu "dokopal". Ale myslím, že ona teď nelituje, i když tohle je jediné, co jí po něm zbylo. Ano, je třeba studovat Mgr., možná i to studium se platí, ale to vím podle svých studií. Jenže pokud myslíš do budoucna a jsi ctižádostivá, nebo máš sen, tohle není ještě nereálné. Do důchodu máš daleko a s tím místem jak píšeš - teď je situace jiná, než jaká může nastat. V životě se stávají takové kotrmelce, že se třeba za pár let může uvolnit místo ani se nenadáš. Nikdy není pozdě, ale chce to odvahu do toho seknout. Také tvoji blízcí mohout namítat, že jako na co ti to bude apod. Držím palce.
OdpovědětVymazatKdyby se ti jen půlka splnila, byl by to úspěch a štěstí .
OdpovědětVymazat[12]: Díky moc
OdpovědětVymazatNeprotestovala bych
[13]: Hani, zjišťovala jsem si to už během studia Bc. Platit bych ve státním nemusela. Možná bych to i zvládla...
OdpovědětVymazatAle momentálně mi jedna změna stačí. Přesto tuhle věcičku nechávám ve své hlavě žít svým životem
[14]: Jani, stačí mi spokojení kluci a poklidné manželství Myslím, že i to je slušná porce
OdpovědětVymazatNevěděl jsem to a nevěřil jsem tomu, že se dá s kolem i letět letadlem. Poprvé jsem to viděl na letišti na Ruzyni. Kolega z práce je cuklošílenec a ten létá s partou pravidelně na Mallorcu.
OdpovědětVymazat[18]: Tak to je bomba Já bych ráda někdy vyzkoušela tu cestovku. Jedna u nás je. Takže je na čase pomalu zpracovávat manžílka
OdpovědětVymazatTo je snů! Trošku dost, ale to vůbec neva. Něco se určitě splní. Tobě věřím, jsi dost podnikavá. Držím palečky, já to tak nalajnované nemám. Co přijde, to přijde.
OdpovědětVymazatKrásně jsi snila, Renátko, uvidíš, třeba z toho něco vyjde, už jsem se lekla, kde jsi tak rychle přišla ke čtyřem vnoučatům. To ale reálné je, ne?
OdpovědětVymazat[20]: Ani já nic neplánuju. Byla jenom čirá fikce...
OdpovědětVymazat[21]: To by mohlo být reálné
OdpovědětVymazatMožná se opakuji, ale tvrdím, že "snít" se musí. Máš to promyšlené do detailů. A teď jen krůček po krůčku to zrealizovat. Proč by to nešlo?
OdpovědětVymazat[24]: Něco možná jo, o něčem asi budu i nadále snít
OdpovědětVymazatKrásná představa, přeji ať se splní.
OdpovědětVymazat[26]: Děkuji, nebylo by to vůbec špatné
OdpovědětVymazat