úterý 11. listopadu 2014

Na motivy filmu

Je to několik let pozpátku, kdy jsem viděla jeden moc hezký film.
Mladá žena Julie Powelová (Amy Adamsová) se rozhodla uvařit všech 524 receptů z knihy Julie Childové (Meryl Streep) Mastering the Art of French Cooking. Založí si blog, aby své kuchařské pokusy pořádně zdokumentovala. Film sleduje dvě dějové linky. Současnost s kulinářskými začátky Julie Powelové a okolnosti, za kterých vznikla kuchařská kniha prostřednictvím životního příběhu Julie Childové.
Možnost založit si vlastní blog, vkládat tam svoje myšlenky, příběhy či fotografie a mít zpětnou vazbu ve čtenářích komentujích moje dílko mě přímo fascinovala. Chvíli mi trvalo sebrat odvahu a podívat se na internet, co všechno blogování obnáší. Pak jsem prostě do vyhledávače napsala slovo blog a bylo to. Otevřela jsem hned první nabízenou adresu blog.cz a zaregistrova se. Pomocí vcelku jednoduchého návodu vznikal postupně můj první blog.
Během prvního roku jsem pak zkusila ještě další adresy, na kterých je možné zdarma založit blog. Jeden z nich bohužel už přes rok zůstal v nečinnosti. Na tomto blogu, Chudobka1970, píšu téměř dva roky. Snažím se přidávat články a fotoreportáže několikrát v týdnu. Jenže ona je to docela dost časově náročná záliba, tohle blogování. Ale já jem se už zaháčkovala. Baví mě přemýšlet o tématech týdne a pokoušet se k nim vyjádřit tak, abych zaujala. Dělá mi radost podělit se o svoje zážitky z koncertu nebo výletu na zajímavé místo. Založila jsem si něco jako databázi přečtených knih i se stručným obsahem a názorem na ně. Pomáhá mi vypsat se ze svého trápení. Našla jsem zde i blogové kamarády. Baví mě pročítat jejich zajímavé články a reagovat na ně. Podle některých návodů zkouším vařit, nebo si vlastnoručně vyzdobit byt.
Asi nikdy nenapíšu žádnou knihu, jak jsem o tom kdysi v dětství snila. Zato mám právě teď a tady příležitost zkusit si, jaké to je, napsat článek, vypustit ho do internetového světa. V komentářích se pak dovídám, jestli případný čtenář pochopil, co jsem chtěla sdělit a jak se mu to líbilo.
Tak ať se vám na mém blogu líbí alespoň tolik, jako se mě líbí na tom vašem :-)

8 komentářů:

  1. Tak to je zvláštní základ pro vznik blogu. Ale jde Ti to fajn, ráda k Tobě chodím na návštěvy, jen tak dál.

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Děkuji, já k tobě chodím taky moc ráda

    OdpovědětVymazat
  3. Dobře, že máš svůj blog, chodím sem v poslední době pravidelně a píšu ti komentáře. Docela obdivuji tu pravidelnost při všech povinnostech, které kromě své práce ještě máš. To si uvědomuji a z toho důvodu svůj blog nemám, proto neuvádím žádný odkaz. Říkám si - zatím nemám, už pár let o tom uvažuju, ale je už tolik blogů, že nevím, jestli bych zaujala. Čas ukáže. Ať se ti daří.

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: Děkuji Musím však napsat, že blog je pro mě odreagování se od problémů. Někdy jsem tu každý den chvilku a z toho zde nejsem třeba 3 dny za sebou. Všechno o čem píšu se mě více či méně nebo třeba jen velmi okrajově týká. Napsat o tom mi pomůže utřídit si myšlenky a pak mám mnohem víc energie pro další činnosti.

    OdpovědětVymazat
  5. Výborně napsané, vážně :) I film někdy dokáže člověka změnit, nemyslím povahově, ale v rozhodování a je fajn, že tenhle svůj cíl splnil :)

    OdpovědětVymazat
  6. krásne napísané :). Mne sa u teba rozhodne páči, lebo si svojská s neskutočne vnímavou a citlivou dušičkou. Krásne píšeš, pútavo a aj keď napíšeš recenziu k nejakej knihe, tak mám chuť sa po nej pozrieť hlbšie... mne sa tvoj blog páči, lebo vždy niečim zaujmeš a rada sa sem vraciam. A spätná väzba? Tú si ja nesmierne vážim a rovnako ako ty, tiež sa teším tvojim milým a povzbudivým komentárom. Veľmi ma dobíjajú :) tak len píš, bola by veľká škoda, keby si tým jednoducho sekla...

    OdpovědětVymazat
  7. [5]: Trochu to nadlehčím, ale jsem docela ovlivnitelná filmem:
    1)Po Vetřelci jsem odmítala cestovat do kosmu...
    2)Čelisti způsobily, že jsem se dalších X let nekoupala v přírodním koupališti,
    co kdyby tam náhodou žil žralok...           

    OdpovědětVymazat
  8. [6]: Milá Jasmínko, vhrkly mi slzičky do očí, po přečtení tvého komentářeDěkuji za nádherná slova.Stejně tak, jako ty, cítím se já zase u tebe. Je tam milo a útulno. Ráda se k tobě vracím.

    OdpovědětVymazat

Děkuji vám za milou návštěvu ❤