Už je to hotovo

Konečně je to hotové.

Co? No přece malování a úklid po něm.

Byla to pěkná zabíračka. Ale myslím, že výsledek stojí za to.

Něco je podle našich, mých, představ a něco ne, ale to vůbec nevadí.

Hlavní je, že jsme zdraví.

Konečně spíme na svém, v obýváku.

Tohle nouzové spaní v pokojíku se mi moc nelíbilo.

Pořád přemýšlet, kde co je...

Tohle je naše chodba před malováním.

Pod poškozenou fototapetou je ještě váleček.

Nechtěla jsem žádné velké změny, jen nově vymalované stěny.

A takovou barvu má chodba dnes.

Květinka byla udělaná bez mého vědomí, ale mě se moc líbí.

Původně jsem si chtěla vyšít dva obrazy Muchy, ale teď jsem díky ní bez práce:-)

Původně kluci chtěli černou stěnu, ale v tom malém prostoru to prostě nejde.

Nakonec to švagr vymyslel takhle.

Do černé to má hodně daleko, ale synovi se to líbilo, narozdíl od obýváku.

Každá stěna je malinko jiná.

Ale podklad je oproti fotkám stejný, víc podobný tomu s postelí.

To nejlepší na konec.

Musela jsem odejít na dvě hodiny do práce a švagr místo pár květinek uprostřed

vyrobil celou květinovou stěnu.

Když si ale představím,

že původně tam byl fialovo tříbrný váleček,

musím uznat, že teď je to mnohem hezčí.

Ty čtverce se mu moc nepovedly,

ale bylo to manželovo přání a snaha byla.

Chtělo by to ještě jeden dole.

Máme teď vesele rozkvetlou stěnu.

Alespoň je to živé a ne unylé:-)