Dnes jsem otevřela internet a na stránkách, kde obvykle čerpám recepty pro domácí pekárnu na mě vykoukl zajímavý článek.
Název článku je: Rodiče s námi přerušili styk...
Je to až neuvěřitelná reakce v dnešní době.
Co na tohle říkáte?
Jste na straně jeho sestry? Nebo na straně rodičů? Já osobně na té sestřiné...
Reakcie rodičov ma teda vážne dostali. Začať žiť ako normálny človek? Vydieranie, že sa "maminka tešila na vnúčatá"? Celkovo, takéto reakcie nemám rada. Človek nemôže za to, že sa mu páči rovnaké pohlavie a vlastne aj keby si to človek sám vybral tak si takéto reakcie nezaslúži a už vôbec nie od vlastných rodičov.
OdpovědětVymazatAspoň jeho sestra sa zachovala ako správny človek, keď to rodičia nedokázali.
Je to smutné. Pravda je, že se z toho vyléčit nelze, i když to většině z nás připadá "divné", ale že bych se kvůli tomu zřekla dětí, to si nedovedu představit.
OdpovědětVymazatNa nesnášenlivost většinou doplácí hlavně ten, kdo ji rozdmychává.
OdpovědětVymazatChodím na chat a znám příběh původně mladé ženy, vlastně dívky, která prodělává právě přerod v muže. Narodila se jako žena, ale duševně se cítí mužem. Píše otevřeně, zajímavé, že okolí to zvládá, ale vlastní rodina ne. Rodiče ji-jeho odstřihli.
OdpovědětVymazat[4]:Ještě musím přidat něco, až teď jsem otevřela ten odkaz. V ten den, kdy byl ten průvod, byla jsem zcela náhodou v Praze. Průvodu jsem nebyla přítomna, měla jsem jiný program, ale když jsem procházela nebo projížděla tramvají, na ulicích bylo plno policistů, asi městských, to bylo nápadné, aby byla pohotovost. Na zastávce tramvaje a v ulicích jsem viděla pravděpodobně pár účastníků toho průvodu - dívky i mladé muže. Tady musím říct, že na dívkách na nastrojení nějak "shoří", ale ti muži nebo kluci... Nemám nic proti gayům, ať si v ložnici dělají co chtějí, mě to nezajímá, ale proč chodí skoro s holým zadkem po Praze, okolo zadku "sukénka" z čeho? Něco průsvitného, boty na podpatku, na hlavě kohouta? Tak se ani nedivím, že reakce lidí jsou takové jako jsou. Asi to nebyli typičtí gayové, nebo... já nevím. Ale to, co jsem viděla, to bylo příliš. Tím si získají spíš další odpůrce. Říkám k tomu, co jsem na vlastní oči viděla. Otřes.
OdpovědětVymazatTa reakce rodičů mi připadá strašně nespravedlivá a vlastně i hloupá. Je mi dost líto, že stále panuje mezi lidmi tolik netolerance a neinformovanosti.
OdpovědětVymazat[1]: Je to moc smutná reakce rodičů....
OdpovědětVymazat[2]: Ano, není to nemoc. Děti mají přece právo na lásku, naši i svých partnerů.
OdpovědětVymazat[3]: Jo, je to spravedlivé, jenže s nimi trpí i ti nevinní a to je smutné...
OdpovědětVymazat[5]: Myslím si, že v tom průvodu předvádějí spíš extravaganci svého založení. Ve skutečnosti jsou to normální lidi, jako ty nebo já. Rodiče, kteří nedokáží pochopit, že jejich dítě není to, za co jej celý jejich život považovali trochu chápu. Musí to být pro ně šok. Jenže, kdyby se svými dětmi víc komunikovali, muselo by jim docvaknout, že byly určité věci, které se k jejich pohlaví nepasovaly - dali by si dvě a dvě dohromady a pokud to nejsou sobečtí rodičové, měli by to rozdýchat a být svým dětem oporou. Musí to být strašně těžké, procházet přeměnou a vědět, že moji nejbližší, rodiče, stojí ke mě zády. Jak si tihle lidi můžou říkat rodiče?
OdpovědětVymazat[6]: Hloupá a sobecká. Pokud opravdu milují své děti, po prvním šoku by měli vzít rozum do hrsti. Vždyť už jen přiznat sám sobě homosexualitu musí být strašlivě těžké. A ztratit díky ní rodiče?
OdpovědětVymazat[5]: To je niečo, čo sa na pochodoch nepáči aj mne. Dokonca poznám pár gayov, čo nie sú nadšení z pochodov, pretože občas to narobí viac problémov, než dobrého.
OdpovědětVymazatChápem prečo pochody sú, ale zase na druhej strane mám pocit, že sa to neraz preháňa a napokon, väčšina chce, aby boli braní normálne, no heteráci si tiež nerobia pochody. Proste...mám z tých pochodov občas zmiešané pocity, ale nie som proti nim. :)
[5]: Já se na to dívám podobně jako Hanka. Ať se milují jak jim to jejich jiná přirozenost diktuje, ale nemusí to tak okatě hlásat do světa... někdy mi připadá, že jsou tím přímo posedlí... ukazovat se.
OdpovědětVymazatNa druhé straně to zklamání jejich rodičů chápu a třeba časem se s tím i smíří. Představ si sama na jejich místě.
[12]:Já ty pochody znám jen z TV. Pokud mají potřebu předvádět se a upozornit tak na sebe...
OdpovědětVymazat[13]: Já taky chápu zklamání rodičů, ale jsou to jejich děti, vychovali je, foukali jim bolístky. Tak proč po prvním šoku nemůžou být svým dětem opět pevným bodem jejich bytí? To jsou tolik zahledění do svého žalu, že oni nebudou mít vnuky? A ti kluci nechtěli nikdy mít své syny? Nezlob se, ale přijde mi to jako tak trochu zvrácená rodičovská láska.
OdpovědětVymazat[15]: Já vím, ale třeba se to časem zklidní. Nikdy není nic tak horké aby to nevychladlo.
OdpovědětVymazatČlanok si precitam doma, ale teraz v krátkosti môj názor...nikto nemôže za to kým sa v živote stane...každý máme svoj osud inak napísaný a predstavy našich rodín o nás si takisto iné...nedá sa nasilu vnútiť to, čo druhý necíti...
OdpovědětVymazat[17]: Děkuji Jasmínko, moc hezky jsi to napsala. Kéž by si tuto pravdu dokázali lidi v sobě najít, když to bude třeba
OdpovědětVymazat