Kde je ???

 Na sobotu jsem koupila a pro jistotu i vytiskla lístky na Eiffelovku. Už doma, s předstihem. Bylo mi to doporučeno, abychom se vyhnuli dlouhým frontám. No a když už, tak až úplně nahoru. Rezervace ve výtahu byla na 11 hodin. Měla jsem vytiskou mapku s instrukcemi, jak se tam dostanu z hotelu metrem. Začalo těšení se. Konečně ji uvidím na vlastní oči...

Jelikož bylo po první vlně covidu, snídani nám donesli na pokoj.

Tohleto mělo stačit pro dva lidi. Asi jsme se měli ozvat....

Najedli jsme se a vydali se na cestu. Jednou jsme přesedli a bylo to. Stáli jsme na místě a přemýšleli, kudy se vydat za Eiffelovkou. Mysleli jsme, že ji hned uvidíme. Jenže ona si s náma hrála na schovku. Před náma byla pískem vysypaná cesta, tak jsme se vydali po ní. Najednou se vedle mě ozvalo hezky nahlas: " Ty vole!" Pak se můj muž začal smát. Prý: "Podívej se nahoru." Vzápětí jsem se řehonili oba dva. Stála schovaná za stromy, jakoby se styděla za svou výšku...

Pohled z chodníku....

Přišli jsme hodně brzy, bylo kolem 9:30. Podala jsem obě vytištěné vstupenky ke kontrole u vstupu a oni nás pustili k výtahům. Vůbec nevadilo, že jsme tu o něco dřív. Výtahy jsou prosklené, takže jsme viděli, jak se vzdalujeme od zeme...

Od základny do 2. patra se jede "jednokolejkou". Cestou zpět s náma jel i "pan mašinfíra".

Výhledy  cestou nahoru byly hodně zajímavé, 

nejen na město, ale i na konstrukci ohromné stavby z oceli..

A jsem nahoře....

Model vrcholu Eiffelovky.

Fotilo se to špatně, protože vitrína se strašně leskla...

Pohled na Paříž z Eiffelovy věže je úchvatný.

Když se budu plést, klidně mě opravte.

Zelená plocha za domy je Bouloňský lesík a za ním se tyčí mrakodrapy La Défens.

 

V Bouloňském lesíku je vidět Gehryho loď.

Přiblížení  k moderní čtvrti La Défens.

Jardins du Trocadéro neboli Zahrady Trocadéro

a za nimi opět La Défens

Stadion Emile Antoine

Hra slunce a mraků...

Zlatá kopule Invalidovny.

Pohled na Invalidovnu z 2. patra

Martova pole.

Za nimi je École militaire

Za budovou vojenské školy se tyčí mrakodrap Montparnass

V dálce, na kopci je bazilika Sacré Coeur.

Ta nám poslední den našeho výletu doslova a do písmenka vzala dech.

Oběma. Mě i manželovi.

Catedrála de la Santé - Trinité neboli pravoslavný chrám - Katedrála Nejsvětější Trojice

Cestou dolů jsme se podívali i do prodejny dárkových předmětů.

Co všechno jde z Eiffelovky udělat? Třeba kkolíčky na prádlo

nebo struhadlo na zeleninu...

Uvnitř Eiffelovky bylo tohle zajímavé srovnání výškových budov z celého světa.

Pro zajímavost jsem vyfotila Prahu a Dubai

Když jsme odcházeli od Eiffelovky, byli jsme rádi za předplacené vstupenky... 

Nebyla by to Pažíž, aby z vás nezkoušeli vytáhnout nějaké to Euro, třeba ve skořápkách.

Funguje to jako organizovaná skupina. Jedni hrají, další ze sebe dělají "jako turisty" a další vás hecují...

Dokonce i nás oslovili, ale my se kryli tím, že nerozumíme....

Prodej maličkých věžiček kolem a dokola....

Vojsko hlídalo Martova pole docela poctivě. Šel z nich strach.

Těsně u Eiffelky je malý rybníček s kachnami a kapříky.

Krajkoví z oceli.

Pomalu se vzdalujeme od pařížské krásky...

Vyfotit Eiffelovku vcelku je docela oříšek.

Je vcelku veliká...

Martova pole slouží také k relaxaci a odpočinku.

A to je od Eiffelovky všechno.

Je to hodně zajímavá stavba.

V době před druhou covid vlnou se musely nosit roušky i venku, ale nám to nevadilo.

Manžel mi pod Eiffelkou koupil krásný hedvábný šátek,

v každém rohu je jedna památka z Paříže - Eiffelovka, Notre Dame, Sacre-Coeur a Vitězný oblouk

Pořád ještě máte čas poslat tu svoji písničku, těším se na váš výběr.

Hudební abeceda L

 

Vítám vás u dalšího dílu Hudební abecedy. Děkuji za krásné příspěvky i za hlasování. Pojďme se podívat, jak dopadlo písmenko K.

Vyhrál to Jirka Korn se 4 hlasy.

Jani, blahopřeju.

Taka tady je to i s bodíky.

A teď už se mrkneme na písmenko L.

Nejprve jen tak všeobecně

Lana Del Ray - se svými melancholickými texty

Avril Lavinge - francouzsko - kanadská zpěvačka, mnohonásobně nominovaná na Grammy

Amanda Lear - kráska z Ho Či Minu má už neuvěřitelných 82 let...

Led Zeppelin  -  její zpěvák Robert Plant, oblíbenec zakladatelky Hudební abecedy Robky, několikrát navštívil Česko, mimo jiné i prostřednictvím hudebního festivalu Colours of Ostrava

Limp Bizkit - metalová kapela 90. let s prvky hip hopu, funku, elektronické hudby

Annie Lennox - spojená se skupinou Eurythmics

Liquido - s úspěšným singlem Narcotic

Linkin Park - alternativní rocková kapela z Kalifornie, jejich debutového alba Hybrid Theory se prodalo po celém světě více než 29 milionu kusů.

Aneta Langerová - jedna z mála Superstar, která opravdu stále  zpívá

Laura a její tygři - mnohožánrová kapela z 80. let

Janek Ledecký - stále šarmantní mužský, který nestárne

Lenny - anglicky zpívající  dcera Lenky Filipové

Lunetic - lamači dívčích srdci z konce 90. let a jejich Máma

Tak a teď váš výběr. Opět velice zajímavý

Jennifer Lopez - Papi. Že si pro písmeno L vyberu zpěvačku Jennifer Lopez mi bylo jasné hned, jiné interprety jsem ani nehledala. Líbí se mi na ní, že není tuctová, občas zpívá kromě anglických písní i španělské, objevuje se i ve filmech a některé z nich mám ráda. O tom, kterou konkrétní písničku vyberu, jsem však musela chvilku přemýšlet. Líbí se mi například Ain't Your Mama, Ain't It Funny, Qué Hiciste nebo Una Noche Más, ale nakonec jsem vybrala Papi díky povedenému a vtipnému klipu s příběhem. Iva - Anawi.

***

The Lumineers - Jimmy Sparks. Dnes posílám jednoho ze svých nejoblíbenějších interpretů - americkou folk-rockovou kapelu The Lumineers. Dlouho jsem váhala, jakou skladbu zvolit, nakonec je to Jimmy Sparks. Nikola - Koutek knihomolky.

***

Lucie - Sen. Zdravím Tebe a současně i návštěvníky na Tvém blogu - Hudební abecedy. Písmenko "L", jednoznačně skupina LUCIE a píseň SEN. Hezky česky, pan Koller a Lenka Dusilová, co si víc přát, my v pokročilejším věku se určitě vrátíme vzpomínkami o pár let dozadu a budeme při poslechu snít, jó to byly časy. Něco brrr a něco fajn. Marta - Fukčárinka.

***

Daniel Landa - Díkůvzdání. .... I, propásla jsem J+K, a tak to L musím prostě zase dát.
O interpretech moc nepřemýšlím, prostě vždycky dám první kdo mne napadne. Zatím to povětšinou byli interpreti zahraniční, jen pár výjímek bylo z české hudební scény. Možná proto, že mne na ní moc zpěváků nebaví. Přin elku mne ale napadli hned tři výrazní představitelé české hudební scény. Josef Laufer, toho času těžce nemocný, Daniel Landa. Olga Lounová a skupina Lucie. Ze zahraničních tedy Led Zeppelin, patřící do mého rockového dinosauřího Jurského parku.Ale zůstanu tentokrát doma. A to u zpěváka, který je taková trochu, no v posledních letech spíš hodně, kontroverzní postava. Nevím proč mnoho zpěváků, herců a sportovců zapomíná na staré dobré přísloví Ševče, drž se svého kopyta a pouštějí se ze zcela nevysvětlitelných důvodů do politiky. Tady se dokonale zdiskreditují a své, těžce vydřené úspěchy pohřbí pod hromadou politických sr*ček.A takovou postavou je právě Daniel Landa. Jeho tvorba mne nikdy nic moc neříkala, on sám mi připadá jako pozér. Pořád jsem ho vnímala jako toho z Orlíku, holou lebku v bomberu a vysokých botách. Ovšem až do chvíle, kdy ho zcela nepravděpodobně oslovilo duo H+H a nenapsalo pro něj pár písní na své desky. A stalo se něco, co jsem nečekala. Z to "orlíkáře" se stal šansoniér. No, pravda, nedá se srovnávat z Brelem, Aznavourem nebo Becaudem, to i nedávno zesnulý František Segrado (taky objev dua H+H) zpíval ty šansony lépe, nicméně mne zaujal i nadchnul. A tak jsem pro písmeno L vybrala jeho šansoniérský převlek a písničku Díkůvzdání .... Vendy - Svět podle Dandíka

***

Josef Laufer - sbohem lásko, já jedu dál. Vybrala jsem Josefa Laufera a jeho písničku - Sbohem lásko, já jedu dál....Pro mě, jakoby vystihovala jeho současnou nelehkou, smutnou a těžko řešitelnou životní situaci.....Janka - Mé radosti

***

Lady Gaga, Bradley Cooper - Shallow. Nádherná píseň, tedy aspoň pro mě. Viděli jsste film Zrodila se hvězda? Renata - Chudobka

***

John Lennon - Imagine Od písmene L jsem vybrala Johna Lennona a jeho Imagine. Na hudbě Beatles jsem vyrostla, milovala jsem jejich hudbu a stejně tak filmy Help a Perný den, které jsem viděla mnohokrát . K této skladbě se váže ještě jedna vzpomínka. Byli jsme na hradě Oybin v Německu a procházeli kolem gotických oken katedrály, tedy jejich pozůstatků. Stěny stojí, chrám je bez střechy. A v ten moment jsme zaslechli Imagine. Odkud to zní? Znělo to z chrámu. Měla jsem husí kůži. Sestoupili jsme dolů a sedli si do lavic a poslouchali a poslouchali. Prý se tam podobné koncerty konají pravidelně. Alena S - Šeptání do vrby

Play list L - Tady je to hezky po kupě.

A může se hlasovat...

Už se těším na písničky, no a co vy?

Fontána nebo restaurace?

 Loni jsem oslavila padesátku. Od manžela jsem dostala krásný dárek, výlet do Paříže. Vybrali jsme si cestovku Invia, kde pracuje moje docela dobrá známá Eva a šli tam spolu. Trochu se divili, že nechceme organizovaný zájezd, ale sólo jízdu. Měli jsme jasno v tom, že by to měl být prodloužený víkend, v hotýlku se snídaní, v dosahu metra.  Nabídli nám hned tři...

Dostali jsme ten prostřední pokoj hotelu Charlemagne

Vybrala jsem hotel Charlemagne. S tím, že když je nejlevnější, ten přebytek můžeme utratit. Těšila jsem se jak malá holka. Dokonce jsem dostala i horečku. Docela vysokou. Zvýšenou teplotu jsme po sobě cítila ještě druhý den ráno v Paříži. Odlet byl z Prahy, nad ránem, takže jsem ta jeli večer vlakem a pak busem na  letiště. Kupodivu nás odbavili hodně dlouho před odletem. Mělo to však jednu chybku, spíš chybu. Byl to náš druhý let, ten první byl k pobytu v Egyptě, takže jsme netušili tuhle zavazadlovou záludnost. Doma jsem kufr měřila, aby měl opravdu ty rozměry, co má mít. Jenže ono tam bylo psáno příruční zavazadlo. A my ho nechali normálně odbavit a strašně jsem se divili, že to musíme doplatit. Bylo to 45 euro, což není málo. Druhý den se mi podařilo mejlem spojit s cestovkou a moje známá se mi omluvila, že nám pak peníze pošlou na účet. Chtěla jsem, aby na zpáteční let tohle zavazadlo předplatili (poradila nám to paní za přepážkou, že je to levnější a běžná praxe, když už...), ale to prý nejde. No ale asi za hodinku mi přišel druhý email, podepsaný jejím manželem, který také v cestovce pracuje a dost stroze a nevybíravě mi sdělil, že jsme zřejmě nedodrželi rozměr zavazadel, což ale není pravda, náš kufřík byl menší, než určené rozměry. No, ve finále jsme se na to povznesli. Takže to co jsme ušetřili na hotelu, zaplatili jsme za kufr. Každopádně nevhodné, téměř by se dalo říct neprofesionální jednání ze strany cestovky se nám ani trochu nezamlouvalo. Ono se to dalo vyřídit jinak volenými slovy. Ale pobyt v Paříži jsme si zkazit nenechali. 

Před odletem jsem nutně musela mít nějaké nové věci...

Odlétali jsme ještě za tmy...

Do Francie jsme přiletěli v časných ranních hodinách.

V letadle jsme se maličko prospali, abychom v Paříži vydrželi až do večera...

Přistáváme.

Na letišti Charlese de Gaulla je docela pod mrakem. Je to opravdu obrovské letiště. Museli jsme najít stanici RER B vlaku a hlavně si koupit jízdenky na RER i na Metro. Stálo nás to nemalé úsilí, spoustu nervů a nemalé peníze. Dokonce jsem prohlásila, že bez delegáta už nikdy nikde nepojedu. No, ale v momentě, kdy se nám povedlo koupit ty správné jízdenky a pronikli jsme do tajů metra, vzala jsem své zbrklé prohlášení zpět....

Úplně nahoře je naše první jízdenka, stála nás neuvěřitelných 17 Eur.

Pod ní je správná jízdenka na RER B, z letiště až na hotel za 10,3 Eur.

Pak jsem konečně našla jednotlivou jízdenku na jízdu metrem za 1,9 Eur,

Ale já chtěla carnet jízdenek, kde jedna stojí 1,69 Eur.

Povedlo se mi to až odpoledne....

Tahle krásná fontána je vlastně kruhový objezd kousek od stanice metra Pont de Neuilly.

Škoda té značky...

Zastávka metra Pont de Neuilly je asi 200 m od hotelu.

Cestou k hotelu 

Pekařství

Jedna z uliček malý kousek od hotelu.

Otevřené restaurace měly posezení přes chodník.

Přes cestu od hotelu na ulici plnou restaurací 

a také náš pohled z okna.

Zátarasy, aby se mohlo jíst v klidu bez aut a motorek

Náš hotel Charlemagne.

Dalo nám docela práci ho najít.

Přitom stačilo z metra přejít přes silnici a jít uličkou dolů...

Zvenku i zevnitř je to takový malý hotýlek.

Prostory uvnitř jsou útulné.

Ubytovali jsme se a chvilku si dali šlofíka.

A pak jsem vyrazili do ulic hledat něco k snědku.

Našli jsme pizzerku.

Domácí Hawai byla výborná. Manžel měl slaninovou a taky si mlaskal.

Domluva s číšníky docela ušla, asi bylo vidět, že se snažíme a tak tolerovali i angličtinu.

Možná snadno uhodnete, na okraji které velice moderní čtvrti jsme bydleli.

Tady je to vidět mnohem lépe.

Je to La Défense.

V pozadí Grande Arche.

Mrakodrapy nás vábily, ale nebyli naším cílem.

Tím byla "Fontana" Di Trevi....

Zajímavé bytové seskupení

Výletní loď 

Na samém okraji La Défense

Připadali jsme si jako mravenci

Zrcadlení budov

Maličko jsme se Arše přiblížili, ale jen maličký kousíček...

Hodně přiblíženo foťákem

Tohoto muže jsem bohužel neznala, musela jsem si ho najít u tetičky Wiki

A konečně se dostáváme k jádru pudla.

Manžel na začátku naší první vycházky Paříží našel na internetu fontánu, prý se mi bude líbit.

Vedl mě podle navigace...

Fontána to byla hodně zvláštní, moc se mi líbila,

jenže to nebyla ta jeho fontána.

Jak foukal větřík...

Kapičky vody nás trošku ovlažily...

Fontana di Trevi nebyla fontána ale restaurace Di Trevi

Zvenku vypadala docela hezky,

ale já se smála tak, že jsem nebyla schopná fotit...

Na netu jsem si ji pak prohlídla, ale fontánu jsem nenašla, 

zato jsme se na hotelu s mužem tomu jeho fórku ještě dlouho smáli...

Cestou na hotel jsme si sedli v jedné malé kavárničce.

Já si dala kafíčko, manžel pivko.

Na první den to úplně stačilo.

Zítra nás čeká Eiffelka, máme ji předplacenou z domu.

Ještě stále máte čas poslat tu svou písničku.