Neopouštěj mě

Nalákala mě část anotace na přebalu: "Románem s jako červená nit táhne otázka, co to znamená být člověkem, a nutí čtenáře k zamyšlení nad věcmi, které jsme zvyklí brát samozřejmost: kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme?"

Styl psaní mě zrovna moc nenadchl. není totiž příliš čtivý. Prozradí kousek a zbytek nechá na fantazii čtenáře. Kathy, Ruth a Tommy žijí v internátní škole v Haislamu. Je to zvláštní škola, připravuje své žáky na pečování a dárcovství. Je zde spousta nařízení, zákazů a příkazů. Studenti je dodržují a vesměs nepátrají proč to tak je. Berou to jako hotovou věc. Přátelství vznikající mezi Ruth a Tommym přerůstá v něco silnějšího. Jenže Ruth, vlastně žádná dívka z internátu nemůže mít děti. Navíc oba se stávají dárci. Kathy o ně postupně pečuje a přitom vzpomíná na Haislam...

Je to zvláštní kniha.

Určitě po ní nesáhnu znovu,

ale je fakt,

že mě opravdu donutila

zamyslet se

nad smyslem života...