Jak si jeden na něco zvykne, je mu zatěžko odvyknout si. Ono na tom zvyk je železná košile opravdu něco je.
Vzpomněla jsem si na jeden svůj starý zvyk, on je to vlastně zlozvyk. Zbyvit se ho se mi podařilo až v pubertě. Teprve představa, že by mě můj kluk T. zalédl, jak si cucám palec, mě donutila s tím přestat.
Když mě, malou holčičku, máma nebo táta nebo večer uložili a dali pusu na spaní, zhasli světlo a odešli dolů na televizi. Počkala jsem, až v kuchyni klapnou dveře, otočila se ke zdi a potajmu strčila palec do pusy. Bříško palce leželo na jazyku, nehet se opíral o patro. Palec se jemně pohyboval tama zpět, ostatní psrty ležely přitisklé na tváři. Bylo v tom něco uklidňujícího. Najednou se stíny na zdi zmenšily, ze strašidel se stala strašidýlka a já spokojeně usnula. V mateřské školce při odpoledním spaní jsem palec necucala. Viděly by mě ostatní a to já rozhodně nechtěla. S tímto příšerným zlozvykem jsem nepřestala, ani ve škole. Pamatuju se dokonce, že jsem ho cumlala při učení se básniček. Seděla jsem u psacího stolu, otevřenou učebnici, a šrotila se:
Král Karel s Buškem z Vilhartic,
ted zasedli si k dubovému stolu,
ti dva už pili mnohou číši spolu
a zapěli si z plných plic.
Nuž dej sem zlaté číše páže
a nalej vína, dolej výš,
dnes pane Bušku čehos zvíš,
král Karel vesel káže...
Možná jsem slova trochu popletla, ale vím jistě, že se mi to učilo strašně těžce. Vůbec mi to nelezlo do hlavy. Jednu chvíli jsem začla plakat, palec sám vlezl do pusy a bylo po slzavém údolí...
Máma se hodně snažila mě tenhle starý zvyk odnaučit. Marně. Táta si myslel, že když se mi bude smát, zastydím se a přestanu. Hodně rychle pochopil, že tím všechno jen zhorší a smát se přestal. Na internátě jsem zažívala muka. V prváku jmse na pokoji spaly čtyři, takže souromi veškeré žádné. Moje snědá pleť v kombinaci s přísnou výchovou způsobily, že jsem se prvních několik měsíců stala terčem narážek a nejapných žertíků. kdby se mělo počítat s tím, že slzy jsou na krásu, tak mám v kapse miss planeta. Až doma o víkendech jsem se mohla uklidnit palcem v puse.
Pak se na zábavě objevil on, můj první kluk T. Měl tu správnou kouzelnu moc, aniž by cokoli tušil, odnaučil mě ve 14 letech starý zlozvyk...
Jaký zvyk máte vy? Je hezký nebo je to zlozvyk?
Bylo ve výběru :-)
Já jsem si dloho kousala nehty. Přestala jsem, když jsem si je hezky nalakovala... Ale od patnácti mám jeden horší zlozvyk a to kouření. Nekouřila jsem jen těhotná a kojící a nejde se mi oho zbavit.
OdpovědětVymazatObdivuju Tvou vnitřní sílu, se kterou překonáváš stíny z minulosti. To mi taky nejde.
[1]: Měla jsem a doufám že ještě mám prima kamaráda, člověka, který mi otevřel oči. Pokouším se najít sebe samu, najít svoji vlastní identitu, občas přijde rozčarování. Třeba zrovna před pár dny v rodinném kruhu mi zákusky zhořkly v puse. Ale to je život, jednou jsi dole, jednou nahoře
OdpovědětVymazatSuperfotka.
OdpovědětVymazatAsi ti bylo predčasně odebrano kojení.
Ale sluší ti to
OdpovědětVymazatDíky tvrdé výchově, jsem měla potřebu neustále revoltovat a tak jsem v 6.třídě započala s kouřením, bohužel se brzy z frajeřiny stala těžká závislost, byla jsem bez cigarety na odstřel, kouřila jsem dvě krabičky denně.
OdpovědětVymazatPřed 16 lety jsem po operaci obou nohou přestala ze dne na den kouřit.Nejenže mi to nechybí, když vidím kolik dnes stojí cigarety jsem za to nesmírně vděčná, že nevyhazuju oknem...ovšem i po 16letech abstinence se mi zdají sny, kdy si požitkářsky potahuji z cigárka
Hezky napsáno, bohužel tak to v životě chodí. Ještě, že to nakonec dobře dopadlo. Nicméně ta fotka nemá chybu.
OdpovědětVymazatTo jsi šikovná, že jsi to zvládla sama a poměrně brzy. Vidíš, k čemu je také dobré se zamilovat tak brzy.
OdpovědětVymazat" Já vím, že je to trapná věc !... já od mládí zvyklý jsem na palec "" Holinky vyzuj však !... milý Jene !
OdpovědětVymazat... ňohy ti šmrdí, jsou žapažené !"
( takto děd bezzubou dásní mu šišle )" Jen cucej ! aspoň máš ohebné kyčle!"
( hovoří otec i matka )" Kéž mohla bych také !" řve babka :
" Palec mi chutnal vždy ohromně !"... chce nohu též ohnout, však neohne !Jann Wocassek cucá..." Tobě je hej !"" Já varuji tě ! však nemlaskej !!"
řve otec, protože na hocha žárlí
( za žádnou cenu mu nejde hnout pánví )
[4]: To nejsem já
OdpovědětVymazat[3]: Obávám se, že kojení mi bylo odepřeno zcela úplně
OdpovědětVymazat[5]: Jsi dost dobrá, přestat kouřit ze dne na den je hodně těžké. Můžeš být na sebe hrdá
OdpovědětVymazat[6]: Dopadlo to docela dobře. Fotku jsem našla na netu a hrozně se mi líbila
OdpovědětVymazat[7]: Poměrně brzy mi připadá jako děsně pozdě. Když si dnes uvědomím, že v době, kdy dnešní mladé dívky mají svůj první sex jsem já "dundala" palec....
OdpovědětVymazatAch, cucání palečku... to se v současnosti právě snažíme odnaučit vnučku, jsou í dv roky a usíná často s palečkem v puse.
OdpovědětVymazat[14]: Tak hodně štěstí, třeba nebude tak houževnatě cumlat jako já
OdpovědětVymazatLíbí se mi tento vtipný způsob pojetí článku, každý nějaký ten zlozvyk v dětství měl a v dospělosti zas má jiný. Dávám článek do výběru na tema-tydne.blog.cz :)
OdpovědětVymazatMoc pěkná fotka .
OdpovědětVymazatPřipomněla jsi mi, že malá si taky občas cucala palec, ani nevím kdy to přešlo.
Ze svých zvyků, nebo zlozvyků jsem se vypsala u sebe.
Pěkné čtení
Sestra si taky neuvěřitelně dlouho cucala palec, ale ta se s tím snad ani nikde netajila, zajímavé že jsi hřešila jen o samotě
OdpovědětVymazat[16]: Děkuji
OdpovědětVymazat[17]: Ani jsem netušila, že cucání palce je tak rozšířený zlozvyk
OdpovědětVymazat[18]: Já se za to vlastně styděla. V sedmé a osmé třídě základky každá druhá holka řešila pusu od kluka nebo měsíčky a já si potají hezky cucala paleček
OdpovědětVymazatPanečku, to nechápu, jak si někdo může tak dlouho cucat prst. Sestřenka to dělala asi do 6 let a všichni ji to odnaučovali a do teď se jí zasmějí, ale ty dokonce do 14 :O to je až k neuvěření. Ale úplně chápu, že to muselo být uklidňující, jen bych to do tolika let snad nevydržela. Alespoň že ti vadilo dělat to před ostatními a díky tomu to možná nebylo tak hrozné.
OdpovědětVymazat