Z jednoho konce na druhý

Ráda se ztrácím v příbězích. Pokaždé, když otevřu knihu nebo čtečku, jsem natěšená, jaké to tentokrát bude. Napínavé nebo nudné? Málokdy nedočtenou knihu odložím. Vždy se snažím prokousat se nezáživným čtením do snad zajímavého konce.

Začátky jsou občas nudné. Popisy postav, jejich charakteru, prostředí v němž se pohybují, to se někdy prostě nevydaří. Jenže je potřeba tím projít. Když se k tomu všemu ještě autor pustí do víc dějových linek naráz, bývá obtížné se v té spoustě nových informací orientovat.

Třeba při čtení knihy Dům v nebi od Amandy Lindhout jsem se hodně přemlouvala, abych pokračovala. Začátek byl hodně popisný a takový nezajímavý. Na slibované autentické zážitky z únosu jsem si musela počkat opravdu hodně dlouho. Musím však říct, že to stálo za to. Konec vyprávění jsem doslova hltala. Je to opravdu silný příběh.

Nevadí mi číst knihy z čtečky. Stáhla jsem si ji do mobilu, nastavila si v ní noční režim a čtu hlavně večer. Dost jsem také přečetla během čekání na vyšetření. Je to docela praktické. Človek u toho docela zklidní a uvolní. Další výhodou je možnost stáhnout si knihu zdarma nebo za minimální poplatek. Tištěná kniha je na mé poměry docela drahá. A v knihovně taky nemají všechny tituly zrovna k dispozici. Takhle jsem přečetla doslova jedním dechem nový příběh Dana Browna Počátek. Zaujal mě od prvních stránek až do konce. Úplně stejné to bylo s knihou Skryté zlo od Sandry Brown. Sotva jsem ji začala v čtečce listovat, nebylo úniku. Začátek mě okamžitě vtáhl do děje. Byla jsem děsně zvědavá, jak to celé dopadne. No a konec byl naprosto úžasný.

Je to naprosto nepřekonatelné, když se autorovi podaří udržet nás čtenáře od samého začátku příběhu, až do jeho konce v napětí.

Moje elektronická knihovna