pátek 5. září 2014

Hranice reality

Co všecno se může skrývat za hranicemi reality?
Mohou to být sny o lepší budoucnosti.
Zkusme si představit si lidi žijící v souladu s přírodou, jejihž hlaními zdroji energie jsou slunce, vítr a voda. Představme si svět bez zákeřných nemocí, záludných gentických mutací a bez rakoviny. Svět, kde lidé mohou žít v míru, bez válek.
Je to utopie? Jsem mimo realitu? Vypadá tahle představa v dnešní uspěchané době spíš jako sci-fi?
Žít v souladu s přírodou? Když lidé žili v souladu s přírodou, přišli jiní lidé a začali jim vnucovat svoji kulturu, své náboženství. Původní obyvatelstvo postupně zcivilizovali. Těch, co si udrželi své původní tradice mnoho nezůstalo. Využívat přírodní zdroje energie se teprve učíme. Nejlíp nám to jde se sluneční enrgií. Postupem času se možná naučíme lépe využívat vítr i vodu, pokud nás mezi tím nevyhubí AIDS, Ebola, nejrůznější smrtonosné chřipkové viry či rakovina. Nebo se navzájem nepostřílíme při válečných konfliktech.
Jsou i tyhle představy za hranicemi reality?

14 komentářů:

  1. Modlím se, ať uměle vyvolají ebolu u nás a sníží počet hladových krků! Pak budeme moci stavět větrné elektrárny a opalovat se pod solárními panely.

    OdpovědětVymazat
  2. Dnešní svět je už tak moc zkažený, že to je vážně jen utopií...ale moc krásná utopie :)

    OdpovědětVymazat
  3. [1]: I ty vrahu hladových krků       

    OdpovědětVymazat
  4. Téma je dobré, ale asi jde jen o představu. K naplnění to má daleko. Pokud člověk má všech 5 pohromadě a nenosí růžové brýle, myslím, že v mnohém musí být dnešním světem zklamán. Proč? Všude vítězí peníze, v honbě za lepším místem, za přepychem jdou mezilidské vztahy ... však víte kam. Myslela jsem si, že aspoň v Evropě je klid, ale ne ... v roce 100. výročí 1. světové a 75. výročí 2. světové války jsme svědky něčeho, o čem bych nikdy neřekla, že se může stát. A vidíte, Rusko a Ukrajina (státy bývalého Sovětského svazu), které přinesly milióny obětí v obou válkách, válčí proti sobě, je to na hlavu postaveno. ... A v souladu s přírodou? No, já sama bych už neuměla žít bez koupelny s teplou vodou, elektřiny a spotřebičů. Převážnou část života žiju ve městě, já bych na venkov už snad ani nechtěla. No a například chovat krávu, denně ji 2x dojit, abych měla mléko, sbírat smetanu a stloukat máslo... ne, díky, všeho s mírou. Neříkám, že občas někam nevyjedu, ale už se dívám spíše praktickýma očima. Nejen to, že je to pěkná říčka, ale ... hrome, ta má ale nízké břehy, trochu zaprší a hned se to vylije.      ... Autorce článku se omlouvám, nic lepšího mě nenapadlo.

    OdpovědětVymazat
  5. Je pěkné žít v souladu s přírodou, ale není to nic jednoduchého a bezpečného. Přírodu mám rád, ale když mě rozbolí zub, dávám přednost civilizaci, přes všechny její dílčí nedostatečnosti .

    OdpovědětVymazat
  6. bolo by krásne žiť len s tým dobrým, so spokojnosťou a láskou v srdci. Ale ono to tak nefunguje. Je to krásna naša fantázia, kde svet je len o tom dobrom a zlo tu miesta nemá... no ver tomu, že aj v tejto kráse sa nájde niečo, čo by časom mohlo byť ešte krajšie...... :)

    OdpovědětVymazat
  7. [7]: Hani, ber to s nadhledem, jsou to jen myšlenky za hranicí reality, pouhá fikce, utopie I když já o dovolené v kempu docela souzním s přírodou

    OdpovědětVymazat
  8. [8]: nechtěla bych žít v době, kdy bolavé zuby léčili vyražením kamenem         

    OdpovědětVymazat
  9. [9]: Je to moje fantazírování za hranicí reality. Snění o něčem, co by bylo docela hezké       

    OdpovědětVymazat
  10. Také bych chtěla, aby lidstvo žilo více v souladu s přírodou. Ale dokud bude existovat technika tak to čekat nemůžeme.

    OdpovědětVymazat
  11. [13]:Jenže jak řekl klasik - pokrok nezastavíš. Tohle byla jen fantazie, jen krok za hranice reality

    OdpovědětVymazat

Děkuji vám za milou návštěvu ❤